Je pravda, že se už začaly dělat genetické testy dárců, i když zdaleka ještě ne všech. V některých případech se sledují dědičné choroby v rodinách dárců až o tři generace zpět. U některých dárců se provádějí testy na drogy a jiní se podrobují psychologickým testům.
To vše se děje spíše sporadicky.
Daleko zajímavější a průkaznější je to, co sperma banky v USA nedělají a k čemu je ani zákon nenutí. Například vůbec neověřují, zda osobní údaje dárce a informace o jeho zdravotním stavu jsou pravdivé a stejně tak neověřují údaje o zdravotním stavu jeho předků. Nedělají běžně testy spermatu na většinu dědičných chorob. Navzdory počítačové technice nejsou velmi často v případě nutnosti schopny určit, kde darované sperma skončilo nebo naopak, kdo je v daném případě dárcem.
Do hry proto vstoupila nová nezisková organizace, která si dala za úkol tyto chyby napravit. Začala fungovat letos v lednu pod názvem Archiv dárců spermatu (DSA - the Donor Semen Archive). Má sídlo v Ann Arbor ve státě Michigan a vytváří postupně archiv vzorků DNA dárců spermatu z celých USA a také archiv vzorků DNA jejich potomků. Shromažďuje také příslušnou zdravotní dokumentaci dárců i dětí. V případě, že se některé narodí s genetickým postižením, DSA sperma jeho dárce okamžitě vyloučí. To se až dosud nedělo a nebyly ojedinělé případy, že se zbytečně opakovalo genetické postižení, protože nebyly k dispozici patřičné záznamy.
Nejde o malé počty. Každý rok je v USA spermatem dárců oplodněno nejméně padesát tisíc žen. Sperma je možno získat ve dvaceti sperma bankách na území USA. Povinné v celých Spojených státech jsou u dárců zatím jen testy na HIV a hepatitidu B a C.
Stížností na omyly přesto není mnoho. Vyskytují se zejména tehdy, když jde o zjevné chyby typu: modrooká blondýna si koupí sperma a požaduje, aby bylo rovněž od modrookého blondýna. Údajně ho dostane a dítě se narodí s černými vlasy a hnědýma očima. Nebo když se místo slibovaného bělocha narodí dítě s černou kůží či naopak. Většina z dvaceti amerických sperma bank nemá dodnes tušení, kolik dětí od kterého dárce se narodilo, kde žijí a jsou-li zdravé. Tyto mezery by měla vyplnit činnost nově založeného archivu DSA.
Zdroj: 100+1
