Matky a potomci

FiftyFifty, společenský magazín.
Matky a potomci na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Matky a potomci

FiftyFifty
Share

Matky a potomci

Životní styl matky ovlivňuje budoucí život dítěte až do jeho pozdního věku. Člověk není jen souhrnem genů. Jeho osobnost se utváří vlivem prostředí, v němž žije, výchovou v rodině i mimo ni. Tělesné vlastnosti se ale formují už během těhotenství. Životospráva matky tak může ovlivnit zdravý vývoj dítěte na celý život.

Plod v těle matky velmi citlivě reaguje na podněty z okolního prostředí. Při poslechu hudby dokáže dát najevo spokojenost nebo naopak nelibost. Nezralý organizmus dítěte se v této fázi od matky učí, co je normální a co nesprávné. Mozkové funkce, hormonální systém a funkce genů se nastavují podle matčiných hodnot.

Pokud je toto programování budoucích vlastností vedeno nesprávným směrem, mohou se u potomka objevit v dospělém věku zdravotní problémy, například cukrovka, nemoci cév, nadváha, vysoký krevní tlak, alergie či deprese. Odraz prenatálního prostředí v sobě určitým způsobem neseme po celý život. Pokud matka během těhotenství příliš mnoho jí, nastaví se tělo dítěte na tyto hodnoty a velmi pravděpodobně pak bude po celý život vyžadovat větší porce. U člověka hlídají pocit hladu hormony leptin a inzulin. Jejich funkce se u dětí kalibruje zhruba tři měsíce před narozením. Při nadbytku jídla se vysoká hladina hormonů ustálí jako normální a v budoucnu bude působit problémy s obezitou.

Příliš mnoho cukru

Těhotná žena musí přijímat dostatek živin a tekutin, nadměrné množství kalorií ale může trvale zatížit život potomka. S nadváhou jdou často ruku v ruce cukrovka a nemoci krevního oběhu. Mozek je však při narození tak vyvinutý, že nesprávné nastavení již nelze korigovat. Pokud má matka nadváhu nebo trpí těhotenskou cukrovkou, existuje reálné nebezpečí, že plod dostává příliš velké dávky cukru. Dříve byly tyto problémy spíše výjimečné.

Dnes je cukrovka během těhotenství poměrně častou komplikací. Například v Německu jí trpí každá desátá žena. Po porodu se rovnováha cukru u matky upraví, ale dítě si nese do života trvalou zátěž. Tyto děti onemocní v průběhu života dvakrát až třikrát častěji cukrovkou než zbytek populace bez ohledu na genovou výbavu. Přenos určitých dispozic vlivem životosprávy může také vysvětlovat velmi častý výskyt cukrovky druhého typu v ženské linii nebo prudký nárůst otylosti, který v tomto rozsahu jistě nelze vysvětlit dědičností.

Pokusy u laboratorních myší ukázaly, že výživou lze blokovat i působení nevhodných genů. Ty v těle existují buď v aktivním, nebo v útlumovém stavu. Složka způsobující deaktivaci se nazývá dimmer a bývá to často metylová skupina navázaná na jednom ze stavebních kamenů dědičné výbavy. Metylové skupiny obsahuje například vitamin B12, kyselina listová, cholin a betain. Někteří odborníci proto předpokládají, že zařazení těchto látek do jídelníčku může snižovat riziko cukrovky a nádorových onemocnění.

Vliv výživy

V přírodě najdeme i případy, kdy výživa jednoznačně determinuje vývoj budoucího jedince. Pokud včelí larvy dostávají méně než tři dny výživu obsahující mateří kašičku (gelée royale), vyvinou se z nich pouhé dělnice se zakrnělými rozmnožovacími orgány a umírají po půlroce života. Ze zárodku krmeného denně vybranou stravou vyroste mohutná včelí královna, která pak až šest let bude plodit další a další potomstvo.

I když mezi včelami a člověkem je značný rozdíl, ukazuje tento příklad, jak dalece může výživa ovlivňovat vývoj a budoucí život dítěte. U některých látek existuje přímá souvislost mezi jejich příjmem a vývojem jednotlivých tělesných orgánů. Například dostatek jódu chrání dítě před zvětšením štítné žlázy a kyselina listová působí jako prevence defektů míchy a mozku.

Nebezpečný stres

Cvičení může předcházet mnoha potížím. Problémy v životě mají nejen překrmovaní a nesprávně živení jedinci, ale i děti, jejichž matky během těhotenství jedly příliš málo nebo trpěly stresem. Novorozenci s podváhou mívají v pozdějším věku problémy s vysokým krevním tlakem a dalšími chorobami. Ve skupině osob narozených v Nizozemsku po hladové zimě 1944/45 lze pozorovat nápadně vyšší výskyt schizofrenie. Matky těchto dětí konzumovaly často necelých 500 kilokalorií denně a zřejmě trpěly stresem. Také novější výzkumy ukazují, že děti stresovaných matek jsou neklidnější, častěji se vztekají a křičí. Mívají rychlejší srdeční pulz a sklon k vyššímu krevnímu tlaku.

Vliv matky na osud budoucího dítěte zkoumá nyní mezinárodní studie prováděná se dvěma sty ženami na univerzitní poliklinice v Norimberku. Po porodu analyzují vědci zastoupení asi čtyř set bílkovin a hormonů v placentě a následně budou sledovat vývoj narozených dětí po dobu několika let. Zjišťovat se bude především sklon k cukrovce, k vysokému krevnímu tlaku a funkce ledvin. Odborníci jsou přesvědčeni, že tak bude brzy možné předpovědět sklon právě narozeného dítěte k některým nemocem. Objevilo se však i varování před možnostmi zneužití získaných dat. Například pojišťovny by mohly od rizikových osob požadovat příplatky k pojistným částkám a lze si představit i situaci, kdy dospělý člověk bude žalovat matku za újmu na zdraví v důsledku nevhodné životosprávy během těhotenství.

Formování mozku

Tvárnost mozku se postupem věku snižuje a s tím se snižují i možnosti jeho přeprogramování. Vývojově starší oblasti jako hypothalamus jsou při narození prakticky dokončené a právě tam jsou centra, která řídí některé reflexy, mimo jiné reakce na stres a na pocit hladu. Jiné oblasti, čelní lalok nebo limbický systém, se vyvíjí déle a mění se ještě v době puberty. Synaptická spojení mezi neurony vznikají i v pozdním věku, což znamená, že člověk se může učit a získávat zkušenosti i ve stáří. Životní cestu si určuje každý sám, ale o správném startu do života a o případných hendikepech se rozhoduje již před narozením.

Zdroj: 100+1 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.