Při oplodnění vajíčka spermií se u člověka spojí sada třiadvaceti otcovských a třiadvaceti mateřských chromozomů v úplnou (diploidní) sadu. V dalším vývoji se takto vytvořené chromozomové páry dále zdvojují a buňka se dělí. Pokračováním tohoto procesu vzniká budoucí samostatný jedinec, který má ve všech svých buňkách polovinu genetické výbavy od otce a polovinu od matky.
U většiny chromozomů si poloviny příslušných párů předaných matkou a otcem odpovídají velikostí i základní funkcí. Zcela odlišná je situace u pohlavních chromozomů X a Y. Mužský chromozom Y ztratil během evoluce většinu svých genů a je mnohem menší než jeho protějšek X. Ženy mají ve své genetické výbavě vždy rovnocenný pár XX a potomkům předávají jeden gen X. Spermie obsahují buď chromozom X, nebo Y, takže po spojení spermie s vajíčkem vzniká kombinace XX, nebo XY podle toho, která spermie se s vajíčkem spojí. O tom, zda se narodí kluk, nebo holka, rozhoduje tedy otcovská pohlavní buňka.
U ptáků je tomu naopak. Samci ptáků mají vždy kompletní sadu stejných pohlavních buněk označovaných jako ZZ, zatímco samice mají kombinaci ZW. Při spojení pohlavních buněk rozhoduje samičí buňka, zda výsledná úplná sada bude ZZ (samec), nebo ZW (samice).
Ještě jiné varianty najdeme u některých zástupců hmyzu, kde o pohlaví potomka sice rozhoduje sameček, avšak existuje tu jen jeden druh pohlavního chromozomu. Samičí buňky obsahují úplný pár dvou buněk XX, zatímco u samečků je vždy jen jeden chromozom. Polovina jejich pohlavních buněk neobsahuje žádný pohlavní chromozom. Výsledné kombinace pak jsou XX (samička), nebo X- (sameček).
Velmi komplikovaná situace je u ptakopysků. Jejich pohlaví určuje pět párů pohlavních chromozomů. Pohlavní buňky samiček mají vždy pět chromozomů XXXXX, u samečků je to buď kombinace XXXXX, nebo YYYYY. Spojením pak vznikají kombinace XXXXXXXXXX (samička), nebo XYXYXYXYXY (sameček).
Zajímavé je rozmnožování většiny plazů, kde při stejné genetické výbavě rozhoduje o pohlaví budoucího potomka pouze teplota prostředí. Při nižších teplotách se vyvíjejí samci, při vyšších samice.
Vliv prostředí se dostává ke slovu i u dalších živočichů. Příkladem jsou úhoři. Mladí pohlavně nevyhranění jedinci, kteří setrvají u mořského pobřeží, se vyvíjejí jako samci, zatímco ti, kteří postupují proti proudu řek do vnitrozemí, se mění na samice.
Zdrpj: 100+1
Kluk nebo holka?
03.08.2009
U člověka a většiny savců rozhodují o pohlaví dítěte otcovské spermie. V živočišné říši je tomu často jinak. V některých případech rozhodují o pohlaví ženské pohlavní buňky, jindy pouhá teplota okolí.
