V polovině letošního ledna Evropský parlament znovu zasáhl do regulačních opatření, platných pro evropské rybáře. Kromě předem očekávaných změn jako je zvýšení povolené minimální velikosti odchytávaných kusů ryb a navýšení regionální ochrany mladých rybích populací (obě tato opatření mají zabránit přetěžování rybích populací v evropských vodách) ale došlo i na zákaz rybolovu s pomocí tzv. elektrické pulzní sítě. Toto rozhodnutí překvapilo ochránce přírody i rybáře. Ty druhé ovšem o poznání méně příjemně.
Selektivní, efektivní, méně drastická
Tato „vysoce kontroverzní“ praktika byla totiž v roce 2006 Evropským parlamentem přijata jako výrazně šetrnější metoda rybolovu, efektivní zvláště pro lov platýsů. Proč kontroverzní? Kombinuje totiž kritizovanou ale přesto globálně akceptovanou metodu tralování, tedy tažení vlečné rybářské sítě za lodí, která ze dna sbírá vše živé, s metodou lovu pomocí elektrického proudu (který je v mořském rybářství povětšinou zapovězenou technologií). Výjimku z tohoto pravidla si ale pro potřeby testování záhy vymohli Nizozemci - a dospěli k překvapivým závěrům.
Jejich elektrická pulzní síť totiž dokázala být nad poměry efektivní a hlavně selektivní. Jak to vypadalo? Vlečná síť v jejich provedení není tažena přímo po dně: nepoškozuje tedy přímo útesy a nesbírá vše, co potká. V síti integrovaný elektrický kabel vypouští elektrické impulzy, který „zvedá“ ze dna a v písku schované platýsy (jsou prý vůči elektřině citlivější, než jiné druhy ryb), a ti pak končí v síti. Výhody této metody jsou patrné ve srovnání hlavně s jinými konvenčními přístupy. Mezi ně se hlavně počítá tažení řetězů po mořském dně, které plašily a zvedaly platýse z úkrytů.
Takový přístup ale silně narušoval charakter mořského dna. V nízce položených tralovacích sítích také uvízne mnohem více druhů ryb, než o jaké mají lovci platýsů zrovna zájem. S využitím elektrické pulzní sítě se „by-catch“ Nizozemců omezil jen na 10 % objemu zátahu. A hlavně, pulzní síť je lehká: levnější, dostupnější, využitelná i s menší lodí. Rybářské plavidlo tedy může plout menší rychlostí a zdaleka méně deformovat svět pod hladinou. Tyto výsledky Evropský parlament přesvědčily, a proto v roce 2006 zařadil lov s pomocí elektrické pulzní sítě mezi povolené metody rybolovu. S tím je teď ale konec.
Inovace, která někomu vadí
V roce 2009 už bylo 28 % (75 plavidel) holandské rybářské flotily vybaveno pulzní sítí a v dalších letech tato čísla ještě narůstala. Rozhodnutí rybářů „přejít na udržitelnější metody rybolovu“ si pochvalovali i místní představitelé neziskových ochranářských organizací, Greenpeace Netherlands i North Sea Foundations. V čem je problém? Nizozemci nejsou jedinými rybáři v evropských vodách a zmíněné ochranářské neziskovky nepatří mezi osamělé hráče na environmentálním trhu. Je tu například ještě pařížská environmentální Bloom Association, které praxe pulzní sítě silně vadila.
A ozvali se i rybáři z jiných zemí, kteří si rozšiřující licenci k lovu s pomocí elektrické pulzní sítě nepořídili a cítili se být znevýhodněni. Do debaty se zapojila i organizace ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří), která tvrdí, že pulzní síť zdaleka není tak neškodná a může ubližovat zvláště velkým treskám. Pod tlakem těchto organizací se pak letos Evropský parlament rozhodl rybaření s pomocí elektrické pulzní sítě zakázat, s platností od roku 2019. Holandsko už zareagovalo a snížilo zatím počet vydávaných licencí pro tento lov na 5 % dosavadního množství.
Toto rozhodnutí ale vyvolává rozpaky. „Bude teď o poznání těžší někdy v budoucnu motivovat naše rybáře k tomu, aby se vydávali cestou inovací,“ zaznívá z Greenpeace Netherlands. „Jejich snaha dělat věci lépe se teď obrátila proti nim, jsou penalizování za svou ochotu přijmout šetrnější metody rybolovu.“ North Sea Foundation souhlasně s tím tvrdí, že rozhodnutí Evropského parlamentu je „přinejmenším nešťastné“. „Upřímně, jsem zaskočen,“ říká Marloes Kraan z Centra pro mořský výzkum ve Wageningenu. „Nečekali jsme hned zákaz.“ Ne všude to ale vidí černě. Lidé z Bloom Association vnímají rozhodnutí jako zlomové a považují je za velké vítězství ve jménu ochrany přírody. A svým způsobem jsou nadšení i rybáři z ostatních zemí. Holandsko přišlo o zvýhodňující výjimku, bude se muset vrátit ke klasickým tralovacím sítím.
Cesta zpět bude bolet
Zdá se, že Evropský parlament možná jen neprohlédl environmentální balast kolem stížností na elektrické pulzní sítě a spíše než rybí populace hájí svým rozhodnutím konkurenceschopnost rybářů z jiných zemí. Pim Visser, vedoucí holandského sdružení rybářů v Urku, k tomu dodává: „Lodě vybavené elektrickými sítěmi byly efektivnější. Spálily jen polovinu paliva, zasáhly menší část moře. Byla to technika, která selektivně lovila jeden druh. S menším environmentálním dopadem jsme dosahovali výrazně lepších ekonomických výsledků. A to je nejspíš to, co někomu vadilo.“
Minimálně nizozemští ochránci moří se teď shodují na tom, že když se teď jejich rybáři (alespoň ti, kteří nezbankrotují) vrátí zpět k tralovacím sítím a původním metodám rybolovu, způsobí životnímu prostředí větší škody, než kdyby zůstali „u elektřiny“.
Zdroj: Ekolist.cz
Autor: Radomír Dohnal, spolupracovník Ekolistu
