Kdopak by se vlka bál míří na Berlinale

Festival se koná od 5. do 15. února 2009. Sekce Generation existuje v rámci Berlínského festivalu od roku 1978 a pravidelně uvádí ty nejlepší filmy „sledující svět pohledem dětí a mladých lidí“.

Projekce se zúčastní režisérka Maria Procházková a představitelka hlavní dětské role Dorotka Dědková spolu s producentem Vratislavem Šlajerem a dalšími herci a tvůrci. Režisérka se do Berlína těší: „Mám velikou radost! Připadá mi, že sekci, ve které soutěžíme, tedy pro „filmy sledující svět pohledem dětí a mladých lidí" snad vymysleli speciálně pro nás! Do Berlína se těšíme.“

„Příběh pětileté Terezky je úzce provázán s její oblíbenou pohádkou O Červené Karkulce, což je vlastně horor. Zajímavá je právě dětská fascinace strachem, opětovné vyžadování a opakování strašidelné pohádky, přestože se holčičce promítá do snů. Každý večer si Terezka přeje pohádku na dobrou noc, pokaždé tu samou. Pohádka by měla být „červenou nitkou“ proplétající se celým příběhem a tvořit k němu jistou paralelu, protože stejně jako také začíná romanticky, pokračuje dramaticky a přes horor vede až k happy endu,“ říká mj. režisérka Maria Procházková v rozhovoru na webovém speciálu filmu.

Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče a ve školce nejlepšího kamaráda Šimona. Takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím okolí se začínají chovat divně a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve věci jasno - maminku Terezce vyměnili mimozemšťané. Stačí jedno píchnutí vidličkou, rána, která se okamžitě zacelí, a důkaz bude na světě. Terezku tak čeká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou maminku bude čelit mnohým nebezpečím a možná i hladovému vlkovi.
Odrostlejší diváci budou asi příběh interpretovat jinak. Těm se odhalí klasický milostný trojúhelník ženy mezi dvěma muži, z nichž jeden představuje jistotu a bezpečí domova a ten druhý kouzlo dálek a nenaplněné ambice. Uprostřed tohoto trojúhelníku pak stojí zmatené malé dítě, které má spoustu otázek, na něž ale nedostává žádné odpovědi.

Vizuálně originální film Kdopak by se vlka bál vypráví: „O lásce, o vztazích, o rodině… O tom, že v životě potřebujeme někomu důvěřovat, dát se mu všanc a pak jen čekáme, jak s tou důvěrou naloží… O tom, že v každém věku máme své velké starosti, že záhady jsou všude kolem nás a potřebujeme spřízněnou duši na jejich řešení. O tom, že zdání často klame a málokterý vztah je takový, jak vypadá… A že když ty „své“ lidi najdeme, měli bychom se moc snažit, abychom o ně nepřišli,“ říká režisérka.

Maria Procházková je absolventkou katedry animované tvorby FAMU a úzce spolupracuje s Centrem tvorby pro děti a mládež ČT. Vytvořila např. 33 animovaných videoklipů s použitím dětských výtvarných prací. Je také spoluautorkou a režisérkou nového animovaného cyklu Evropské pexeso. Ve vizuálním zpracování filmu Kdopak by se vlka bál nezapřela svůj „výtvarný původ“, když do tohoto hraného snímku zapracovala kresby a animace, které už tak zajímavému příběhu dodávají i atraktivní tvář.

„Lepší mezinárodní premiéru jsme si nemohli přát,“ říká producent Vratislav Šlajer k uvedení filmu na Berlinale, „je to pro nás velká čest. Pro film to ale znamená i potenciál dalšího zahraničního uvedení a prodejů. Navíc doufám, že mezinárodní úspěch upozorní na film i v Čechách a do kina dorazí další diváci.“
A pro koho je film určen? „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi. Ve filmu se řeší závažnější rodinná témata, je ale vyprávěn pohledem šestileté holčičky. Díky tomu je srozumitelný a zábavný pro všechny. Není to film směřovaný k dětskému divákovi, ideální je společná návštěva kina rodičů s dětmi,“ vysvětluje Vratislav Šlajer.

Podle Lidových novin je Vlk nejlepším českým filmem roku. V recenzi dostal pět hvězdiček.
Vojtěch Rynda ve své recenzi mimo jiné píše: Zatímco americké rodinné filmy většinou jedou po dvou kolejích zároveň a obsahují vtipy zvlášť pro děti a pro dospělé, Kdopak by se vlka bál je z jednoho kusu.


Kdopak by se vlka bál
Scénář a režie: Maria Procházková
Producent: Vratislav Šlajer
Kamera: Martin Štěpánek
Architekt: Jan Novotný
Hudba: Jan P. Muchow
Střih: Marek Opatrný
Zvuk: Marek Hart
Výtvarnice kostýmů: Kateřina Coufalíková
masky Lucie Lišková


Zdroj: tz ČT, Kdopak by se vlak bál