Restaurování snímku provedené v maďarských laboratořích Magyar Nemzeti Filmalap zaštítil odborně i organizačně Národní filmový archiv v Praze, finančně je podpořil Island, Lichtenštejnsko a Norsko a Ministerstvo kultury České republiky. Masožravou Adélu v její původní kráse i lesku tak uvidí diváci už 14. listopadu v pražském kině Lucerna. Film bude poté k dispozici pro distribuci v kinech, v televizi a na filmových festivalech, chystá se i jeho vydání na DVD a Blu-ray.
„Moc se těším na to, až film znovu uvidím tak, jako se kdysi promítal v kinech,“ říká čestný host obnovené premiéry, herečka Naďa Konvalinková, která ve slavné komedii ztvárnila naivní Květušku. Naďa Konvalinková dodnes vzpomíná na svoje herecké kolegy i vtipně napsané dialogy, které tandem Brdečka-Lipský dopilovával přímo na place. „Mnoho výborných herců a hereček, kteří si ve filmu zahráli, už tady není a zrestaurování filmu je způsob, jak tomuto dílu i jim zachovat nesmrtelnost,“ říká Konvalinková.
Mžik s Babočkou minerál
Právě slavná scéna, v níž Květuška s dědečkem chytají motýly a horlivé děvče si babočku admirál roztomile plete s babočkou minerál a babočkou jenerál, patřila při restaurování k vůbec nejkritičtějším místům. „Začátek třetího dílu právě se zmíněnou scénou lovu motýlů byl velmi poškozený a chybělo v něm celkem 11 okének – na plátně je to sice jen mžik, ale smyslem restaurování je uvést film v co nejautentičtější podobě. A to se díky odbornému výzkumu v NFA i díky perfektní spolupráci s maďarskými partnery také povedlo,“ říká ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. Podle něj jde při digitalizaci o to, aby restaurátoři pomocí nejmodernější techniky citlivě odstranili nečistoty a poškození, která materiál časem utrpěl, a znovu navrátili jeho původní podobu. Software přitom ale nesmí setřít typické znaky, jako je třeba hrubší obrazové zrno, slepky nebo vpisky na konci jednotlivých dílů, které ke starším filmům patří a dodávají jim i nezaměnitelné kouzlo.
Víte, že…
Digitalizovaná verze filmu Adéla ještě nevečeřela bude nyní v kinech znovu uvedena v "maskovaném" formátu 1:1,66, který se dříve používal pro filmy, u nichž se předpokládala divácká úspěšnost. Diváci, kteří na komedii zvyklí hlavně z televize v užším formátu 1:1,37, tak znovu uvidí, jak to filmu v této podobě sluší.
Po třinácti letech od natočení parodie Limonádový Joe se dvěma uznávanými krasavicemi českého filmu obsadil režisér Oldřich Lipský do hlavních ženských rolí znovu Květu Fialovou a Olgu Schoberovou. Protože sexbombu Schoberovou stárnutí netěšilo zdaleka tak, jako Květu Fialovou, byl toto její předposlední film. I kvůli zámořskému sňatku s americkým producentem se pak ze světa filmu a z veřejného života stáhla.
Slovenský herec Michal Dočolomanský excelující v roli amerického detektiva Nicka Cartera se stal později oblíbeným představitelem fešáků v mnoha českých filmech. Zde ho nadaboval František Němec, jeho ústy ale v českém filmu mluvil také Ladislav Županič nebo Ladislav Frej.
Titulní hrdinku filmu – masožravou květinu Adélu – vytvořil vynikající výtvarník a režisér Jan Švankmajer. Tvůrce, který se do té doby věnoval animovanému a dokumentárnímu filmu, tu poprvé významně ovlivnil výtvarné pojetí celovečerního hraného filmu jiného kolegy.
Product placement byl době vzniku filmu prakticky neznámým pojmem nejen u nás, ale i v zahraničí. Dlouhá sekvence putování Nicka Cartera a komisaře Ledviny v podání Rudolfa Hrušínského po pražských restauracích a pivnicích a jejich nadšené ódy na české pivo a taliány však i dnes působí jako dokonalá reklama.
Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“, jejíž tóny ve filmu spolehlivě vydráždí jinak klidnou květinu k vražedné akci, napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová. Autorem hudby však není Wolfgang Amadeus Mozart, jemuž bývá skladba mylně připisována, ale německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770-1851).
Zdroj: tz
