Právě v těchto dnech se promítá v pražském kině Světozor obnovená premiéra filmu Kinoautomat, o kterém se již před 40 lety říkalo, že je to zaručený hit, průkopník interaktivity (první interaktivní film na světě !) a ojedinělý projekt české filmové dovednosti. Pak se o něm mluvit přestalo, dostal se do rudého šuplete, aby ho paní Alena Činčerová (dcera režiséra) mohla znovu uvést a představit hravým divákům na stejném místě v dnešních dnech.
Ojedinělé
Slovo ojedinělé jistě zaznívalo ve všech řečech na Světové výstavě Expo, a pak bylo používáno ve všech médiích. O Kinoautomatu psal světový tisk, všichni z branže měli potřebu jej komentovat. Považte, že se o nás mluvilo v jiné souvislosti, nežli fotbalové. Jenže se psal rok 1967 a netrvalo dlouho a film byl spolu s mnoha dalšími na dlouhé roky zakázán.
Teď máme příležitost nadávat na spoustu jiných věcí a jistě oprávněně. Ale umělecké počiny, ke kterým Kinoautomat bezesporu patří, byly zapomenuty spolu se jmény jejich tvůrců. Kinoautomat má teď druhou šanci, ale po těch letech, co technika tolik pokročila vpřed, již nějaké počítačem chrlené okamžité výsledky diváckého hlasování o pokračování děje nemají tak šokující efekt. Ale i tak je to velmi zábavné.
Hoří!
Nic vás nenechá na pochybách, že sledujete film šedesátých let. Je černobílý, kvalita lehce skvrnitá a exteriéry dobové. Miroslav Horníček je v plné síle a přítomné dámy mají vyčesané a natupírované vlasy. Děj začíná představováním sousedů jednoho velkého paneláku, a to v rámci dokumentování evakuace. Hoří totiž, a nikdo neví, kdo za to může.
Možná postava Miroslava Macháčka, zde coby vysloužilého důstojníka, který má psa jménem César. "Jak pěkné musí být dávat povely samotnému Césarovi."
Jde o velmi krátký a zkoncentrovaný příběh, ve kterém se stihne manželská hádka, milenecká avantýra, honička v autech (jde o Škodu 1000 a policisty na oblých skůtrech), kaskadérské lezení po balkonech a konečný požár. Teda alespoň takto volili děj novináři a ostatní hosté, kteří byli pozváni na první promítání. Ale až si zajdete svobodně volit vy, možná že uvidíte zcela jiný příběh. Něžný hlas Kinoautomatu vás ke konci zřejmě stejně usvědčí. My všichni za to můžeme.
Kinoautomat: Člověk a jeho dům
multimediální projekt režiséra a technologického vizionáře Radúze Činčery
v kině Světozor od 29.5.
Tvůrci: Radúz Činčera, Miroslav Horníček, Ján Roháč, Vladimír Svitáček, Pavel Juráček
Hrají: Miroslav Horníček, Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další.
Radúz Činčera, PhDr. (1923 – 1999)
Filmový režisér, producent a scenárista začal svoji uměleckou kariéru jako scénograf, působil jako lektor anglických her ve Vinohradském divadle a v roce 1952 vstoupil na pole filmové tvorby. Vytvořil stovky filmů různých žánrů. Jeho filmy získaly mnoho cen na našich i zahraničních festivalech (například film Romeo a Julie ‘63 byl oceněn na 8 festivalech).
Po roce 1967 se Radúz Činčera specializoval na specifické multimediální prezentace pro světové výstavy, tematické parky a podobné příležitosti a zároveň pracoval na standardních filmech. Multimediální programy Radúze Činčery jsou charakteristické mnohotvárnými inovacemi, jeho cílem vždy bylo přinést něco nového, co ještě nebylo užito jinde.
To se také vztahuje na jeho první výstavní program - Kinoautomat, představený v československém pavilónu během montrealského EXPO‘67.
Foto: MMS z prvního promítání
