Kosti mořských ptáků odhalují, jak se dramaticky mění potravní řetězce v oceánech

FiftyFifty, společenský magazín.
Kosti mořských ptáků odhalují, jak se dramaticky mění potravní řetězce v oceánech na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Kosti mořských ptáků odhalují, jak se dramaticky mění potravní řetězce v oceánech

FiftyFifty
Share

Kosti mořských ptáků odhalují, jak se dramaticky mění potravní řetězce v oceánech

Co nám může apetit mrtvého buřňáka havajského, obratného lovce mořských ryb, prozradit o životě pod hladinou? Díky výzkumu, zaměřenému na obsah specifických izotopů v kostech mořských ptáků, můžeme sledovat drastickou proměnu skladby jejich potravy, která je odpovědí na úbytek velkých ryb při pobřeží.

Kosti mořských ptáků odhalují, jak se dramaticky mění potravní řetězce v oceánechzoom

Buřňák havajský (Pterodroma sandwichensis) je ohroženým endemickým druhem Havajského souostroví. Většinu svého života tráví v povětří, když neklidně krouží nad vlnami a číhá na kořist. Podle výsledků výzkumu, vedeného Michiganskou státní univerzitou (MSU), se ukazuje, že za poslední desetiletí došlo k výrazné proměně v potravních preferencích těchto skvělých letců. Postupem času si totiž začali vybírat potravu, která leží v potravní pyramidě spíše na nižších úrovních. Jak k takovému závěru vědci došli?

„Proměnu v přijímané potravě dokumentujeme na základě rozboru kostních vzorků mrtvých a skutečně dávno mrtvých buřňáků,“ říká Peggy Ostromová, zooložka z MSU. „Vycházíme z porovnání izotopů dusíku N14 A N15. Velmi zjednodušeně se dá říct, že čím výše bude v potravním řetězci položená přijímaná potrava, tím větší bude obsah izotopů dusíku v kostech strávníka.“ K analýze posloužily kosti, sesbírané v kamenných hnízdních dutinách na útesech, a také 17 000 fragmentů historických kostí, poskytnutých Smithsonianovým institutem.

„Vysoké hodnoty izotopů dusíku naměřené v kostech starých jeden až čtyři tisíce let napovídají, že v té době buřňáci zaměřovali svou pozornost na velké a vydatné ryby, které stály v potravní pyramidě výše,“ říká Ostromová. „Přibližně od padesátých let minulého století, s nástupem intenzivního rybolovu, však můžeme pozorovat rapidní pokles zmíněných izotopů.“ Čím to, že se buřňáci se najednou začali soustředit na menší ryby a korýše? Badatelé z MSU se domnívají, že relativně náhlá změna v jídelníčku má mnoho co do činění s působením lidského faktoru: průmyslovým rybolovem.

Podle Ostromové je toto zjištění alarmující: „Není to totiž jen o ohrožení jednoho konkrétního druhu intenzivním rybolovem, ale o přesunu tlaku na jiné příčky potravní pyramidy. Když se určitá skupina ryb stane v důsledku vylovení nepočetnou, ovlivní to i řadu jiných druhů, možná celé potravní řetězce, v rámci celého oceánského ekosystému.“

Článek byl uveřejněn 13. 5. 2013 na serveru ScienceDaily pod názvem „Seabird Bones Reveal Changes in Open-Ocean Food Chain“.



Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz 






© 2005 – 2020 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.