Matka světa

FiftyFifty, společenský magazín.
Matka světa na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Matka světa

FiftyFifty
Share

Matka světa

Je kulturním centrem arabského světa a nejlidnatějším městem Afriky. Káhira – v překladu znamená Vítězná. Od roku 1979 je káhirské Staré město na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Matka světa

Káhira je kypícím, přelidněným, chaotickým městem. Patří k němu starověké památky, bazary, mešity, ale i nejmodernější nákupní centra. Úzké uličky a temná zákoutí, ale také široké bulváry ne náhodou připomínající Paříž. Je křižovatkou světové letecké sítě a střediskem obchodu s bavlnou a tabákem.

Město se rozkládá na březích a na dvou ostrovech řeky Nil, těsně před jeho deltou v severní části Egypta. Nejstarší část Káhiry s úzkými uličkami, bazary a mešitami leží na východním břehu, pro západní jsou typické široké bulváry z devatenáctého století inspirované výstavbou Paříže a jejím architektem Haussmanem. Ještě dál na západ dnes už splývá Káhira s Gízou a jejími pyramidami a vytváří městský komplex Káhira – Gíza.

Řada moderních vládních budov a také soukromých sídel vládních úředníků je situována na některém ze dvou nilských ostrovů Gezíra a Roda. Nejnověji se Káhira rozšiřuje i směrem do pouště, což umožňuje rozsáhlý systém zavlažovacích zařízení a  vodovodů.

Trocha historie

Na Seznam UNESCO se Staré město Káhiry dostalo jako jedno z nejstarších islámských měst světa. Jeho základ položili v roce 969 Fátimovci a v roce 973 ho povýšili na hlavní město Egypta. Za jejich poměrně krátké vlády vyrostla v Káhiře slavná mešita al-Azhar (988), mohutné městské hradby, bašty a brány. Mešita al-Azhar je dodnes pro muslimy nejdůležitějším náboženským místem v Egyptě a centrem islámské vzdělanosti. Z původní stavby vybudované v roce 971 zůstalo jen málo, nicméně výsledná kombinace architektonických stylů z různých období působí překvapivě vyváženým dojmem.

Šejk z mešity al-Azhar je nejvyšší islámskou církevní autoritou v Egyptě a místní univerzita je uznávaným vzdělávacím centrem v celém sunnitském světě. Ještě starší (z devátého století) je Ahmed Ibn Tulunova mešita postavená z nepálených cihel. V roce 1296  za mamlúků (mameluků) byla obnovena a s rozlohou přibližně 26 000 metrů čtverečních je považována za třetí největší mešitu na světě.

Mamlúci
Nejvíce mešit a mauzoleí bylo v Káhiře postaveno za vlády mamlúků (1250 – 1517). Z Káhiry se v té době stalo velmi bohaté hlavní město. Doslova každým rokem vyrůstaly k nebi další a další minarety. Nejslavnějším dílem z té doby je zřejmě mešita el-Násir, s jejíž výstavbou se začalo v roce 1335. Z Káhiry se stávalo hlavní město celého islámského světa. Z té doby (1382) pochází i největší bazar v Africe Khan el-Khalili, jedno z nej­starších tržišť světa. Byl několikrát zničen požáry, ale vždy byl vybudován znovu. Na prodej je tu vše – zlaté šperky, parfémy, závěsy, látky, suvenýry s faraonskou tematikou i nejrůznější ovoce a koření.

Další vývoj

V roce 1517 dobyli Káhiru Osmani a pod jejich vládou zůstala až do konce osmnáctého století. V roce 1798 obsadili Francouzi Alexandrii a krátce poté i Káhiru. Jejich vláda ale trvala pouhé tři roky.

Obrovský rozmach zažívá egyptská metropole v devatenáctém století za vlády egyptského paši Muhammada Alího a jeho následníků. Muhammad Alí se rozhodl přeměnit Káhiru v moderní město a povolal k tomu francouzské stavitele. Na Nilu nedaleko Káhiry vyrostlo několik přehrad a tam, kde bývaly bažiny, byly vybudovány moderní čtvrti.

V citadele vyrostla další mešita, tentokrát Muhammada Alího nazývaná také Alabastrová mešita. Uvnitř se blýská zlatem a alabastrem a její minarety se tyčí do výše osmdesáti metrů. Zdobí ji věžní hodiny. Alí je dostal darem od Napoleona za proslavený obelisk, který dnes vévodí pařížskému náměstí Svornosti (Place de la Concorde). Na nádvoří u mešity je Josefova studna z dvanáctého století.

V té době se Egypt soustřeďuje na pěstování bavlny, která se stává hlavním vývozním produktem. Země prosperuje a Káhira vzkvétá. Rozkvět pokračoval i za vlády Alího následníků. Byla vybudována první železniční trať v Egyptě spojující Alexandrii a Káhiru. Následovala celá železniční síť protkávající deltu Nilu a spojující různá místa delty s Káhirou. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vyrostla na západním břehu Nilu další předměstí a souběžně začala vznikat satelitní města. Dnes má Káhira přes sedm milionů obyvatel, ale s předměstími a satelitními městy jich má komplex Káhira – Gíza téměř sedmnáct milionů a některé odhady dokonce hovoří o dvaceti milionech. Tím, že se Káhira rozrostla až ke Gíze, patří jí i Velké pyramidy, jediný dochovaný ze sedmi starověkých divů světa, nejstarší turistická atrakce naší planety a také egyptská Sfinga.

Egyptské muzeum

Poklady starověkého Egypta schraňuje v Káhiře Egyptské muzeum založené v roce 1835. Současná budova s padesáti výstavními sály ale pochází až z roku 1900. V muzeu je na 120 tisíc artefaktů ze všech období starověkého Egypta, kolosální sochy, sfingy, sarkofágy a rakve, mumie faraonů, šperky, nábytek, zbraně až po proslavené řecko-římské portréty z oázy Fajjúm z druhého století našeho letopočtu. K největším skvostům muzea patří Tutanchamonova expozice včetně jeho zlaté rakve a posmrtné masky. V parku kolem muzea rostou symbolické rostliny faraonů papyrus a lotos.

Káhirská věž

Je 185 metrů vysoká, stojí ve čtvrti Zamalek a je z ní možné vidět celou Káhiru jako na dlani. Válcovitá věž má netradiční vzhled díky kosočtverečné mřížové konstrukci ze žuly, jejíž vrchol připomíná květ lotosu. O pětačtyřicet metrů převyšuje Velkou pyramidu. Káhira se může pochlubit i slavnými osobnostmi a vědci. Káhiřanem byl například Butrus Butrus Ghálí, bývalý generální tajemník OSN, z Káhiry pochází i slavný herec Omar Sharif.

Spisovatel Naguib Mahfouz získal Nobelovu cenu za literaturu, Ahmed H. Zewail Nobelovu cenu za chemii a Mohamed El Baradei je rovněž laureátem Nobelovy ceny a také ředitelem Mezinárodní atomové agentury.  

Zdroj: archív 100+1 
 


:: Fotogalerie ::
foto: ká06 foto: ká05 foto: ká03 foto: ká02 foto: ká04 foto: ká08 foto: ká01 foto: ká09 foto: ká03b foto: ká03a foto: ká07 foto: ká03c




© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.