Klimatické změny způsobují extrémní sucha. A sucha zase zhoršují oteplování

FiftyFifty, společenský magazín.
Klimatické změny způsobují extrémní sucha. A sucha zase zhoršují oteplování na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Klimatické změny způsobují extrémní sucha. A sucha zase zhoršují oteplování

FiftyFifty
Share

Klimatické změny způsobují extrémní sucha. A sucha zase zhoršují oteplování

Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nejen žene teplotu Země nahoru, ale způsobuje i extrémní jevy počasí – jako jsou vlny veder, sucho nebo silné bouře a deště. Jenže tyto samotné jevy ještě více zhoršují postupující změny klimatu, protože kvůli nim ekosystémy hůře absorbují vzdušný uhlík.

Klimatické změny způsobují extrémní sucha. A sucha zase zhoršují oteplovánízoom

Podle vědců z německého Max Planck Institute jsou zemské ekosystémy každý rok schopné absorbovat o 11 miliard tun CO2 méně v důsledku extrémního počasí. To je objem, který zhruba odpovídá třetině celosvětových emisí za rok.

Ale co je ještě důležitější, je to zhruba polovina množství uhlíku, které suchozemské ekosystémy běžně zachytí za rok. „Takže je jasné, že vliv extrémního počasí na schopnost zachycovat uhlík rozhodně není zanedbatelná,“ říká Markus Reichstein z Max Planck Institute.

Podle německých výzkumníků se ukázalo, že právě sucha a vedra silně ovlivňují uhlíkový cyklus nad pevninami. Při něm dochází k zachycování uhlíků v rostlinách a půdě. Kvůli extrémním jevům se zřejmě oslabuje schopnost zemských ekosystému tlumit dopady změny klimatu. Podle vědců v posledních padesáti letech byly schopné zachytit až 30 % z oxidu uhličitého, který souvisí s lidskou činností, zejména spalováním fosilních paliv.

Vědci využili satelitní fotografie z let 1982 – 2011, aby zjistili, kolik slunečního záření byly rostliny v dané oblasti schopné využít k fotosyntéze. Z toho pak zjišťovali kolik biomasy na daném místě vzniklo a bylo schopné absorbovat uhlík během nebo po skončení extrémního počasí. Využili také data z pěti tisíc stanic, které měří koncentrace emisí nízko nad zemí. Díky tomu byly schopni vypočítat, kolik oxidu uhličitého systémy příjímání a kolik vydávají.

Jenže sucha či vlny vedra by se v budoucnu mohly stát ještě častější, alespoň podle některých klimatologů. To by znamenalo ještě více oxidu uhličitého v atmosféře a ještě silnější vliv na oteplování. A další extrémy v počasí.

Například extrémní sucha podstatně snižují schopnost lesů, travních porostů a zemědělsky obdělávaných ploch zachytit uhlík. „Zjistili jsme, že největší nebezpečí nepředstavují vlny vedra, ale právě sucho,“ vysvětluje Markus Reichstein. Sucho nejenže přímo poškozuje stromy, ale zároveň je oslabuje před škůdci nebo požáry. Navíc lesy se také z požárů nebo bouří pomaleji vzpamatovávají, na rozdíl od jiných suchozemských ekosystémů.

Podle vědců mohou výrazně snížit schopnost zachycovat uhlík silné přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení nebo laviny. Ty jsou sice jen velmi málo časté, ale jejich dopad je o to výraznější.

Právě proto chtějí vědci zkoumat i další extrémní jevy. „Musíme vzít do úvahy i věci, které se stanou jednou za tisíc nebo deset tisíc let, protože koncem století bude zřejmě mnohem vyšší pravděpodobnost, že se budou dít,“ dodává Reichstein.



Zdroj: Ekolist.cz
 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.