Mnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem

FiftyFifty, společenský magazín.
Mnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Mnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem

FiftyFifty
Share

Mnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem

Klíšťata jsou nebezpeční parazité ze třídy pavoukovců. Existuje mnoho typů, ale pouze několik jich žije u nás nebo v blízkých zemích. Pojďme si je představit.

Mnoho druhů klíšťat – a většina je pro člověka rizikem

1. Ixodes ricinus – klíště obecné

U nás nejrozšířenější klíště se vyskytuje prakticky v celé Evropě. Vyhledává vlhké oblasti (80 % a více) s bujnou vegetací. Je však schopno přežít za různých klimatických podmínek.
 Žije především v listnatých a smíšených lesích, ale může se zabydlet prakticky kdekoli, kde je vlhko a jsou tam přítomni jeho hostitelé.
 Počty klíštěte obecného v posledních letech vzrůstají, objevuje se i ve vyšších nadmořských výškách, kde se dříve nevyskytovalo.
 Larvy a nymfy raději sají na menších zvířatech, dospělci pak na velkých tvorech, často napadají i člověka. Do oblasti jejich zájmu ale spadá i mnoho savců, ptáků a plazů.
 Přenášejí celou řadu závažných onemocnění, v našich podmínkách především klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu, ale i babesiózu (onemocnění způsobené prvokem, který žije v červených krvinkách) nebo anaplasmózu (horečnaté onemocnění s rozpadem bílých krvinek).


2. Ixodes scapularis

Patří do stejné čeledě jako klíště obecné. Nachází se především v listnatých lesích. Jeho výskyt je celkem spolehlivě vázán na výskyt jelena běloocasého. Všechna stadia přenášejí lymeskou boreliózu, babesiózu a anaplasmózu.


3. Hyalomma marginatum

U nás se sice nevyskytuje, ale je velmi rozšířené na jihu Evropy, proto se s ním můžete setkat o dovolené. Je to běžný parazit tažných ptáků, kterými může být zanesen i daleko od své původní oblasti výskytu. Může cestovat i na jatečných zvířatech – v zamořených oblastech není výjimkou, že na jednom kusu skotu saje i sto jedinců. Zatím takový případ ale nebyl publikován. Toto klíště přežívá za nejrůznějších klimatických podmínek. Přenáší krymsko-konžskou krvácivou horečku, která může mít i smrtelný průběh.


4. Dermacentor reticulatus – piják lužní

Piják lužní je charakteristický svými mramorovanými zády a tím, že dává přednost vlhčím oblastem, jako jsou lužní lesy a mokřady. Vyskytuje se však i v parcích a městských lesích. Hostiteli pijáka lužního jsou velcí domácí i divocí savci včetně psů. V České republice je významným přenašečem babesiózy v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Může ale přenášet i tularémii, známou také jako zaječí nemoc, která může postihnout například kůži nebo plíce napadeného.


5. Rhipicephalus sanguineus – klíště psí

Tento parazit je neobvyklý tím, že na rozdíl od ostatních klíšťat může celý svůj životní cyklus prodělat v prostředí lidského obydlí, aniž by se vrátil do přírody. Proto může ve velmi krátkém čase doslova zaplavit celé domy, rozmnožit se v nábytku, podlahách apod. Saje na velkém množství savců, někdy napadá i člověka, ale dává přednost psům, pokud jsou k dispozici. (Proto je velmi špatný nápad pokusit se zbavit domov těchto hostů tím, že se zbavíme psů – klíšťata začnou o to více napadat lidi.) Obecně se vyskytuje prakticky celosvětově, ale na našem území jeho záchyt potvrzen nebyl. S cestováním psů do prázdninových destinací je ale jeho přenos do našich podmínek možný. Může přenášet například tularémii.


6. Haemaphysalis concinna – klíšť lužní

Vyskytuje se stejně jako piják lužní na jižní Moravě, saje především na ovcích, ale vezme zavděk i psem, kočkou, skotem nebo jinými savci. Přenáší bunya horečku, která stejně jako ta krymsko-konžská patří ke krvácivým horečkám.


7. Argas reflexus – klíšťák holubí

Toto velké měkké klíště se vyskytuje všude tam, kde jsou holubi, tedy například ve starých domech. Člověka napadá výjimečně a u nás nepřenáší žádné nemoci. V místě přisátí se však může vytvořit objemný hematom, který je značně bolestivý a hojí se několik týdnů, objevit se může často i kopřivka a svědění.

Na otázku, zda jsou všechna tato klíšťata nebezpečná pro člověka, je třeba odpovědět ano. Přestože většina z nich dává přednost sání na zvířatech, neexistuje nic, co by jim v případě nouze bránilo přisát se na člověka a přenést na něj svůj infekční náklad.


Zdroj: Klíšťová encefalitida.cz 






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.