Deprese a černé nálady

FiftyFifty, společenský magazín.
Deprese a černé nálady na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Deprese a černé nálady

FiftyFifty
Share
 >  > 

Deprese a černé nálady

Deprese a černé nálady

Podle Světové zdravotnické organizace bude v roce 2020 deprese druhou nejzávažnější chorobou na světě po AIDS, a její počty prudce vzrostou. Ve vyspělých zemích se deprese dokonce dostane na první místo jak počtem úmrtí, tak počtem nemocných. Udělejte si náš test...

Podle mezinárodních výzkumů trpí dnes depresemi deset až patnáct procent lidí, z toho více žen než mužů. Zhruba na pět procent lidí velmi depresivně působí dlouhé studené a tmavé zimní dny. Jde o takzvanou sezonní depresi. Podle nejnovějších poznatků souvisejí tyto černé pocity s nedostatkem světla. Světelný deficit způsobuje v mozku pokles hladiny serotoninu, který významně ovlivňuje pocity a náladu člověka. Vysvětluje se tím i skutečnost, že k nejvyššímu počtu sebevražd na tisíc obyvatel dochází v severských zemích, kde je relativně vynikající ekonomická situace, ale nejdelší zima. V Norsku připadá třicet sebevražd na tisíc obyvatel, Finsko se počtem třiatřicet sebevražd na tisíc obyvatel řadí na první místo ve světě. V Británii, pro kterou je typické zamračené počasí, postihuje podle Národního statistického úřadu deprese deset procent ze šedesáti milionů obyvatel s vrcholem v lednu a únoru, kdy zachvacuje až půl milionu Britů.

DEFINICE
Depresí trpěl i francouzský spisovatel Émile Zola. Z lékařského hlediska jde o velmi složité onemocnění, definované množstvím příznaků. Obecně se deprese dá definovat jako duševní stav charakterizovaný nadměrným smutkem, či chorobná skleslost. Nejvýraznějšími příznaky jsou letargie, poruchy spánku, zvýšená nebo naopak malá chuť k jídlu, pocity méněcennosti, ztráta sexuálního zájmu a výkonnosti. Nejvýmluvnějším znakem je podle některých odborníků útlum psychomotorických projevů. V praxi to znamená, že pacient má zpomalené pohyby, které někdy vyústí až v apatii, špatně se soustředí, má problémy s pamětí. Lidé s depresemi mají narušené i přirozené biorytmy. Často se jim mění nálada v průběhu dne, předčasně se probouzejí a právě ráno se cítí nejhůře. Přijímají více negativních vjemů a pocitů a také je vnímají intenzivněji než jiní.

ZNÁMÁ UŽ Z HISTORIE

Ernest Hemingway skončil život sebevraždou. Představa, že deprese je civilizační choroba známá pár desetiletí, je zcela chybná. Ve skutečnosti se o ní zmiňuje už bible ve Starém zákoně. Poruchami nálad a depresí trpěl pode bible židovský král Saul. Řecký lékař Hippokrates klasifikoval depresi jako duševní nemoc. Podle něj ji způsobovalo hromadění černé žluči v mozku.

JAK TO VYPADÁ V MOZKU

Současná věda má k dispozici metody k průzkumu mozkové činnosti, jako je zobrazování funkční magnetickou rezonancí či pozitronová emisní tomografie. Podle francouzsko-kanadských výzkumů, vedených doktorem Fossatim z pařížské nemocnice, reaguje na osobní pocity přední kůra mozková. Lidé nepostižení depresí reagují přibližně stejně na pozitivní i na negativní vjemy. U lidí s depresivními sklony reagují daleko výrazněji ty části mozku, které zpracovávají negativní podněty a jen velmi slabě reaguje mozek na podněty pozitivní nebo vůbec ne.

Tato oblast přední kůry mozkové je rozdělena na dvě části: pravá řídí negativní pocity, levá ovládá pozitivní cítění. Vědci se domnívají, že temperament osobnosti závisí částečně na tom, která z těchto dvou stran je aktivnější. Negativní podněty přicházejí z amygdaly (jedno z mozkových jader, které patří k limbickému systému). Pokud levá strana přední kůry mozkové funguje normálně, přijme negativní signál a vyšle k amygdale odpověď typu: zpráva přijata. Je-li méně aktivní, proudí z amygdaly neu­stálý příliv negativních signálů.

ZPĚTNÉ ZMĚNY MOZKU

Výzkumy odhalily zpětný vliv deprese na mozek a jeho funkčnost. Zjistilo se, že u zkoumaných žen s klinickou depresí se zmenšila o celých patnáct procent část mozku zvaná hippocampus, což je obloučkový závit ve spodní části mozku, který je rovněž součástí limbického systému. Další výzkumy zjistily u pacientek postižených depresí obdobné zmenšení přední kůry mozkové.

Dnes se už ví, že mozek dokáže své zničené buňky regenerovat. Američtí vědci z Yale přišli s hypotézou, která dostala název neurotropická teorie. Domnívají se, že deprese snižuje úroveň substance zvané BDNF a to jak v hippocampu, tak v přední kůře mozkové. Tato substance je životně důležitá pro obnovování mozkových buněk a jejich růst. Snížení hladiny této substance vede ke zhoršení kvality hippocampu i kůry mozkové a tím k depresi.
Jde o zcela nové pojetí podstaty deprese. Vysvětluje mimo jiné, proč lék Prozac, který se proti depresi užívá, působí se zpožděním několika dnů až týdnů, přestože hladina serotoninu, který působí na náladu, se vlivem Prozacu zvýší během několika hodin. Serotonin podle této teorie není to nejdůležitější. Zjistilo se, že Prozac působí tak, že zvyšuje substanci BDNF a ta pak podporuje vznik nových buněk v hippocampu. Než nové buňky vzniknou, trvá několik týdnů.

LÉČENÍ

V současné době se vědci snaží najít prostředek, který by působil přímo na vznik nových mozkových buněk a působil by proto mnohem rychleji. Překvapivým kandidátem na tuto funkci je ketamin, známý jako klubová droga. Vědci z amerického Národního institutu duševního zdraví zjistili, že ketamin působí proti depresi během několika hodin. Antidepresiva jsou při léčení deprese velmi důležitá, ale nepůsobí na všechny pacienty stejně a na dvacet procent nemocných vůbec ne. Nepomáhají-li, využívá se opět léčba elektrošoky. Z poznatků o vlivu pocitů na levou a pravou stranu přední kůry mozkové vychází magnetická stimulace, která povzbuzuje k aktivitě neurony levé strany. Depresi neléčí, ale může zlepšit pacientův stav na mnoho měsíců. Jednou z forem léčení je psychoterapie, která ale není vhodná v případě váž­ných depresí.

Velmi výrazně může ovlivnit náladu člověka hudba. Umí odstranit depresivní pocity, i když nikdo přesně neví, jak vlastně působí. Její léčebné účinky jsou už dnes využívány v nejrůznějších sanatoriích a nemocnicích. Stejně může působit procházka parkem nebo lesem, a jdete-li se svým psem, je o to účinnější. Procento sebevražd ve Velké Británii je výrazně nižší u lidí, kteří mají domácího mazlíčka. Důležitý je i sex. Aktivní sexuální život podle průzkumů nejen zvyšuje imunitní schopnosti, ale vede ke zvýšení hladiny serotoninu v mozku, a tím zlepšuje náladu i pracovní schopnost.
Pro příznivce alternativních metod léčby existuje hned několik možností. Jóga, meditace, akupunktura nebo aromaterapie. Pro léčbu deprese se doporučuje vůně levandule a růže.

Na sezonní depresi má dobrý vliv terapie světlem, což jsou denní dávky jasného umělého světla. V průmyslovém světě dokáže umělé osvětlení a zateplení do jisté míry vliv okolního prostředí minimalizovat.

Depresí trpěla řada slavných lidí. Patřil k nim například francouzský spisovatel Émile Zola, Ernest Hemingway, který skončil život sebevraždou, či britský politik Winston Churchill, jenž byl svými depresemi proslulý. Sáhneme-li hlouběji do historie, depresí trpěl i malíř a sochař Michelangelo Buonarroti a mnoho dalších.


MÁTE SKLONY K DEPRESI?
Prozradí vám to následující test psychiatra Ivana Goldberga. Za odpovědi si dejte následující body:

Vůbec ne: 0 bodů
Trochu: 1 bod
Částečně: 2 body
Trochu ano: 3 body
Dost: 4 body
Ano: 5 bodů

1. Dělám vše pomalu.
2. Moje budoucnost vypadá beznadějně.
3. Při čtení se obtížně soustředím.
4. Nemám v životě žádnou radost a potěšení.
5. Obtížně se rozhoduji.
6. Ztratil(-a) jsem zájem o věci, které mě kdysi zajímaly.
7. Cítím se smutný(-á), v depresi a nešťastný(-á).
8. Jsem neklidný(-á) a nedokážu odpočívat.
9. Cítím se unavený(-á).
10. Je pro mně obtížně dělat i ty nejzákladnější věci.
11. Cítím se provinile.
12. Mám pocit, že jsem zklamal(-a).
13. Cítím se prázdný(-á), víc mrtvý(-á) než živý(-á).
14. Spím příliš mnoho nebo příliš málo, případně přerušovaně.
15. Přemýšlel(-a) jsem o tom, jak spáchat sebevraždu.
16. Cítím se nesvobodně.
17. Nemám radost, ani když mě potká něco hezkého.
18. Tloustnu nebo naopak hubnu i bez diety.


Kolik jste získali bodů:
0 – 9: Nemáte žádné příznaky deprese. Přijímáte vše jako normální součást života.
10 – 17: Projevují se u vás určité příznaky deprese. Takové má spousta lidí. Zatím není třeba léčení.
18 – 21: Jde o slabou depresi.
22 – 35: Máte slabou až střední depresi. Zřejmě vám v životě působí řadu problémů. Nebylo by od věci poradit se s lékařem.
36 – 53: Jde o symptomy střední až těžké deprese. Vyhledejte lékaře.
54 a více: Jde o těžkou depresi, která vám může způsobit velmi vážné problémy v životě. Návštěva lékaře je nezbytná.


Zdroj: 100+1






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.