Pozornost je klíčovou schopností v jakémkoliv procesu učení a hraje zásadní roli v tom, aby žák z výuky vytěžil maximum. Podle odborníků je bez ní učení povrchní a nedochází k provazování nových poznatků s těmi již známými. Rovněž má vliv na to, jak si danou látku žák zapamatuje – pokud je pozornost oslabená, je jeho paměť náchylnější k zapomínání nebo zkreslování.
„Plnou pozornost dokážeme něčemu věnovat jen po omezenou dobu, konkrétně se hovoří o pouhých třiceti až devadesáti sekundách. Poté pozornost klesá a my ji zase musíme k danému tématu nasměrovat vnitřním procesem koncentrace. Je to přirozený fyziologický jev, s nímž nemá smysl bojovat. Důležité ale je naučit se s ním ve výuce pracovat,“ říká psycholog a speciální pedagog Marek Zelenka.
Žáka je třeba zaujmout a podpořit, aby u aktivity vytrval
Koncentrace pozornosti se u dětí v mladším školním věku teprve rozvíjí. Zatímco při hře vzniká tento proces neuvědoměle a živelně, během vyučování je zapotřebí žáka zaujmout a podpořit v tom, aby u úlohy vytrval a opakovaně se vnitřně zaměřoval na předložený problém. Zásadní je především povaha samotné výuky.
Zatímco pasivní přijímání nových poznatků koncentraci příliš nenahrává, podněcování žáků k vlastním úvahám či řešením se v tomto ohledu osvědčilo. Podle odborníků je však důležité zejména to, aby žák v učení viděl smysl pro sebe, protože potom je sám motivován se svou pozorností pracovat.
„Děti od první třídy systematicky rozvíjíme ve schopnosti se učit. V rámci výukového bloku se od třetí třídy orientují v tom, co jim při učení vyhovuje. Samy pozorují, kdy se jim daří pozornost držet déle. U někoho je to učení poslechem, zrakem či pohybem, někomu zase vyhovuje učení o samotě spíše než ve skupině. Dalším pomáhá pevná struktura učebních materiálů, zatímco jiní upřednostňují propojování a kreativní práci s informacemi,“ popisuje Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti School My Project, podle jejíž vzdělávací koncepce v současné době funguje školka, základní škola a gymnázium v Sokolově a rovněž základní škola v Praze.
Pomáhají fyzická cvičení i rozdělení výuky na menší úseky
Na schopnost koncentrovat se při výuce má vliv i řada dalších faktorů. Důležité je samozřejmě samotné prostředí a odstranění všech rušivých vlivů, stejně tak fyzická i psychická pohoda žáků. V rozvoji koncentrace se osvědčila rovněž různá fyzická cvičení určená k vyvážení duševních a fyzických aktivit jako třeba koncentrační hry nebo prvky jógy, které se zařazují na začátek nebo doprostřed hodiny.
„Z dalších nástrojů, které pomáhají posilovat schopnost koncentrace, využíváme rozdělení výuky do kratších a jasně oddělených bloků. V jedné části se žáci nejprve dozvědí nové informace, v další části si látku procvičí a v poslední na dané téma sami navážou,“ vysvětluje Andrea Vedralová s tím, že pro žáky je rovněž důležité i jasné uzavření dané aktivity či hodiny včetně shrnutí toho, čeho výuka dosáhla a jaký přínos to mělo pro ně samotné.
Velkou roli hraje v neposlední řadě rovněž i samotný pedagog. Ten by měl umět velmi dobře pracovat se skupinou a reagovat na vznikající situace ve třídě. Jinými slovy měl by například umět poznat, kdy je úkol příliš náročný nebo kdy jsou žáci příliš unavení, a měl by tomuto faktu výuku náležitě přizpůsobit.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
