Malostranský hřbitov - místo stále živé

FiftyFifty, společenský magazín.
Malostranský hřbitov - místo stále živé na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Malostranský hřbitov - místo stále živé

FiftyFifty
Share
 >  > 

Malostranský hřbitov - místo stále živé

Po domácku - před humny za humny

Malostranský hřbitov - místo stále živé

Malostranský hřbitov jako fascinující průsečík ději umění, kultury, aristokracie i podnikání představí výstava nazvaná Malostranský hřbitov - Příběh zapomenuté památky. Otevřena je do 27. listopadu v pražské Galerii Portheimka. Výstava je uspořádána při příležitosti nedávné rekonstrukce a znovuotevření této úchvatné památky. Jejím autorem je historik Pavel Fabini a podílely se na ní také Spolek Malostranský hřbitov a Správa pražských hřbitovů.

Malostranský hřbitov - místo stále živézoom

„Malostranský hřbitov chceme představit jako místo stále živé a jsme moc rádi, že se i naší generaci podařilo uhájit nárok na jeho další existenci,“ říká Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov. Právě tento spolek nadšenců se ve spojení s historiky a městskou částí aktivně zasadil za jeho znovuobnovení a pořádá zde pro veřejnost i řadu zajímavých akcí přibližující jeho umělecké skvosty i napínavou historii. Zápas o záchranu tohoto místa představuje i ústřední motiv výstavy.   

Ta nabídne exkurz do historie pohřebiště, jehož počátky sahají už do druhé poloviny 17. století. Zlatá éra nicméně přichází o sto let později, kdy se stává ústředním hřbitovem levobřežní Prahy. V prvních dvou třetinách 19. století hřbitov představuje místo posledního odpočinku pro příslušníky aristokracie, významných duchovních, ale také mnohých pražských patricijských rodin, z jejichž řad vzešli významní umělci, lékaři nebo podnikatelé. „Vedle náhrobků chudých a středních vrstev zde v této době vyrůstají znamenitá díla excelentních českých sochařů, včetně Václava Prachnera, tří generací Platzerů nebo bratrů Josefa a Emanuela Maxových, z nichž se mnohé zachovaly dodnes,“ upozorňuje Alena Lehnerová. Pochovaná honorace spolu s vrcholnými díly funerálního umění učinila z místa památku, která se stala námětem nejednoho beletristy, básníka nebo malíře – o hřbitově psal například Jan Neruda, Jakub Arbes, Jiří Karásek ze Lvovic nebo František Kožík.

O to více překvapí skutečnost, že od svého uzavření v polovině 80. let 19. století  byl Malostranský hřbitov nucen bojovat o další existenci. V posledních letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce z fondů EU a z rozpočtu Správy pražských hřbitovů. Od léta tohoto roku je tato památka, sloužící zároveň jako kus „zelených plic“ rušného Smíchova, opět přístupná veřejnosti.
 

Vycházka s překvapením i při svíčkách

Výstavu doprovází i další akce: v neděli 30. října připravil Spolek Malostranský hřbitov přímo na hřbitově dušičkový doprovodný program. Ve 14 hodin tu začínají komentované vycházky s průvodci, následované malým překvapením od 15.30. Pro zájemce je připravena ještě komentovaná vycházka za svitu svíček, která začne v 16 hodin. Sraz je vždy u pomníku biskupa Thuna-Hohensteina u hlavní brány, vstup pro všechny příchozí bude zdarma.


Zdroj: tz






© 2005 – 2017 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.