I císařpán spal málo…
Traduje se, že už rakouský císař František Josef I. spal pouze asi čtyři hodiny denně a každé ráno vstával už v půl páté, aby vyřídil osobní korespondenci. V současné době jsou dlouhodobým nedostatkem spánku postiženi zejména špičkoví manažeři a lidé pracující na směny.
Velkou roli v tom hraje zejména stres a náročná duševní práce, při níž se nedokáže člověk odpoutat od svých pracovních problémů a musí na ně myslet i na úkor spánku. Dlouhodobá nespavost je navíc problémem spíše žen, zejména v období menopauzy.
Výskyt nespavosti také výrazně stoupá s věkem.
Při obrácení fyziologického cyklu den = bdění, noc = spánek je tělo daleko více unaveno. Je to způsobeno tím, že naše vnitřní hodiny jsou seřízeny nejvíce podle cyklu světlo–tma a při jeho otočení se rozladí. To má potom za následek buď nedostatek spánku, nebo jeho různé poruchy.
Obecně se má za to, že nejvhodnější délka spánku je u dospělého člověka asi sedm hodin. Jak při pravidelném delším, ale i kratším spánku si lidské tělo nedokáže tolik odpočinout a to pak s sebou přináší různá rizika zdravotních komplikací.
Rizika dlouhodobé nespavosti
Vlivem poruch spánku dochází ke zvýšenému vyplavování stresových hormonů a ke změnám krevního tlaku a srdeční akce, zvyšuje se hladina cholesterolu. Pokud se nespavost neléčí, dochází k prohlubování dopadu ostatních nemocí na organizmus člověka. Mezi nejčastější následky dlouhodobé nespavosti patří:
2x vyšší výskyt ischemické choroby srdeční,
2x vyšší výskyt onemocnění trávicího traktu,
2x vyšší výskyt onemocnění páteře,
3x více souběžných bolestí hlavy,
4x více depresí, oslabení imunity.
Pokud naopak stojíte o posílení imunity, pak vězte, že spánek má příznivý vliv nejen na průběh infekcí, ale také na pooperační stavy a hojivé procesy. Nedostatek spánku působí na tyto postupy přesně naopak. Navíc únava z nedostatku pravidelného spánku nebo pokles pozornosti zaviní 20–30 % všech silničních nehod. Je proto velmi důležité, aby se poruchy spánku včas zachytily a začaly léčit.
Zdroj: Psychické zdraví.cz
