Fotograf - životní křižovatky Jana Saudka na filmovém plátně

FiftyFifty, společenský magazín.
Fotograf - životní křižovatky Jana Saudka na filmovém plátně na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Fotograf - životní křižovatky Jana Saudka na filmovém plátně

FiftyFifty
Share

Fotograf - životní křižovatky Jana Saudka na filmovém plátně

V příběhu volně inspirovaném osudy světoznámého českého fotografa Jana Saudka se vracíme k některým dramatickým křižovatkám života umělce obdařeného nejedním výjimečným talentem, živelností a vášní. Všechny tyto vlastnosti mu přinesly slávu i odmítání, lásku i zradu, zástupy obdivovatelů i osamocení.

Fotograf - životní křižovatky Jana Saudka na filmovém plátnězoom

Středobodem Janova života vždy byly ženy. Ať ty, které defilovaly před objektivem jeho fotoaparátu, nezřídka postavy až pitoreskní, či ty, jež ho obklopovaly v  soukromí. Dcery, manželky, milenky, sexuální přítelkyně, intelektuální obdivovatelky. Jedny nezištně milující a oddané, jiné podváděné a zhrzené, další sdílející s rozkoší jeho bouřlivý život. Ale i takové, které s proslulým umělcem toužily spojit svou budoucnost, posedlé touhou zkrotit jeho svobodomyslnost, sdílet s ním jeho majetek, talent i geny. Exempláře všech těchto ženských typů zabydlují mimořádně strhující film oscilující na pomezí hořké komedie, milostné féerie a v závěru filmu i napínavého dramatu.

Hlavní roli ztvárnil Karel Roden, kterého si můžeme užívat ve zcela nové poloze, v níž ho diváci ještě neviděli. Je vášnivý, zábavný, vtipný, roztomilý i provokující. Novým filmovým objevem bude představitelka hlavní ženské role, velmi zajímavá Máša Málková.  Podobně i ostatní herci vytvářejí své postavy přesvědčivým a jedinečným způsobem.

Úvodní slovo scenáristky a režisérky Ireny Pavláskové
 „Jana jsem poznala jako člověka nesmírně citlivého, vnitřně bohatého a moudrého a trochu jiného, než jak se prezentuje před veřejností A ten jeho způsob, kterým vystupuje před lidmi, je určitá sebeobrana před světem. Líbilo se mi spojit ty dvě polohy umělce, který má velmi zajímavý život, prožil si své, prošel dvěma totalitami, nacistickou a komunistickou, a přesto zůstal vždycky svůj, nezaprodal se.  Zůstal věrný tomu, co jemu se líbí, a dokázal tím oslovit celý svět. Příběh je okořeněn humorem, neboť náš hrdina je smyslem pro humor vrchovatě obdařen. Film poodkrývá tajemství Janovy tvorby, ponořuje se do bizarního a sugestivního světa žen, které ho obklopují.“

 

Rozhovor s Janem Saudkem

Společně s Irenou jste se podílel na scénáři – jak jste se domlouvali na tom, které etapy a křižovatky vašeho života do scénáře zahrnout?
Irula je komplikovaná bytost, intelektuálka. Já zase primitiv – tohle jde dobře dohromady. Osobně si ale myslím, že v mém životě se nic zvláštního nestalo – ona to ale vidí jinak. Ten film je příběh takového života jednoho chlapa, jak to vidí ženská. Jistě, ve filmu je to posun trochu jinam. Bylo to roztomilé se s Iren znovu po mnoha letech potkat. My jsme dost spřízněni, bohužel, ne fyzicky.

Měl jste na počátku nějakou představu, kdo by měl být ve filmu hrát hlavního hrdinu?  Jak naplnil tuto představu Karel Roden?
Pan Roden je velký herec – mnohokrát jsem byl ohromen, jak vystihl ty mé úzkosti a tápání. On, v osobním životě suverén, zahrál mistrně roli rozervaného, na povrch cynického chlapa, ale plachého a fanfarónského. Vůbec nezáleží, že vypadá neskonale líp než já – on hrál duši, ne povrch. Karel mě překvapil svým náhledem a smýšlením o roli, kterou hraje.

V příběhu necháváte – i při vší autorské licenci – nahlédnout do svého soukromí. Jste velmi otevřený…
Sen každého fotografa je, že lidé budou znát jeho, nikoli pouze obrázky. V historii filmu se to stalo jen jednou – a Antonionově Zvětšenině. Ale to měla být parodie na Davida Baileyho. Můj osobní život? Je spíše banální – ale rozhodně nic neskrývám, protože lhát se nemá. Ale některé okamžiky jsem zachytil na fotografiích – a teď vidím, že to stálo za to – tak to opravdu bylo – a jsou zde, ty záznamy, jed nou pro vždy. Věřím, že případný divák alespoň ocení, že se mu nelže.

Podstatou filmového příběhu je váš vztah k ženskému světu –  a to nejen coby celoživotní umělecké inspiraci. Už jste po všech těch životních eskapádách něco o ženách pochopil?

Něco o ženských jsem věděl jako čtrnáctiletý chlapec – ovšem toliko teoreticky – praxe dlouho nepřicházela. V padesáti se mě ptali: „Ty, Honzo, kolik si měl ženských.“ Ani jednu, pravím vám. Copak je možno mít řeku nebo jarní bouři? Slunce? Svítání? Neměl jsem žádnou, ale některé jsem směl portrétovat. Ale nic jsem stejně nepochopil – cítím jen bezmezný obdiv, úctu – a zbožňování fenoménu ženství. Jim vděčíme každý za svůj život.



Jan Saudek (nar. 13. 5. 1935, Praha) je slavný český fotograf, který svojí tvorbou oslovil svět. Nejčastějším námětem jeho děl je ženské tělo a vztah ženy a muže.  Jeho fotografický rukopis je nezaměnitelný svými syžety, provedením i výběrem modelek. Ale i typickým pozadím fotografií („plesnivá“ zeď jeho původního sklepního ateliéru) a výběrem pitoreskních rekvizit. Od konce 70. let mnohé své fotografie koloruje.
Díla Jana Saudka jsou vystavována v těch nejprestižnějších světových galeriích. Za svou tvorbu získal řadu ocenění,  mimo jiné francouzský Řád čestné legie. Je bratrem-dvojčetem vynikajícího výtvarníka Karla (Káji) Saudka.

Fotograf

Režie: Irena Pavlásková
Scénář: Irena Pavlásková, Jan Saudek

Hrají:   
Karel Roden, Marie Málková, Vilma Cibulková, Zuzana Vejvodová, Václav Neužil, Marika Procházková, Patrik Děrgel, Jitka Sedláčková, Igor Orozovič, Vanda Konečná, Jenovéfa Boková a další.

Premiéra: 8.1.2015



Zdroj: tz, Presskit






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.