Otvírám stránku za stránkou a projíždím titulky ve snaze najít něco pozitivního, co by mě pro tento den nakoplo. Přejíždím všechny ty kuřimské kauzy, zkorumpované politiky, domácí násilí, okrádání, falešné léky, copak se neděje nic normálního? Nebo prodejnost zaručují jen negativní zprávy? Přispívá to snad k lepšímu životu, když čteme a v televizi slyšíme samé špatné zprávy? Jo televize, tak tu už teď raději úplně vynechávám, pozitivní mi tam nepřijde snad už ani předpověď počasí. Přemýšlím, jestli ta mediální masáž nemá vliv na naše chování, na náš pohled na svět. Vybavuji si, že když jsem se seznámila se svým manželem, má matka ho podezřívala z kanibalismu. Proč? Důvod byl prostý, i když pro mě dodnes těžko pochopitelný. Seznámili jsme se totiž na internetové seznamce, přes inzerát, a v té době byl mediální kauzou číslo jedna případ německého kanibala, který svou obět získal právě na inzerát. Zdá se vám to neuvěřitelné? Ne, opravdu, myslela to úplně vážně a obávám se, že není jediná, koho v názoru ovlivnila média. Jaký by to byl život bez nich...jasně, nebyli bychom informovaní a to přece k všeobecnému rozhledu patří, ale otázka je jinde. Co mi to asi přinese pro běžný život, že vím, že navenek spořádaný občan měl doma uvězněnou dceru a měl s ní nevím kolik dětí? Kromě skeptického pohledu na svět, to dle mého názoru přináší i bezdůvodnou nedůvěru…V hlavě máme nasazené brouky, co když i moji sousedé dělají něco podobného, co když otec mých dětí je bude osahávat jako ten co o něm mluvili v televizi? A mám vůbec posílat děti do zájmových kroužků, do pěveckého sboru či skauta? Mám usedat do letadla, když tolik padají? Jedna otázka následuje další a začíná mi připadat, že život se mi začíná skládat ze samých obav. Ne, takhle to nejde, člověk nemůže mít radost ze života, když žije ve strachu a nedůvěře. Tohle musí mít nějaké vysvětlení. Možná si za to můžeme sami, prodejnost plátku zajišťují senzace, otřesné kauzy, krváky a tak redaktoři pro nás vyšťourávají další a další. Tak se ty špatné dostávají do popředí a vytváří nám obrázek, že na takové hrozné věci můžeme narazit (na rozdíl od těch hezkých) na každém kroku. A to jsem zatím mluvila jen o těch serióznějších novinách, i když už i ty musely, zdá se, přistoupit na tuto hru o čtenáře. V bulváru pak člověk ještě najde i to, co už je za hranicemi veškeré slušnosti. Ne, nezajímá mě jak vypadá nahá herečka po sedmdesátce, nezajímá mě ani kdo s kým spí a jestli má problémy s potencí. Mě také nikdo neleze do soukromí, tak proč bych to měla dělat já? Na ochranu před takovými zprávami bych zavedla jednoduchý zákon - každý redaktor, který by chtěl uveřejnit nahé fotky celebrity bez její žádosti či souhlasu, by musel vedle uveřejnit i své nahé foto. To samé i s tím intimním životem. Myslím, že většina by si to rozmyslela.
Áaa, konečně, narazila jsem na optimistickou zprávu - nejstarší šimpanz vydává DVD a knihu pamětí, no aspoň, že ta zvířátka nám dělají radost.
Někdy přemýšlím, proč to vlastně dělám, proč vlastně ty noviny otvírám a kupuju…asi jsem nepoučitelný optimista…tak snad zítra…určitě, zítra budou pozitivní zprávy převládat…
