Odkud a proč hrozí nebezpečí
Klíště, které má přístup k potravě a není nijak zraněno, může existovat až tři roky. Běžná délka života je ale několik týdnů. Bez potravy pak mohou někteří tito parazité přežít i rok.
Samička klíštěte dokáže naklást až 3000 vajíček.
Každý jedinec prochází 4 fázemi vývojového cyklu. Vajíčko se mění v larvu, později se z něj stává nymfa a finálním stadiem je dospělý samec nebo samička.
Dospělá klíšťata, která se přisávají na lidi, jsou samičky. Samci krev již nesají.
Klíšťata mohou útočit i v chladných měsících, pokud panuje teplejší zima. Sama o sobě nejsou automaticky nositeli infekčních chorob. Přenašeči se stanou až ve chvíli, kdy se přisají na nakaženého hostitele a pak infekci předají dál.
Hody mohou trvat dlouho
Klíšťata si vybírají svoji oběť podle dechu, tělesné teploty i pachu. Nelétají ani neskáčou. Na člověka se dostanou většinou pouhým přesunem z trávy nebo jiného nízkého porostu. A jak probíhá samotné přisátí?
Sliny klíšťat fungují jako lepidlo, díky kterému se parazit lépe usadí na pokožce. Obsahují navíc speciální látky, které místo přisátí umrtví, aby kousnutí nebylo cítit.
Po ukotvení v kůži klíště saje krev 10 minut až několik hodin.
Tito tvorové mají velmi rádi taková místa na lidském těle, kde je teplo a kde mohou nerušeně hodovat. Jde především o podpaží, podkolenní jamky, třísla či oblast za ušima.
Co jste možná netušili
Klíšťata jsou živočichové staří 120 milionů let.
Pokud chováte psa i kočku venku mimo dům, klíště si vybere pro přisátí vždy spíš psa.
Tito tvorové jsou často obecně řazeni mezi hmyz, ale díky svým osmi nohám jsou příbuzní s pavouky.
Na světě existuje více než 800 druhů těchto parazitů.
Velikost klíšťat je velmi různorodá – ta nejmenší bývají jako zrnka máku, plně nasátý jedinec může být velký téměř jako nehet.
Zdroj: Klíšťová encefalitida.cz
