Jak poznat lež

FiftyFifty, společenský magazín.
Jak poznat lež na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Jak poznat lež

FiftyFifty
Share

Jak poznat lež

Má za úkol vyhodnotit nejúčinnější metody výslechů a zjištění věrohodnosti výpovědí. Americký expert na výslechy Eric Heseltine má doktorát z psychologie a dlouholetou praxi v nejrůznějších oborech včetně virtuální reality.

Po zářijovém útoku na newyorská dvojčata se Heseltine začal věnovat mezinárodní špionáži. Vedl odbor výzkumu a vývoje v americkém NASA a v roce 2006 by jmenován zástupcem ředitele NI. Při výsleších důležitých vězňů se dnes používá čtení mozku pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) a také magnetické encelografy a velmi dokonalé elektroencelografy. Podezřelému se například promítají obrázky různých míst, které před tím viděl i neviděl, včetně místa zločinu. Pokud při pohledu na místo zločinu reaguje stejně jako u obrázků známých míst, je silný předpoklad, že na místě, kde došlo ke zločinu, byl. To ale není stoprocentně jisté. Podle Heseltina ale žádná metoda nedává stoprocentní záruku spolehlivosti.

Řeč těla

Profesor Albert Vrij z portsmouthské univerzity vypracoval celý systém, ve kterém navrhuje některé postupy a hodnotí řeč těla vyslýchaného. Podle něj člověk, který něco zapírá, sedí klidně. Možná proto, že lhát je obtížnější než říkat pravdu, a proto se na lež musí více soustředit. Za druhé: lhář mrká méně často než člověk, který mluví pravdu, a také dělá větší pauzy v řeči a také mluví pomaleji.

Vrij doporučuje pokládat vyslýchanému otázky, které nečeká a které přímo nesouvisejí s činem. Například kde přesně seděl v hospodě? Jaké tam mají židle? Co mají na stěnách a podobně. Vyslýchaného to zmate a nesoustředí se na vlastní problém. A pokud jde o zrak, většina lhářů se podle Vrije dívá při výslechu naopak přímo do očí.

Stále větší důležitost se přikládá mikroreakcím vyslýchaného. Podle některých psychologů si je lidé většinou vůbec neuvědomují, a proto se je nesnaží cíleně potlačit. Nejde o zaručenou detekci lži, ale o vztah člověka k určité události. Pokud se někdo například dozví o vraždě nebo o zabití své manželky či manžela, mikrovýraz dá jasně najevo, zda je zdrcen nebo mu to naopak přineslo úlevu. Není to ovšem důkaz viny.
V zásadě neexistují vědecká vyhodnocení ani zpracované statistické údaje o efektivnosti jednotlivých výslechových metod.

Příkladem vysoce úspěšného člověka při získávání informací byl za druhé světové války důstojník německé Luftwafe Hanns Scharff. Mluvil plynně anglicky a byl velmi zdvořilý a slušný. Nikdy na vyslýchaného netlačil. Obvykle se s ním šel projít na vězeňský dvůr a tam při procházce se dozvěděl vše, co potřeboval. Nikdy si nic nepsal, měl fenomenální paměť. Lidé vůbec netušili, že jde o výslech.

Odhalit, kdy sociopat lže, dokážou moderní metody jen těžko. Sociopat totiž necítí provinění za zločin, který spáchal. Často bývá vybaven empatickými schopnostmi, takže obvykle dost přesně ví, co chce vyslýchající slyšet, a podle toho odpovídá.

I v jiných případech metody, které například zaznamenávají zrychlený tlukot srdce, pot, změny zorniček a další příznaky vypovídají jen o tom, že člověk je rozrušen, že jde o automatickou reakci těla, ale ne o tom, zda mluví pravdu či ne.
V tomto směru zbývá ujít ještě velký kus cesty. Ani potom sebelepší metody a moderní technologie nedají stoprocentní odpověď.    


Zdroj: 100+1 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.