Galerie Jaroslava Fragnera - chrám architektury. Vstup bez bot.

Návštěvníky láká i samotné pojetí výstavy. Za doprovodu ambientní hudby vstupují po měkkém koberci do vyšších sfér, do prostoru vybízejícím ke ztišení a oproštění se od okolního hektického světa. Výstavě dominuje fialová kaple, která důmyslnou skladbou průzorů a členěním ukazuje práci se světlem v prostoru. Právě jedinečné efekty využití světla v architektuře jsou společným jmenovatelem vystavených staveb.

Kurátoři Dan Merta, Filip Šenk a Jakub Fišer vybrali třicet sakrálních staveb, které spojuje silný rukopis architektů. Pod kaplemi a kostely jsou podepsáni známí evropští architekti jako Mario Botta, Peter Zumthor, Fernando Menis anebo studio Marte. Marte. Českou republiku reprezentují (často cenami ověnčené) objekty ateliérů Kuba&Pilař architekti či Kamil Mrva Architects.

Vybrané realizace nabízejí syrové, minimalistické prostory i prokomponovaná tvarosloví s využitím nejnovějších technologií. Návštěvníci Galerie Jaroslava Fragnera mezi instalacemi najdou drobné, až nenápadné stavby, postavené na úzkém sepjetí s přírodou, i chrámy-plastiky, které se staly dominantami v místech vzniku.

Na výstavě se potkávají skutečné hvězdy evropské architektury s autory, jejichž jména mnozí návštěvníci uslyší možná poprvé. Spojuje je až scénografická práce se světlem, obvykle přirozeným, přímým nebo nahlíženým prostřednictvím krajiny. A dopad světla na zvolený materiál a jeho kompozici tak, aby byl uživatel vybídnut k emočnímu prožitku navštíveného prostoru.

Na návštěvníky čeká na třicet kaplí, třicítka rukopisů a platforem. Cukrowicz Nachbaur architekten v horské kapli v rakouském Andelsbuchu nebo Localarchitecture & Danilo Mondada v provizorní kapli pro diakonii v St. Loup ve Švýcarsku obložili cestu k duchovní zkušenosti dřevem v téměř plastických kompozicích. Až gotické principy se zřetelným vyústěním v nekonečnosti je možné seznat v Kapli ekumenického umění sv. Jindřicha ve finském Turku od Sanaksenaho Architects.

Naopak Fernando Menis v kostele sv. Vykupitele na Tenerife či Ao-architekten v Horské kapli na rakouském Stubaier Gletscher upřednostnili strohý, materializovaný beton. Ostře vymezuje duchovní prostor a nabízí plochu pro světelnou hru. K symbolické dokonalosti je spojení syrového, hrubého materiálu a slunečních paprsků dovedeno v Pohřební kapli realizované dle návrhu Marte.Marte v rakouském Batschuns. Světelný pruh zde tvoří neoblomnou hranici mezi životem a smrtí.

"Nezastíráme, že někteří architekti vytvořili světelný spektákl, divadlo pro oči. Jiní pojali práci s duchovním prostorem metafyzicky, maximálně úsporně až minimalisticky. Spojnicí je fakt, že uživatel nemůže zůstat netečný. A výsledek jej přímo vybízí k dialogu, v ideálním případě i tomu vnitřnímu, uvnitř jej samotného," dodává Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera spoluautor výstavního projektu Sakrální prostor.


Zdroj: tz