Mizející led může dát vzniknout narlugám a strakatým medvědům

FiftyFifty, společenský magazín.
Mizející led může dát vzniknout narlugám a strakatým medvědům na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Mizející led může dát vzniknout narlugám a strakatým medvědům

FiftyFifty
Share

Mizející led může dát vzniknout narlugám a strakatým medvědům

Tání ledového krunýře v polární oblasti může výrazně pozměnit tradiční zvířecí obyvatele této oblasti. Mizející ledový příkrov, ovlivněný klimatickými změnami, sloužil totiž i jako bariéra migrace jednotlivých populací.

Mizející led může dát vzniknout narlugám a strakatým medvědům

Po celá tisíciletí se izolované poddruhy a lokální variety živočichů nemohly spolu pářit, nyní k tomu podle studie uveřejněné na serveru Mongabay.com mají větší příležitost.

Národní americká oceánská a atmosférická asociace (NOAA) publikovala studii v prestižním časopise Nature a dokládá i příklady zaznamenané hybridizace. Živočichové jsou ohrožení v důsledku možného křížení zánikem vlastních adaptivních charakteristik.

„Sezónní tání ledu vlastně urychluje evoluci,“ říká nadneseně hlavní autor studie NOAA Brendan Kelly. Celkem 22 druhů, zejména medvědů, velryb a tuleňů (pochopitelně ne navzájem) se může křížit v nových 34 kombinacích.

V roce 1980 byla nalezena lebka první „narlugy“ – křížence narvala a běluhy, častější a opakovaně pozorované je křížení ledních medvědů s hnědými, naposled v roce 2006. Strakatí potomci medvědů nejsou dobře kryti ve svém přirozeném prostředí a jejich delší přežití je zatím otázkou náhody. Andrew Whitely, genetik z univerzity v Massachusets, vysvětluje, že hybridizace sice nabízí určitý potenciál pro záchranu druhů, na druhé straně dochází k potlačení adaptivních znaků, které jim umožňovaly přežití.

Vědci se v současné době snaží namodelovat scénář, podle něhož bude patrné na základě řady faktorů jako odlednění, oceánografie, topografie a genomiky, ve kterých oblastech bude hybridizace nejpravděpodobnější.

„Lidé často hovoří o adaptaci druhů v souvislosti se změnou klimatu, ale je nutné si uvědomit, že k tomu může dojít, jen pokud nové geny vyhovují změněnému prostředí lépe než ty staré,“
vysvětluje skepticky Kelly. „Jedinci se geneticky neadaptují. Populace ano. Bude potřeba řada generací, spousta času, navíc medvědi, velryby i tuleni se množí pomalu – k adaptaci ale potřebují století. My tu ale hovoříme o ztrátě letního ledu v následujících desetiletích, takže čas pro adaptivní odpověď zkřížených jedinců nejspíš nenastane.“

Článek byl uveřejněn na serveru Mongabay.com dne 22. 12. pod názvem „Disappearance of arctic ice could create 'grolar bears', narlugas; trigger biodiversity loss.“.


Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.