Manželské etudy + po dvaceti letech

FiftyFifty, společenský magazín.
Manželské etudy + po dvaceti letech na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Manželské etudy + po dvaceti letech

FiftyFifty
Share

Manželské etudy + po dvaceti letech

Před třiceti lety vstoupila dokumentaristka Helena Třeštíková do života šesti manželských párů, aby déle než šest let sledovala jejich lidské i partnerské zrání, proměny jejich vztahu v konfrontaci s každodenní realitou a osud snů, s nimiž do manželství vstupovali.

Nikdo si tehdy nepomyslel, že bude Třeštíková v pracovním a osobním kontaktu s hlavními protagonisty i po tolika letech. Kolekce šesti DVD Manželské etudy + po dvaceti letech, vydávaná k příležitosti životního jubilea Heleny Třeštíkové, je v prodeji od 8. července.

Nápad zachytit několik prvních let v životě mladých manželství se zrodil v Krátkém filmu, kde Třeštíková kdysi pracovala. „Byl to první cílený pokus o časosběrné dokumentární natáčení a tím i velké riziko a nejistota, protože s takovým typem natáčení nebyly žádné zkušenosti," říká Helena Třeštíková. První etapa natáčení skončila v roce 1986 a výsledkem byl cyklus šesti filmů Manželské etudy vysílaný Českou televizí a dva celovečerní filmy pro kina Z láskyHledání cest. V roce 1999 se začalo znovu točit a televize v roce 2006 odvysílala opět šestidílný cyklus tentokrát pod názvem Manželské etudy po dvaceti letech. Odvysílání etud vyvolalo nebývalý divácký ohlas, zejména pátý díl v pořadí, kdy na konci natáčení tragicky zemřela dcera hlavní hrdinky Marcely. Osud této ženy byl pak zpracován v samostatném filmu Marcela a do kin byl uveden na jaře 2007.

Vzhledem k tomu, že mezi první a druhou etapou natáčení proběhla změna režimu, jsou Manželské etudy také hodnotnou výpovědí o člověku v dobách poznamenaných klíčovými historickými událostmi. „Přišla možnost podnikat, realizovat své nápady, ale i nezaměstnanost, nejistota, risk. Bylo velice zajímavé sledovat, jak se s tím vším naši protagonisté vyrovnávají," popisuje Třeštíková.

S projektem filmů o manželských párech strávila Helena Třeštíková přesně půlku svého života. „Moje životní téma je: jak smysluplně žít a naplnit svůj život. O tom jsou všechny mé filmy a o tom teď velmi intenzívně přemýšlím i já. O usilování, jeho podobách a výsledcích. O záměrech a jejich naplňování. Taky o pokoře," uvedla Třeštíková. Časosběrným dokumentům se věnuje nepřetržitě. V současné době například dokončuje poslední film z triologie Marcela, René a Katka. Za film René získala Třeštíková cenu Evropské filmové akademie Prix Arte pro nejlepší evropský dokument roku 2008. Ve filmu Katka sleduje režisérka už třináct let dívku, která několik let neúspěšně bojuje se svou závislostí. „Drogy jsou velkým tématem naší doby a já doufám, že náš film by mohl přispět k silnějšímu vědomí, o jak mocného a nebezpečného nepřítele se jedná," řekla Třeštíková. Film Katka bude uveden do kin 2. prosince tohoto roku.

Šest náhodně vybraných dvojic, které se na přelomu let 1980 a 1981 braly na pražské Staroměstské radnici, se lišilo povahami, sny i představami, přesto si však byly v mnohém podobné. Všichni byli dětmi své doby a poměrů, takže vstupovali do manželství velmi mladí a mnohdy nezralí, bez zajištěného zázemí a často v očekávání rodičovství. Výsledkem se stala mozaika příběhů – Ivana a Pavel, Zuzana a Vladimír, Marcela a Jiří, Zuzana a Stanislav, Mirka a Antonín, Ivana a Vašek – z nichž každý je mimořádně otevřenou a intimní výpovědí o jednom obyčejném, přesto ale jedinečném životě, dohromady však mají hodnotu mnohem vyšší. Podávají totiž unikátní zprávu o anatomii manželství, o jeho hodnotě, obětech, které vyžaduje, a ceně, kterou za něj platíme.
Jak se tato manželství odvíjela dále? Dokumentaristka Helena Třeštíková se ke svým párům vracela dalších pětadvacet let, aby v unikátním časosběrném projektu zaznamenala osudy vztahů, které byly prověřovány nejen všedními radostmi a strastmi partnerství, ale i bouřlivě se proměňující realitou společnosti.

Etuda první: Ivana a Pavel

Jednadvacetiletý strojní zámečník a o rok starší prodavačka přirozeně harmonickým způsobem vytvořili až archetypální model partnerského vztahu. Aktivnější Pavel si vedle zaměstnání a rodiny dokázal najít čas i na řadu koníčků a Ivana od počátku zaujala pozici jeho velkorysé a chápající opory. Kromě prvních let manželství, kdy se rodina potýkala s ekonomickými problémy, zůstávala v domácnosti a jako pravý strážce rodinného krbu žila především úspěchy, zájmy a problémy svých blízkých. Její postoj nabyl nového smyslu po revoluci, která otevřela nové obzory Pavlově podnikavosti a kdy začaly dorůstat i obě jejich děti, starší Dominik a mladší Růženka, které zdědily aktivní povahu svého otce.
Bez ohledu na společenské proměny i ubíhající čas se tak dokonale naplnila Pavlova dávná představa štěstí: “Klid v rodině a její materiální zajistění. To je vrchol – co víc si člověk může přát?”

Etuda druhá: Zuzana a Vladimír

Stavaři Zuzana (23) a Vladimír (21) chtěli sobě i jiný dokázat, že “to zvládnou sami”. Sami si postavili bydlení a pokusili se také sami uskutečnit své sny. Vladimír toužil studovat fotografii na FAMU, Zuzana toužila po dítěti. Uspěli oba, Zuzana dokonce třikrát. Vladimír sice nakonec nestudoval, ale díky pochopení své ženy se fotografii se věnoval, nejprve amatérsky, poté profesionálně. Po revoluci si splnil další sen – na šest let odjel pracovat do Spojených států a po návratu na křídlech euforie otevíral jeden ateliér za druhým, ve znamení nových a nových počátků a ambiciózních projektů, které ale jen málokdy skončily úspěchem. Jeho manželství se po třiadvaceti letech rozpadlo a zatímco vyrovnaná Zuzana si dokázala vytvořit další vztah po boku přítele, Vladimír stojí znovu – na začátku.

Etuda třetí: Marcela a Jiří

Dvacetiletý pár, chovatelka koní a telefonní mechanik, se bral z lásky a hned nadvakrát. Biblický slib, stvrzující církevní obřad, “Kamkoli půjdeš, půjdu já s tebou”, ovšem nedodrželi. Jejich manželství skončilo už po roce, krátce po narození dcery Ivanky,  - slovy soudce -  z důvodů objektivních i subjektivních. Soužití s rodiči Jiřího i nezralá neochota manželů ke kompromisu vyústily v sérii tragikomických i bolestivých soudních sporů, na jejichž konci byla křehká rovnováha civilizovaného srozumění v zájmu dcery.
V pokračování však Jiří zmizel jak z Marcelina života, tak z filmu a příběh tohoto manželského páru se změnil v záznam klopotného existenčního zápasu jedné obyčejné ženy, k níž byl osud nemilosrdnější než k jiným. Mezi výchovou postiženého syna a ekonomickým nedostatkem sní Marcela své malé sny o “hodném trampovi do nepohody”, jejím trápením není ale zdaleka konec. V roce 2005 tragicky umírá Ivanka...
Ohlas příběhu Marcely Haverlandové inspiroval Helenu Třeštíkovou k samostatnému celovečrnímu dokumentárnímu filmu Marcela (2007).

Etuda čtvrtá: Zuzana a Stanislav

“Ty, já, jsme my...,” zpívala jejich oblíbená kapela Olympic, ale právě ono “my” nedokázali Zuzka se Standou nikdy naplnit. Brali se z nutnosti, ji ještě čekala maturita na gymnáziu, on byl jen o rok starší elektromechanik. Díky svízelným bytovým podmínkám začali společně žít až skoro tři roky po svatbě a byť v té době měli už dvě děti, nezralost, s níž uzavřeli manželství, i absolutní rozdílnost povah si brzy vybraly svou daň. Zatímco aktivní Stanislav se pohyboval v životě stále kupředu, vstříc novým zájmům, nové práci i novému vztahu, neambiciózní Zuzana, která vítala mateřství jako východisko z životní bezradnosti, zůstala nakonec sama, jen s televizními seriály a nezhojitelným pocitem křivdy, o to větším, že se obě dospívající děti odstěhovaly za otcem do Prahy.

Etuda pátá: Mirka a Antonín
“Jednou jsme se stejně chtěli vzít a dítě to jen uspíšilo.” Snad až příliš – sedmnáctiletá Mirka se sotva vyučila kadeřnicí, devatenáctiletý Antonín byl dispečer. První léta jejich manželství velkou budoucnost neslibovala – mladičká matka, zbavená svobody a zábav svých vrstevníků a žehrající na malou účast manžela, na druhé straně stejně mladý otec, pokoušející se zabezpečit rodinu a snad jednou – i vlastní bydlení. Únava z kompromisů, nespokojenost s jednotvárností předčasné dospělosti... to vše se ale Mirce a Antonínovi podařilo v průběhu let přetavit ve zmoudřele rozumný vztah, v němž oba našli svou pracovní realizaci, dokázali vychovat dvě děti a stát se prarodiči. Jejich závěrečné konstatování: “Bylo to bouřlivých pětadvacet let, ale přežili jsme je...” proto není rezignovaným povzdechem, ale spíše svědectvím upřímnosti k sobě i svému životu.

Etuda šestá: Ivana a Vašek

Studenti architektury Ivana (21) a Vašek (24) vůbec nepřemýšleli o tom, zda a jak zkombinovat rodinný život a profesionální ambice. S naprostou samozřejmostí a obdivuhodnou činorodostí se rozhodli zvládnout obojí: přivedli na svět pět dětí, postavili dům a pustili se do podnikání. Vedle niterné potřeby pracovat, budovat a tvořit přitom na sebe i své okolí uplatňovali nároky tak vysoké, že se jejich život nevyhnutelně začal dostávat na hranici možného. Svět, který stvořili, je stejně obdivuhodný jako stravující a cena, kterou za něj platí, je vysoká. Přesto se jim však podařilo udržet to nejcennější: vzájemný vztah.

 

Manželské etudy + po dvaceti letech
DVD kolekce - šest disků, na nichž jsou vždy dva dokumenty z cyklů Manželské etudy a Manželské etudy po dvaceti letech věnované jedné manželské dvojici.
Obraz 4:3, zvuk mono, titulky české pro neslyšící, anglické
Cena: 599 Kč
Vydávají: Helena Třeštiková, Negativ, Česká televize


Zdroj: tz

Foto: čt24






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz