Důvod se dá jen odhadovat.
Podle psychologů jde zřejmě o kombinaci lepší životní úrovně, demokratizace života a větší společenské volnosti.
Každých několik let se provádí přehled světových hodnot (World Values Survey – WVS). V tom posledním, jehož výsledky byly nyní zveřejněny, odpovídalo na otázku, jak jsou šťastni, 1400 lidí z dvaapadesáti zemí. Letos v červenci bylo také provedeno statistické srovnání odpovědí za posledních pětadvacet let. Podle něj se v pětačtyřiceti zemích lidé cítí šťastnější než před čtvrtstoletím. Jde většinou o země, kde roční hrubý národní produkt (GNP) na člověka byl v minulosti velmi nízký, ale v poslední době roste.
Předposlední průzkum WVS se konal v roce 2003. Od té doby se pořadí zemí, kde jsou lidé nejšťastnější, v podstatě nezměnilo. Přední příčky žebříčku obsadila opět Kolumbie, Dánsko, Nigérie a Portoriko. Prudce vzrostl počet lidí spokojených se situací na Ukrajině, v Brazílii a v Indii, zatímco nejméně šťastných lidí je v Zambii a v Gruzii, což zřejmě souvisí s politickými nepokoji a neustálými válkami.
Podle průzkumů hrají v tomto směru demokratizace, osobní svoboda a mírové podmínky téměř stejně velkou roli jako ekonomická prosperita, čímž se vysvětluje nárůst šťastných lidí i v zemích, kde ekonomické podmínky nejsou zdaleka ideální.
Poměrně vysoko figurují dlouhodobě v tomto žebříčku latinskoamerické země, i když zdaleka nepatří k bohatým státům. Vysvětluje se to především silným smyslem pro rodinu a rodinnými svazky a také náboženskými hodnotami, které tam lidé uznávají. Ukazuje se rovněž, že individualistické západní společnosti mají v průměru daleko více nespokojených a přímo nešťastných lidí než třeba asijské nebo už zmíněné latinskoamerické státy, i když je v západní Evropě a v USA ekonomická situace nesrovnatelně lepší.
Zdroj: 100+1
