Na alergii bez léků nevyzrajeme, mysleme však na prevenci

FiftyFifty, společenský magazín.
Na alergii bez léků nevyzrajeme, mysleme však na prevenci na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Na alergii bez léků nevyzrajeme, mysleme však na prevenci

FiftyFifty
Share

Na alergii bez léků nevyzrajeme, mysleme však na prevenci

Nečastějším typem alergie u nás je alergická rýma a alergický zánět spojivek (5-20 % české populace). Průduškovým astmatem trpí 5-8 % obyvatel, atopický ekzém postihne cca 10 % obyvatel a nějaká forma kopřivky se v průběhu života objeví u 10-20 %. Jak s těmito neduhy bojovat? A máme vyhráno, pokud se u nás alergické reakce neobjeví během dětství?

Na alergii bez léků nevyzrajeme, mysleme však na prevencizoom

Alergie se vyvíjí na základě genetické dispozice. Rozborem lidského genomu se zjistilo, že celých 60 % populace v sobě nese vlohu pro její rozvoj. Ta však musí být vyprovokována vlivy zevního prostředí.

„Pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění u dítěte nealergických rodičů se pohybuje kolem 10 %. Jestliže má však dítě jednoho z rodičů alergika, má až 30 % pravděpodobnost, že bude rovněž alergické. Pokud má oba rodiče alergiky, pak je u něj riziko rozvoje alergie až 50-60 %. A pokud mají oba rodiče stejný typ alergie (např. na pyly trav), pak je až 80 % pravděpodobnost, že dítě bude alergické na travní pyly,“ vysvětluje doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.
 

Hlídejte koncentraci alergenu

Další podmínkou pro rozvoj alergie je množství, délka a intenzita působení konkrétního alergenu.
„Jestliže má v sobě někdo genetickou dispozici pro rozvoj alergie a v průběhu dětství má náhodný nebo běžný kontakt například s kočkami, které běhají venku kolem domu, je pravděpodobné, že se u něj alergie nevyvine. Spíše se stane vůči alergenům koček tolerantní. Ale pokud takto disponovanému jedinci, např. dítěti, v šesti letech pořídíme kočku do bytu, kde je tisícinásobně vyšší koncentrace kočičího alergenu než venku na dvoře, je vysoce pravděpodobné, že se u něj alergie vyvine,“ pokračuje odborník.
Typický je takzvaný alergický pochod, kdy začíná alergie po narození při přechodu na umělou výživu jako alergie na kravské mléko se zažívacími potížemi. Následně se rozvíjí v kojeneckém věku atopický ekzém a postupně se v batolecím věku začínají projevovat alergie respirační – alergická rýma a následně astma. Jestliže jste si tímto procesem neprošli, ještě nejásejte. Alergie vás může překvapit v jakémkoliv věku.

Jak bojovat s projevy alergie?

„Primární je především její prevence. Pro tu především platí co nejpřirozenější životní styl a návyky. Tedy pestrá strava, žádné jednostranné diety (pokud nejsou jako léčebný program), dostatečný pobyt v čistém ovzduší, otužování. Správný denní režim s dostatkem spánku a odpočinku. Nepodceňovat běžná nachlazení, hlavně u dětí zajistit dostatečnou rekonvalescenci před zařazením do kolektivu.“
Při prvních projevech alergie se pokuste identifikovat příčinný alergen vlastními silami a snažte se jej odstranit nebo významně snížit jeho koncentraci v okolí alergika. Mohou vám pomoci stránky pylové služby, kde najdete přehled sezónních alergenů.
„Ke zmírnění potíží můžeme použít základní léky – antihistaminika, která jsou volně prodejná v lékárnách jak ve formě tablet, tak i lokální ve formě nosních sprejů nebo očních kapek, např. Allergodil. Jedná se o velmi bezpečné léky ověřené svou účinnosti, proto jsou volně v prodeji. Zásadně platí, že je dobré je použít co nejdříve.“
Pokud jste dostali vše pod kontrolu, není potřeba žádných dalších opatření. Jestliže ale tato opatření nejsou dostatečná a alergie vás omezuje v pracovních či společenských aktivitách, je vhodné obrátit se na praktického lékaře. Běžné základní alergologické vyšetření může uskutečnit praktický lékař. Pouze v případech, kde si sám není jistý nebo pokud alergické onemocnění vyžaduje speciální léčbu, je potřebná návštěva alergologa.
 

Je typičtější alergie jen na jeden alergen, nebo na celý komplex?

„Ve většině případů je první projev alergie spojen jen s jedním alergenem. V některých případech jsou si některé alergeny velmi podobné, např. pyly jarních stromů (bříza, líska, olše nebo pyly travin a obilovin). U alergiků, kteří jsou choulostiví na pyly rostlin, se často vyvíjí zkřížená přecitlivělost na některé alergeny z potravin. Jsou velmi známé zkřížené přecitlivělosti mezi pylem břízy a jablky nebo peckovým ovocem – broskvemi, nektarinkami - či pylem lísky a alergeny stromových ořechů – lískových, vlašských, kešu.“
 

Nové, nebo agresivnější alergeny?

Látky, které vyvolávají alergickou reakci, jsou víceméně stále stejné, ale spíše získávají v současných životních podmínkách nový význam.
„V uzavřené městské bytové zástavbě, kde je nedostatečné proudění vzduchu, je mnohonásobně vyšší koncentrace trav než na venkovských loukách. To samé platí u roztočových alergenů - v bytech s ústředním topením a čalouněným nábytkem je jich mnohem více. Projevům alergie napomáháme také chovem domácích zvířat v bytech,“ doplňuje doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Velký význam má i kvalita ovzduší, protože průmyslové exhalace, automobilové zplodiny spalování, časté „lehké slizniční katary“, které jsou přecházeny, narušují ochranou bariérovou funkci sliznic a kůže, a tím umožňují snadnější průnik alergenů do podslizničních struktur a snadnější senzibilizaci organismu.

Mezi novější alergeny patří některé nové chemické molekuly obsažené převážně v potravinách, které se používají jako konzervanty, potravinářská barviva a různá additiva, některé léky nebo zevní alergeny – kosmetika, dekorační a čisticí prostředky, stavební materiály, textil apod.



Zdroj: tz
Autor tz: Šárka Pelcová






© 2005 – 2022 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.