Je na Marsu život?
Mimozemská rasa – V osmdesátých letech devatenáctého století odhalily na Marsu pozemské dalekohledy podivné útvary, které řadu lidí přesvědčily, že se jedná o kanály, postavené mimozemskou rasou. Byli tito Marťané útoční a měli bychom se obávat invaze? Ve filmu Máma mezi Marťany od naší planety Mars pro dokonalé fungování marťanské společnosti potřebuje jediné: Milovu matku.
Vsadíte se? - V sedmdesátých letech dvacátého století pořídila sonda Viking z oběžné dráhy Marsu fotografie něčeho, co vypadalo jako tváře a pyramidy, nacházející se na povrchu Marsu v oblasti zvané Cydonia. Největší z útvarů připomínal egyptskou Sfingu, ale je přes 600 metrů vysoký a na délku má několik kilometrů. Pozemští vědci tvrdí, že se jedná o pouhé erodované skalní útvary, ale řada lidí věří tomu, že jsou tyto tváře příliš symetrické, než aby byly přírodního původu, a že se jedná o důkazy o existenci prastarých mimozemských civilizací.
Jedeme na Mars
Plnou parou vpřed – Ve filmu Máma mezi Marťany uvidíme zajímavou zmínku o jednom ze dvou marsovských vozítek NASA s názvy Spirit a Opportunity, které do dnešního dne brázdí povrch Marsu. Vozítka, která se objevují ve filmu, jsou přesnou kopií těch skutečných. NASA v současné době pracuje na vozítku nové generace, MSL (zkratka pro Mars Science Lab, marsovská vědecká laboratoř), které má pohon všech šesti kol a jedná se o největší, nejrychlejší a nejinteligentnější vozítko, jaké kdy bylo na Mars vysláno.
Pošlete své jméno na Mars – opravdu! Nadšenci pro rudou planetu se mohou podívat na stránky Mars Science Laboratory a přihlásit se na nich k tomu, aby bylo jejich jméno přidáno společně s dalšími na mikročip, který je součástí vozítka Mars Science Laboratory, které se v roce 2011 vydá na Mars! Svá jména tu už zadal více než milion lidí z celého světa.
Hromadná doprava – Ve filmu Máma mezi Marťany přistanou Marťané na Zemi a unesou Milovu matku (Joan Cusack). Milo (Seth Green) se ji pokouší zachránit, ocitne se společně s ní na palubě kosmické lodi a na Marsu skončí oba. S naší současnou technologií by cesta na Mars trvala přibližně 260 pozemských dní, s pomocí rychlých lodí, které jsou ve stádiu návrhů, bychom tuto dobu mohli zkrátit na 160 dní. Pokud bychom byli technicky vyspělými Marťany z filmu Máma mezi Marťany, mohli bychom k rychlejšímu cestování na rudou planetu používat červí díry, nebo bychom mohli (podle Einsteinovy teorie relativity) ohýbat prostor a čas. Pak by cesta na Mars byla mnohem rychlejší!
Sesterská planeta – V raných fázích formování naší Sluneční soustavy si byly planety Země a Mars velice podobné. Vlastně i dnes existují silné důkazy v podobě kanálů, údolí a roklí na jeho povrchu o tom, že Mars měl kdysi dostatek povrchové vody.
Našlapuj zlehka – První věcí, se kterou se Milo a jeho matka ve filmu Máma mezi Marťany musejí vypořádat, je nižší gravitace, která činí zhruba 38 procent té pozemské. Osoba, stojící na povrchu rudé planety, by se cítila o 62 procent lehčí.
Jak dneska bude? - Marsovská atmosféra, která je k vidění ve filmu Máma mezi Marťany, je asi stokrát řidší než atmosféra na Zemi. Je nicméně dostatečně hustá na to, aby v ní mohly vznikat meteorologické jevy jako mraky a vítr.
Pod vlahým sluncem – Mars je od Slunce více než jedenapůlkrát vzdálenější než Země – takže Slunce z Marsu má na obloze jen dvě třetiny své pozemské velikosti.
Pod tlakem – Atmosférický tlak na Marsu má pouhé procento toho pozemského – to přibližně odpovídá teoretické situaci, kdy byste na Zemi stáli na vrcholku hory, která je desetkrát vyšší než Mount Everest.
Bude chladno – Ve filmu Máma mezi Marťany jsou Marťané vysoce vyvinutou civilizací, která dokáže ovládat prostředí, ve kterém v podzemí žije, což je pro pozemšťany Mila, mámu a Gribbla důležité. Přežít mimo jeskyně s regulovanou teplotou prostředí by nebylo možné. Průměrná teplota na povrchu Marsu je -60 stupňů Celsia.
Nevlídné prostředí – Ve filmu Máma mezi Marťany žijí Marťané v podzemních městech, která je chrání před nehostinnými podmínkami na povrchu. Nechráněný člověk by na Marsu ztratil vědomí asi za 20 sekund. Pokud jednoho dne Mars kolonizujeme, budeme muset postavit podobná zařízení a stavby, abychom v marsovském prostředí mohli přežít.
Přidejte plyn – Pokud bychom chtěli na Marsu vytvořit prostředí podobné tomu na Zemi, trvalo by zahájení procesů přetváření rudé planety zhruba sto let – teprve poté by se mohla atmosféra blížit té, ve které bychom dokázali přežít. Jednou z možností, jak takový proces nastartovat, je něco, v čem jsme jako lidstvo velice dobří – vypouštění skleníkových plynů do atmosféry Marsu.
S ledem, prosím – Zdá se, že Marťané z filmu Máma mezi Marťany by nepotřebovali nejcennější pozemskou látku, vodu. Pozemští vědci prostřednictvím sond Phoenix detekovali pod povrchem rudé planety obrovské zásoby ledu, které by mohly sloužit jako skvělá zásobárna vody pro jakoukoliv civilizaci.
Před mnoha měsíci
Deja vu – Marsovy měsíce Phobos a Deimos obíhají kolem své planety v přesně opačném směru než většina ostatních měsíců ve Sluneční soustavě. Phobos Mars navíc oběhne třikrát denně! Je to prozatím jediný objevený měsíc, o kterém víme, že obíhá rychleji, než rotuje planeta, kolem které krouží.
Prásk – Měsíc Phobos obíhá nebezpečně blízko Marsu. Dříve či později dojde k tomu, že gravitační síla roztrhá Phobos na kusy a jeho úlomky zůstanou na oběžné dráze, takže Mars získá prstenec podobný tomu, jaký má Saturn. Mohlo by se to stát v příštích padesáti letech – pak budou mít Marťané jiné starosti, než kde vzít náhradní matky pro své potomky.
Hop, hop a letím – Devítiletý Milo pobývá ve filmu Máma mezi Marťany na Marsu. Pokud by na marsovském měsíci Deimosu byla dětská hřiště, mohli by z něj lidé odstartovat na let do vesmíru jen tím, že by se rozběhli! Úniková rychlost na povrchu Deimosu činí pouhých 11 km/h.
Věděli jste, že…?
Mrňous – Mars je sedmou největší planetou v naší Sluneční soustavě, což znamená, že patří mezi ty nejmenší. Poloměr Marsu je vůči poloměru Země poloviční a hmota Marsu je pouze desetinová. Přesto se na Marsu nachází největší a nejvyšší hora, respektive sopka ve Sluneční soustavě, Olympus Mons. Je mnohem vyšší než Mount Everest.
Skutečný Grand Canyon – Na to, jak malou planetou Mars je, na něm najdeme také velice rozsáhlou oblast, Údolí Marinerů, kaňon tak rozsáhlý a hluboký, že pokud bychom ho přenesli na Zem, rozkládal by se od New Yorku až k Los Angeles. Náš obří Grand Canyon je proti němu učiněný drobek.
Růžová nebo modrá? - Ačkoliv Mars v mnoha ohledech připomíná Zemi, například svými polárními čepičkami, jeho atmosféra je narůžovělá, oproti pozemské modré, a planetou zmítají silné bouře rudého prachu, které neustále přetvářejí povrch.
Všechno má svůj čas – Den na Marsu trvá 24 hodin a 39 minut pozemského času. Rok trvá téměř dva pozemské roky.
Stále na sever – Kompas by na Marsu nefungoval, protože Mars nemá žádné magnetické pole.
O filmu
Vynes smetí, sněz brokolici – k čemu vlastně ty mámy jsou? Devítiletý Milo (Jiří Köhler) brzy zjistí, jak moc svou matku (Hana Igonda Ševčíková) potřebuje poté, co ji unesou Marťani, kteří mají v plánu ukrást její „maminkovost“ pro své vlastní potomky.
Máma mezi Marťany je film tvůrčího týmu, zodpovědného za snímky Vánoční koleda a Polární expres, v němž sledujeme Milovy snahy o záchranu své matky – jde o divoké dobrodružství, prezentované v systémech Disney Digital 3DTM a IMAX(R) 3D, ve kterém se diváci budou společně s Milem ukrývat v kosmické lodi, bloudit po rozlehlém cizím světě a bojovat s mimozemským národem a jeho velitelkou. S pomocí technicky zdatného pozemšťana jménem Gribble (Michal Novotný), žijícího v podzemí, a marťanské rebelky zvané Ki (Kateřina Hrachovcová-Herčíková) by mohl mít Milo šanci najít znovu cestu ke své matce – a to ve více ohledech.
Máma mezi Marťany
Premiéra: 24. března 2011-02-23
Zdroj: tz
