Film Jana Švankmajera HMYZ v premiéře na festivalu v Rotterdamu

FiftyFifty, společenský magazín.
Film Jana Švankmajera HMYZ v premiéře na festivalu v Rotterdamu na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Film Jana Švankmajera HMYZ v premiéře na festivalu v Rotterdamu

FiftyFifty
Share

Film Jana Švankmajera HMYZ v premiéře na festivalu v Rotterdamu

Nejnovější film uznávaného výtvarníka, scenáristy a režiséra Jana Švnakmajera Hmyz bude uveden na nadcházejícím ročníku prestižního Mezinárodního filmového festivalu v Rotterdamu, který se koná od 24. ledna do 4. února 2018.

Film Jana Švankmajera HMYZ v premiéře na festivalu v Rotterdamuzoom

Český režisér je na rotterdamském festivalu pravidelným hostem, celkem tu bylo v průběhu minulých let uvedeno jedenáct jeho filmů. V Rotterdamu měl premiéru i jeho předcházející film Přežít svůj život, který zde také dříve v roce 2006 prezentoval na koprodukčním trhu CineMart. Dlouho připravovaný film Hmyz přichází osm let po předchozím filmu.  Film bude v Rotterdamu představen v sekci Deep Focus: Signatures, která přestavuje nová díla zavedených tvůrců.

„Film Hmyz má poměrně dost složitou strukturu. Jednak je zde příběh divadelních ochotníků, který je postavený na půdorysu Oidipovského komplexu. Dále je zde druhé jednání hry bratří Čapků Ze života hmyzu, a nakonec dokumentární záběry z natáčení filmu. Také se v něm vypráví sny. Volil jsem tuto formu proto, protože jako surrealista považuji tvůrčí proces za podstatnější než finální výsledek. Otevřel jsem tedy tento proces a nechal do něho diváka nahlédnout co nejvíc to šlo, aniž by to narušilo dramatičnost děje,“ říká o svém filmu Jan Švankmajer.
 

Jan Švankmajer

Narodil se 4. 9. 1934 Praze. Jeho tvůrčí vývoj do značné míry předurčila středoškolská studia ve scénickém oddělení VŠUP a následné studium loutkářské scénografie a režie na DAMU (1954–1958). V roce 1964 natočil svůj první film v Krátkém filmu Praha.  Tvůrčí mnohostrannost Jana Švankmajera se vymyká hranicím filmu -  je činný v oblasti samostatného výtvarného projevu, jemuž se věnuje od konce padesátých let. Slovesný projev obsahuje především literární scénáře a taktilní básně; jeho teoretická činnost je zaměřena ke zkoumání fenoménu hmatu a imaginace. K základním znakům Švankmajera tvorby patří blasfemický černý humor, hravost, nevšední sensibilita a imaginativnost propojená s pronikavým kritickým intelektem. Jeho tvorba, ať už filmová, výtvarná nebo teoretická, je úzce spjata s kolektivní aktivitou Surrealistické skupiny v Československu.
Jeho filmy získaly řadu zahraničních i domácích ocenění a jsou pravidelně uváděny na prestižních zahraničních festivalech jako je Berlinale, Benátky, Rotterdam a další. Z berlínského filmového festivalu si Švankmajer v roce 1993 odnesl Zlatého medvěda za krátkometrážní film Možnosti dialogu, dvakrát se účastnil festivalu v Cannes, kde v roce 1994 představil v sekci Un Certain Regard film Lekce Faust a v roce 1965 získal třetí cenu za krátkometrážní snímek J.S.Bach - Fantasia G-Moll. Film Lekce Faust získal v roce 1994 Zvláštní cenu poroty na MFF Karlovy Vary, kde byl v roce 2009 režisér oceněn Křišťálovým glóbem za celoživotní dílo.

Hmyz

Švankmajerův nejnovější celovečerní film Hmyz (Česko, 2018, 90 min) bude mít českou premiéru 19. 2. 2018, kdy ho do kin uvede společnost CinemArt. Ve filmu hrají Jiří Lábus, Norbert Lichý, Kamila Magálová, Ivana Uhlířová, Jaromír Dulava a Jan Budař.

Synopse filmu
Hospoda na malém městě. Je zavřeno, židle jsou převráceny na stolech. Na věšáku visí „hmyzí šatičky“: sukénky z krepového papíru, papundeklová motýlí křídla, pestře pomalovaná a černé lesklé krovky brouků. U stolu v koutě místnosti sedí šest místních ochotníků: režisér, Růžena, pan Václav, pan Borovička, Ajznboňák Kopřiva a slečna Jitka. Tulák leží doma s ischiasem. Chrobáčice a Kukla ještě nepřišly. Během zkoušky se prolnou životy ochotníků s osudy Čapkových postav. Režisér – Cvrček umoří pana Václava, milence své ženy. Pan Kopřiva, hrající Parazita sežere slečnu Jitku – Larvičku. Panu Borovičkovi se podaří převtělení do chrobáka tak přesvědčivě, že opustí nadobro svoji lidskou podobu. Během zkoušky se rodí i umírá, čas nehraje roli. A to vše se odehrává na pozadí Čapkovy hry, kde se hmyz chová jako lidi a lidé jako hmyz.

„Hra Ze života hmyzu je misantropická hra. Můj scénář jen tuto misantropii prohlubuje, tak jako se prohlubuje podobnost člověka s hmyzem a této civilizace s mraveništěm. Také by se nemělo zapomínat na poselství Kafkovi Proměny.“ Jan Švankmajer /oficiální text distributora/


Zdroj: tz, redakčně upraveno






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.