Do Českého středohoří se po zimě vrátili sokoli

FiftyFifty, společenský magazín.
Do Českého středohoří se po zimě vrátili sokoli na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Do Českého středohoří se po zimě vrátili sokoli

FiftyFifty
Share

Do Českého středohoří se po zimě vrátili sokoli

Do svých hnízdišť se v těchto dnech vracejí kriticky ohrožení sokoli stěhovaví. Zatím jediný pár hnízdící na přirozených hnízdištích na území CHKO České středohoří si jako svůj domov opět zvolil skály v Průčelské rokli u Brné. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR proto oblast dočasně uzavřeli.

Do Českého středohoří se po zimě vrátili sokolizoom

„Sokolí samice, s velkou pravděpodobností ta, která v Průčelské rokli hnízdila i v loňském roce, se na skalní římse vyskytuje pravidelně. Naši pracovníci již vymezili území s dočasným zákazem vstupu, aby páru umožnili v klidu vyvést mladé,“ řekl Petr Kříž z AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO České středohoří. „V loňském i předloňském roce nebylo hnízdění sokolů úspěšné. Samice, která je v raných fázích hnízdění velmi citlivá, byla vyrušena horolezci a hnízdo opustila,“ vysvětlil Petr Kříž.

Oblast Výřích skal v Průčelské rokli bude letos pod zvýšeným dohledem strážců přírody, pracovníků AOPK ČR a vzhledem ke špatným zkušenostem s neukázněnými návštěvníky v předchozích letech pomohou klid pro sokoly zajišťovat i policisté z Brné. „Celá oblast je již vymezena páskou a opatřena informačními cedulemi s upozorněním. Mrzí nás, že jsme museli sáhnout ke zvýšenému dohledu kvůli několika svéhlavým jedincům. Sokolům nejvíce vadí pohyb nad a v úrovni jejich hnízda, a proto je nejrizikovější přístup z horní části skal, kde se nachází několik vyhlídek,“ uvedl Petr Kříž.

K apelům na horolezce se letos připojila i Oblastní vrcholová komise Českého horolezeckého svazu Severozápadní Čechy. „Naše členy pravidelně informujeme o všech dočasných uzavírkách lezeckých oblastí. V tomto roce navíc explicitně upozorňujeme na Výří skály v Průčelské rokli, kde v loňském roce pár jedinců opakovaně zákaz porušovalo. Je to pro mne osobně nepochopitelné, ale naštěstí je takovéto jednání v horolezecké komunitě mimořádnou výjimkou,“ řekl její předseda Pavel Suchopárek.

Opatření obecné povahy AOPK ČR č. 2/2016, které na čtyři měsíce v roce omezuje přístup veřejnosti do vymezeného prostoru v I. zóně chráněné krajinné oblasti České středohoří, je v platnosti již od roku 2016. Kromě kriticky ohroženého sokola stěhovavého zde pravidelně hnízdí i ohrožený výr velký. Zákaz vstupu trvá vždy do 30. června.
 

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)

Sokol stěhovavý, nejrychlejší dravec na světě, je relativně dlouhověký druh. Dožívá se až okolo dvaceti let, během kterých je při úspěšném hnízdění věrný jednomu stálému partnerovi. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží.

Sokolí samice se však v posledních letech etablují i jako průkopnice nových trendů v bydlení; v současné době stále více hnízdí na průmyslových stavbách, zejména na jejich komínech. Nový fenomén od roku 2010 podporují ornitologové tím, že na komíny instalují hnízdní boudy z pozinkovaného plechu. Pionýry nového stylu sokolího bydlení je například i pár z litvínovské chemičky, který se pravidelně vrací na hnízdo na komínech teplárny či ethylenové jednotky v areálu Chemparku Záluží od roku 2011, a jemuž se podařilo odchovat již 18 mláďat.

Samice snáší obvykle 2 – 4 vejce v období března a dubna. Během hnízdění je velmi citlivá na vyrušování a snůšku může i opustit. Mláďata jsou vyváděna během května či v první polovině června. V prvních dnech mláďatům nosí potravu sameček a samička jim ji na hnízdě porcuje. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba 5 týdnů, krmena jsou však i po této době. Hnízdiště rodina opouští v červenci. Na podzim se však rodiče vrací, aby si uhájili revír. Pohlavní dospělosti mláďata dosáhnou zhruba za rok. Sokoli, kteří žijí po většinu roku u nás, se na zimu stěhují především na jihozápad Evropy; naopak k nám na zimu přilétají zvířata ze Skandinávie. Některé páry hnízdící v nížinách nebo na průmyslových objektech se ovšem mohou vyskytovat v širším okolí hnízdišť celoročně.

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny a je tedy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zák. č. 114/1992 Sb. chráněn. Podle evropské klasifikace patří mezi druhy vzácné a vyžadující zvláštní ochranu. Sokol je uveden i v druhé příloze Bernské úmluvy – druh přísně chráněný, kromě toho je zapsán i v příloze CITES, tedy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
 


Zdroj: tz Ochrana přírody.cz
 






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.