Vážení konzumenti!
Každý čtvrtek jste na tomto místě zvyklí přeskakovat tzv. editorial naší velmi oblíbené šéfredaktorky Jindřišky. Tento týden však pro vás máme my ostatní skvělou zprávu. Rodinné povinnosti jsou prý přednější, a tak se náš centrální mozek odjel zničit do hor.
No, nechme se překvapit, čí řádky budou na tomto místě příští týden.
Ačkoli vám dotyčná tvrdí opak, jsme na slovo líní, a tak jsme zamýšleli tento prostor bohatě vyplnit pouze předchozím odstavcem. Ani nás nehne psát cokoli, když nemusíme! Taky pro koho, když vy to číst nechcete! Ještě tak práskat balónky, exhibovat v diskusi a házet po sobě špínu, na to vás užije!
Abyste se však o fiftyfifty dozvěděli něco zajímavějšího, než vám obvykle předkládáme ke čtení a udělali si přesnější obrázek o tom, jak u nás v redakci probíhá tzv. brainstorming, bez kterého se žádná pořádná firma neobejde, přetiskujeme vám dialog, který jsme náhodně vypátrali v útrobách adminu. (Kdyby někdo nevěděl, co je to admin, nechť si myslí, že je to kanál, kterým nám tečou peníze za vaše klikání na stránkách fiftyfifty.) Uvedený dialog se neodehrál mezi nikým menším než mezi naší tolik oblíbenou šéfredaktorkou Jindřiškou a hlavním programátorem Pepíkem, u něhož se nám míru všeobecné oblíbenosti nepodařilo zjistit, poněvadž jsme ho my ostatní v životě neviděli. A bůh ví, jestli někdo někdy viděl nějakou Jindřišku!
Tak, příjemnou pastvu na následujích řádcích:
Jindřiška (10:13 PM) :
Šmarjá, já tě zapomněla prudit! Pepíku, já dneska musim nahlásit tomu votravnýmu Jarošovi, co bude ve čtvrtek novýho. Jestli se ti nechce do tý osobní stránky, tak tam šoupnem jenom ty seriály.
Pepík (10:14 PM) :
Tak tam napište, že mám zimní spánek.
Jindřiška (10:15 PM) :
Tak jo. Ale ty ho nemáš, dyť ty jsi pracant! To bysme lhali!
Pepík (10:15 PM) :
Nebo že mi přimrzaj prsty ke klávesám nebo nějakou takovou ptákovinu.
Jindřiška (10:16 PM) :
No tak jo. To nějak zmákneme.
Pepík (10:16 PM) :
A nebo, že jsem dělal na jinejch věcech, který byly pro blaho autorů.
Jindřiška (10:16 PM) :
A že si teďka úplně rochněj a píše se jim ouplně božsky! Díky hbitým programátorům.
Pepík (10:16 PM) :
Rovnou napiš: Díky bitým programátorům! Tak se teda mám na osobní stránku vy....? Leží mi to tady na skříni, tak to ve středu snad nezapomenu.
Jindřiška (10:17 PM) :
No to nezapomeň - já budu na horách!
Pepík (10:17 PM) :
Ajó vlastně! A do kdy že tam budeš?
Jindřiška (10:18 PM) :
Do soboty.
Pepík (10:19 PM) :
No, hlavně abys stihla začátek naší jarní soutěže!!!
Krásný dialog, co říkáte?
Asi vám v jeho závěru neušla zmínka o tom, co tady mám šéfredaktorkou výslovně zakázáno propagovat: Chystá se na vás velká jarní soutěž. Ale teda fakt velká. Aspoň táááááákhle velká! Ne, to je furt málo: Táááááááááááááááááááááááááááááááááááákhle velká! Nic o ní sice nevím, ale jisté je tolik, že kdo získá jednu z cen, na pár hodin o sobě zaručeně nebude vědět. A to už za to stojí, ne?
