Delší, než se předpokládalo

FiftyFifty, společenský magazín.
Delší, než se předpokládalo na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Delší, než se předpokládalo

FiftyFifty
Share

Delší, než se předpokládalo

Čínská zeď je delší o více než dva tisíce kilometrů, než se až donedávna předpokládalo. Podle nejnovějších měření pomocí GPS dosahuje délky 8850 kilometrů.

Přístroje GPS pomohly odhalit i ty části Velké čínské zdi, které byly dlouhá léta skryty pod nánosy písku. Údaje o její délce se vždy značně lišily. Začíná nedaleko jezera Bo-Hai severovýchodně od Pekingu a vede přes severní Čínu do pouště Gobi. Měla sloužit jako opevnění a bránit nájezdům nomádů, kteří Říši středu po celá století ohrožovali.  

Ve třetím století př. n. l. císař Čchin Š’-chuang-ti nechal přebudovat existující hradby v ucelený hradební systém. Úkolem zajistit tuto gigantickou stavbu byl pověřen nejúspěšnější generál té doby Meng Tian. Na stavbě pracovalo dvě stě tisíc lidí, tisíce z nich při stavbě zemřely a byly údajně do zdi zazděny. Proto byla zeď také nazývána Nejdelší hřbitov světa nebo Zeď slz.

Výška zdi se pohybuje od devíti do dvanácti metrů po­dle charakteru terénu. V základech měří kolem deseti metrů, nahoře je široká sedm metrů. Byla nejen ochranným valem, ale i důležitým silničním spojením. Vojáci se po ní pohybovali pěšky i na koních podstatně rychleji než v okolním neschůdném terénu. Každých 150 až 200 metrů jsou dvoupatrové věže vysoké dvanáct metrů. Jejich počet se odhaduje na pětadvacet tisíc. Skladovaly se v nich zbraně a munice a sloužily jako pozorovací a signální stanoviště. Když se blížilo nebezpečí, hlídky dávaly kouřovými signály zprávy o síle nepřítele.

Na začátku sedmého století n. l. za dynastie Suej byla zeď rekonstruována. Tehdy na ní pracoval milion dělníků, z nichž polovina na stavbě údajně zahynula. Současnou podobu získala Velká čínská zeď za dynastie Ming v patnáctém století. Některé části zdi jsou z vápence, jiné z žuly nebo i z pálených cihel. Stavělo se většinou z materiálu, který byl v okolí. Vnější plášť tvoří nalámané kameny mnohdy o síle až jeden metr, meziprostor je většinou vyplněn udusanou hlínou, štěrkem a také těly dělníků, kteří na stavbě zahynuli.

Velká čínská zeď je od roku 1987 na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO jako nejdelší obranná stavba na světě. Je vnímána jako symbol Číny a odkazují na ni i slova čínské hymny.

Zdroj: 100+1 






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz