Zákeřní „anesteziologové“
V případě klíštěte rozhodně neplatí, že nebezpečí je úměrné velikosti. Ačkoliv tito parazité měří většinou jen několik milimetrů, mohou přenášet život ohrožující nemoci. Klíště je roztoč a patří mezi pavoukovce. Spolu s pavouky má společný počet končetin. Jak je možné, že si člověk nevšimne, když ho tento parazit kousne? Klíšťata do rány vypouštějí látky tišící bolest. Součástí jejich taktiky je i to, že do půlhodiny po přisátí kolem sebe vytvoří strukturu podobnou tmelu. Ta brání jejich snadnému odstranění. Klíšťata dovedou vylézt na keře a dřeviny až do výšky jednoho a půl metru. Orientují se pomocí Hallerova orgánu, kterým vycítí teplo, vlhkost a oxid uhličitý vytvářený okolojdoucími živočichy. Navzdory legendám ovšem na lidi ani zvířata neskáčou. Natáhnou k nim končetiny a zachytí se na nich.
Encefalitida zůstává hrozbou
Klíšťovou encefalitidou u nás onemocnělo v loňském roce 351 obyvatel. Virus této nemoci zahrnuje dva podtypy – náš středoevropský a východní.
1. Východní je původcem (ruské) jaro-letní encefalitidy, která má typicky dvoufázový průběh. Bývá o něco těžší oproti středoevropskému druhu. Podle studií postihuje častěji starší lidi a dvakrát ohroženější jsou muži než ženy. Po inkubační době 10 dnů se objevují tyto příznaky: horečka, bolesti hlavy, zvracení, zimnice, světloplachost.
Následovat může ztráta citlivosti, křeče a poruchy vědomí. Až 20 ze 100 nakažených na tuto nemoc umírá. U 60 % postižených se projeví příznaky postižení nervové soustavy.
2. Středoevropský typ encefalitidy probíhá též dvoufázově. V první etapě se objevují nespecifické příznaky, jako bolest hlavy, horečka, malátnost a nevolnost. Asi u 2/3 lidí následuje uzdravení. U zbylé třetiny se však rozvine encefalitida a projeví se poruchami vědomí, dezorientací nebo zánětem hltanu. Proti viru se lze bránit očkováním, které je účinné proti oběma jeho podtypům. Proočkovanost u nás však přesto dosahuje pouhých 30 %.
Boreliózu mnoho lidí přechodí
Na rozdíl od klíšťové encefalitidy je borelióza bakteriální onemocnění, vyvolané mikrobem Borrelia burgdorferi. Ten se nachází ve střevech parazitů. V ČR je ročně hlášeno asi 4 000 případů této nemoci. Příznaky, které ji provázejí, jsou většinou nespecifické. Jde mimo jiné o: horečku, bolesti svalů a kloubů, únavu.
Velmi typickým projevem bývá tzv. erythema migrans, tedy zarudnutí s podobou terče. Může zmizet a znovu se objevit na jiném místě. Proti evropskému typu boreliózy bohužel neexistuje účinná vakcína, pomáhají však antibiotika. Nemoc mívá různý průběh, někdy si jí dotyčný ani nemusí všimnout nebo nejasným příznakům nepřikládá význam.
A co komáři?
S komářím štípnutím má zkušenost zřejmě každý. Ačkoliv je bodec tohoto tvora tenčí než bodec klíštěte, nevypouští do rány žádné znecitlivující látky. Proto bolest při ataku vnímáme. Stejně jako klíšťata, mají komáři zájem o lidskou krev. Celosvětově je známo přes 3 500 druhů komárů, z nichž 104 bylo zaznamenáno v Evropě. Kromě přenosu nebezpečných nemocí, které se ale týkají zejména zemí na jih od Evropy, se stále častěji vyskytuje také alergie na komáří štípnutí. To zřejmě souvisí s příchodem nových druhů, které se k nám rozšířily z jihu. S tím, jak se v jižní Evropě tyto druhy zabydlují, objevují se také nové nemoci. V Itálii již byly zaznamenány případy horečky dengue a chikungunya. Panika přesto není namístě, jedná se jen o výjimečné případy.
Zdroj: Klíšťová encefalitida.cz
