Indie chce přemnoženým zvířatům rozdávat antikoncepční pilulky

FiftyFifty, společenský magazín.
Indie chce přemnoženým zvířatům rozdávat antikoncepční pilulky na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Indie chce přemnoženým zvířatům rozdávat antikoncepční pilulky

FiftyFifty
Share

Indie chce přemnoženým zvířatům rozdávat antikoncepční pilulky

Víte, co má společného slon indický, makak rhesus, antilopa nilgau a prase divoké? Tyto čtyři živočišné druhy považují indická ministerstva zemědělství a životního prostředí za nebezpečně přemnožené a volají po regulaci jejich počtů. Jak toho chtějí dosáhnout? S pomocí antikoncepčních pilulek. Referuje o tom server Mongabay.

Indie je země krásná, pestrá a barevná. Byť zabírá jen 2,4 % rozlohy pevninské souše, hostí 8 % všech dosud popsaných druhů rostlin a živočichů. Pokud bychom chtěli být přesnější, 45.000 druhů rostlin a 91.000 druhů živočichů. Problém je, že je také domovem 17 % celosvětové lidské populace. A přílišné nahuštění nedělá dobrotu. Indické Ministerstvo pro životní prostředí, lesy a klimatické změny (MoEFCC) si nemyslí, že by pro lidi i přírodu dělalo málo. Dokládá to čtveřicí opečovávaných globálních hot-spots biodiverzity, stovkou národních parků a 500 rezervacemi a provázanou sítí chráněných území. Jenže některé druhy bohaté indické fauny se nechtějí spokojit jen s životem v areálech vymezených divočině a expandují i do okolí. Zemědělské krajiny a předměstí, kde vítáni nejsou.


Odstřel? Ne, jen blokace rozmnožování

MoEFCC se dlouhodobě snaží zajistit půdu pro zemědělskou produkci a zvyšovat zastoupení pastvin v krajině. Přitom se musí vypořádat s fragmentací přírodních biotopů a pracovat na zachování populací ohrožených živočichů v rezervacích. Proto se věnuje i minimalizaci konfliktů mezi divokými zvířaty a lidmi. Modrý buvol (antilopa nilgau) není problémem v rezervaci, ale na rýžovém poli ano. Stejně jako slon v ovocném sadu, případně prase divoké nebo makak okupující předměstí metropolí. Řešením by pochopitelně mohla být regulace jejich expandujících populací odstřelem, ale v té MoEFCC nevidí efektivní řešení. Proto ve spolupráci s neziskovkou WII (Wildlife Institute of India) vypracovala „první projekt svého druhu na světě“, který se soustředí na pasivní kontrolu reprodukce divokých zvířat.

Projekt, do kterého ministerstva zemědělství a životního prostředí nasypala 105 milionů rupií (a WII přispělo dalšími pětašedesáti) má prozkoumat možnosti praktického využití antikoncepce čtyřech zmíněných druhů. Snadné to není. „Je zapotřebí vybrat správnou metodu, která by fungovala při únosných nákladech i ve větším měřítku,“ říká koordinátor antikoncepčního projektu Vinod Mathur z WII. Právě proto z výběru metod vypadla chirurgická veterinární sterilizace. Její efektivita je sice nesporná, ale vzhledem k předpokládanému množství potřebných zákroků je mimo finanční možnosti. Zvažovaná byla i vakcinace (podání imuno-kontraceptivních hormonů, zabraňujících oplodnění vajíčka, samicím). A také podání steroidů narušujících hormonální cykly, proti-spermatická vakcinace, nebo aplikace chemikálií způsobujících trvalou neplodnost.


Každému podle chuti

„Zdá se ale, že bude zapotřebí v různých situacích využívat odlišné přístupy,“ připouští Vinod. Je prý třeba zvažovat vývoj projektu: pušky s antikoncepční střelou mohou být u stádových antilop úspěšné zpočátku, ale po každé úspěšné aplikaci se nejspíš bude zvyšovat útěková vzdálenost, až se metoda stane neefektivní. U volně žijících opic se jeví slibná možnost aplikace formou potravy s naaranžovanými léky. „Jenže tam je zase problém odhadnout, aby každý makak snědl jen předepsanou dávku. Všechny léky přitom mají své vlastní vedlejší účinky a nikdo nechce, aby se projevily u zasažených zvířat. Nebo aby zasáhly i necílové druhy.“ Slonice mohou být opakovaně (v horizontu let) nastřelovány antikoncepcí z bezpečného odstupu. „Je ale zapotřebí vést nějak v patrnosti, které samice antikoncepci mají a jak dlouho,“ vysvětluje Vinod.

Testovací fáze sterilizačního projektu má běžet pět let a bude hledat odpovědi právě na takové otázky. „Ve světě existuje minimum studií, které se problematikou řízené depopulace zabývají,“ dodává Vinod. „Nikdo od nás nemůže čekat rychlé výsledky. Antikoncepce jen snižuje nárůst populace, ale zvířata nehubí. Dlouhověcí sloni tu budou ještě desítky let.“


Problém mají lidé, nikoliv zvířata

Názory na projekt pasivní regulace reprodukce divokých zvířat rozděluje indické ochránce přírody. Jedni jej vítají jako neinvazivní snahu o snížení nárůstu problematických populací, druzí varují před výrazným zkreslením celé situace. „U čtyřech druhů se tu hovoří o přemnožení (v zemědělské krajině), ale přitom vlastně nevíme, jaké jsou jejich celkové počty,“ říká Neha Sinha. U těchto populací prý nikdy neproběhlo celonárodní oficiální sčítání. Není tudíž vhodné používat termín „přemnožení“, když jejich populace mohou být nahuštěny jen lokálně (a jinde být v početním propadu). „Konflikt mezi zvířaty a lidmi je problém vytvořený lidmi,“ píše zase neziskovka EARS, která proti antikoncepčnímu projektu bojuje peticí. „To lidé snižují rozlohu pralesů a nutí zvířata migrovat do zemědělské krajiny.“


Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz

 






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz