Vědci z dánského města Aarhus přišli s výzkumem, který ukazuje, že lidé vyrůstající na venkově mají o polovinu menší riziko rozvoje střevních zánětů než jejich městské protějšky. Výsledky poukazují na fakt, že prostředí, ve kterém trávíme první roky života, výrazně ovlivňuje náš imunitní systém. Výzkum ukazuje, jak moc se změnila naše společnost za posledních 60 let. Lidé narození v roce 1952 vyrůstali v době, kdy ještě velká část obyvatelstva žila na vesnicích a živila se hospodářskou prací.
Není překvapením, že mezi staršími ročníky nalézáme mnohem menší počet jedinců s:
Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, alergiemi, astmatem.
Za vším hledej bakterie
Betonová džungle a minimální kontakt s přírodou mohou u dětí způsobit nedostatečné vyzrání imunitního systému. Právě první roky života jsou totiž velmi kritické pro správný vývoj imunity, která člověka chrání celý život. Stejně jako v případě vzniku alergií i astmatu mohou být viníky bakterie. Bakteriální mikroprostředí venkova a měst je naprosto rozdílné. Rodiče své děti také často úzkostlivě brání před všemožnými infekcemi, a tak dětská imunita nemá šanci vyzrát. Pro její správný vývoj je totiž potřeba získávat podněty z okolí a „poznávat“ nové bakterie. Nedostatečná stimulace imunity může stát za vzrůstajícím počtem střevních zánětů a alergií.
Je ochrana dědičná?
Touto otázkou se dánští vědci momentálně zabývají. Je totiž možné, že v důsledku složité souhry genů a životního prostředí může dojít k předání ochrany mladším generacím. V praxi by to znamenalo, že děti rodičů, kteří vyrůstali na venkově, budou mít významně nižší riziko vzplanutí střevních zánětů než jejich vrstevníci. Na závěr je nutno říct, že se dánští vědci nejspíše trefili do černého. Správnost jejich teorie totiž dokládá i fakt, že ve vyspělých státech výskyt střevních zánětů v poslední době enormně stoupá, kdežto v rozvojových zemích jsou poměrně neznámým pojmem.
Zdroj: Střevní záněty.cz
