Dubaj v nesnázích

FiftyFifty, společenský magazín.
Dubaj v nesnázích na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Dubaj v nesnázích

FiftyFifty
Share

Dubaj v nesnázích

Nedokončené umělé ostrovy, poloprázdné rezidence, plány obřích mrakodrapů odložené na neurčito. Někdejší ráj v Perském zálivu trápí úvěry, které není z čeho splácet. Jaký osud čeká Dubaj v nejbližší době? Jedno se však podařilo. Dokončit a otevřít nejvyšší budovu světa – Burdž Chalífa, která se vypíná do výšky 828 metrů.

Emirát Dubaj je na rozdíl od sousedního Abú Zabí poměrně chudý na ropu. Zisky z jejího prodeje tvoří jen asi šest procent příjmů. Mnohem významnější jsou služby, které tento emirát nabízí. Dubaj je velkým finančním centrem. Obrovským přístavem proudí zboží z Asie do Evropy, je tu nespočet hotelů, zábavních parků, bezcelních nákupních center a jiných turistických atrakcí.

Vlastnit nemovitost v Dubaji patří od počátku devadesátých let k imagi nejbohatších lidí z celého světa. Pod osobním dohledem vládnoucí rodiny al-Maktúmů, zejména šejka Mohameda Bena Rašída al-Maktúma, tu bylo během deseti let naplánováno několik desítek projektů. Na prodej byly apartmány v budovách vysokých několik set metrů i celé umělé ostrovy. Ceny stoupaly strmě vzhůru. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se situace mohla v dohledné době změnit, a do nových projektů investovaly velké sumy banky i jednotlivci.

Příčiny pádu

Pak se náhle růst cen nemovitostí zastavil a následně ceny začaly vlivem hospodářské krize klesat až o polovinu. Věřitelé developerských společností se dostali do nepříjemné situace. Hodnota majetku, který měl být dán do zástavy za půjčené peníze, se dramaticky snížila a mnohdy poskytnuté úvěry přesáhly hodnotu zástav.

Když na konci loňského listopadu požádalo státem ovládané konsorcium Dubai World o odklad splatnosti dluhopisů ve výši 59 miliard dolarů, banky ztratily trpělivost a požadovaly své peníze zpět tím, že se prodá majetek konsorcia. Jednou z příčin byla příliš krátká doba splatnosti okolo pěti let, zatímco předpokládaný zisk z projektů se očekával za dobu podstatně delší.

Dluhy emirátu Dubaj se odhadují na 80 až 90 miliard dolarů. Akcie dubajských společností začaly padat. Vzniklo nebezpečí, že někteří z věřitelů své pohledávky nikdy neuvidí. Platilo to jak pro banky, tak pro velké stavební firmy nebo jednotlivce, kteří si kupovali dosud nepostavené apartmány. Dubaji začal hrozit státní bankrot, který by měl citelné následky pro celou sotva se zotavující světovou ekonomiku.

Splasklá bublina

Jedním ze symbolů bohatství a moci Dubaje se stal hotel Burdž al-Arab postavený za 1,5 miliardy dolarů. Byl dokončen v roce 1999, tedy v době největšího optimizmu. Unikátní budova v podobě napnuté plachy o výšce 321 metrů se základy položenými do čtyřicetimetrové hloubky stojí na umělém ostrově v těsné blízkosti pláže. Hotel nenabízí klasické pokoje, ale apartmány o rozloze 170 až 780 čtverečních metrů. Nábytek je vykládán zlatem, hosté jsou z letiště dopravováni automobily Rolls-Royce po soukromé příjezdové cestě.

Některé další projekty jsou dnes téměř dokončeny. Řada dalších pravděpodobně nikdy nespatří světlo světa. Mezi ty první patří soustava tří umělých ostrovů Palm Islands stavěných vládou řízeným developerem Nakheel Properties. Všechny umělé ostrovy mají tvar palmy a jsou vybudovány z kamene a písku získaného ze dna Perského zálivu. Vznikají na nich hotelové komplexy, samostatné vily a domy s apartmány. Na jednom z ostrovů bude jako turistická atrakce umístěna i slavná britská výletní loď Queen Elizabeth II. První fáze výstavby Palm Islands měla být dokončena v roce 2012. Po více než čtyřicetiprocentním poklesu cen nemovitostí je další osud projektu nejasný.

Podobně to vypadá s třemi stovkami umělých ostrovů The World uspořádaných do podoby světadílů. Ostrovy mají rozlohu 14 tisíc čtverečních metrů až 42 tisíc čtverečních metrů a měly na nich být umístěny samostatné vily i turistická zařízení. V roce 2009 se podařilo investorovi Nakheel Properties většinu ostrovů rozprodat, ale dodnes jsou většinou prázdné. Je pravděpodobné, že projekt The World sázel na nereálná očekávání a nebude nikdy dokončen.

Nerealizované mrakodrapy

Na neurčito byl zatím odložen projekt rotujícího mrakodrapu s proměnlivou siluetou stavby. Tvůrcem sendvičové stavby, v níž každé z osmašedesáti podlaží mělo být samostatně otočné na pouhý slovní povel, je architekt David Fischer. Neobvyklý dům měl mít celkovou výšku 313 metrů a kromě moderního designu měl mít vlastní solární články a větrné turbíny, které měly dodávat dostatek energie nejen pro obyvatele domu. Podle Davida Fischera to měl být nejekologičtější mrakodrap na světě.

Světlo světa nikdy nespatří ani zvláštní mrakodrap Anara Tower, který měl být vysoký šest set metrů a jeho vrchol měl připomínat leteckou turbínu. Podle autorů návrhu se inspiroval islámskými minarety. Budova Anara Tower měla obsahovat řadu pravidelně se střídajících visutých zahrad vždy doplněných třicetimetrovým bazénem. Výstavba měla začít na konci roku 2009 a mrakodrap se měl stát jedním ze symbolů Dubaje. Zvažován byl i projekt kilometrového mrakodrapu Nakheel Tower, ale i ten zatím zůstane nerealizován.

Jak dál?

Větší štěstí měla dosud nejvyšší budova, jakou kdy člověk postavil. Nese název Burdž Chalífa a její přesná výška byla dlouhou dobu tajemstvím, odhady uváděly pouze, že překoná hranici osmi set metrů. Navzdory krizi byla dokončena na sklonku roku 2009 a slavnostně otevřena 4. ledna 2010. Návrh Burdž Chalífa vytvořila renomovaná americká společnost Skidmore, Owings and Merrill, která se podílela i na návrzích mrakodrapů Willis (Sears) Tower v Chicagu nebo Ťin Mao v Šanghaji. Zvláštností budovy jsou kromě její výšky mimořádně rychlé výtahy pohybující se i více než šedesátikilometrovou rychlostí.

Jaká budoucnost čeká státní developerské společnosti i emirát Dubaj samotný? Odborníci se shodují, že lze alespoň částečně spoléhat na pomoc sousedního emirátu Abú Zabí bohatého na ropu. Tamější vládci jsou však mnohem opatrnější než vládci Dubaje a podle svého vyjádření převezmou jen některá pasiva. V dubajské ekonomice jsou ale angažovány i íránské a indické společnosti, pomoc lze proto čekat i od nich.


Dubaj

Součást federace Spojených arabských emirátů, druhý nejvýznamnější emirát na východě Arabského poloostrova u Perského zálivu.
Rozloha 3750 km2, 450 000 obyvatel.
Hlavní město Dubaj (350 000 obyvatel) je zároveň největším městem Spojených arabských emirátů.
Členy federace jsou vedle Dubaje Abú Zabí, Adžmán, Fudšaira, Ras al-Kahima, Šardža a Umm al-Kaiwain.


Zdroj: 100+1 


:: Fotogalerie ::
foto: du




© 2005 – 2021 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.