Zpravidla chceme, aby se okna otvírala, ale v zavřeném stavu musí těsnit. Musí propouštět světlo a sluneční teplo dovnitř, ale současně zamezit úniku tepla ven. Nesmí dovnitř propouštět hluk, ale přitom musí být rozumně lehká a tenká.
Výsledné řešení okna je proto vždy určitým kompromisem. Pokud chceme snížit únik tepla okny, je dobré něco vědět o tom, jak vlastně teplo skrz okna z domu uniká. K úniku tepla okny dochází v zásadě čtyřmi způsoby:
Infiltrace: Je to pronikání vzduchu netěsnostmi mezi křídlem a ostěním (pevným rámem zasazeným do stěny), případně i mezi ostěním a stěnou. Říkáme, že oknem "táhne". Za studeného větrného počasí nebo u nekvalitních či špatně osazených oken může infiltrace představovat největší díl z celkové tepelné ztráty okna.
Konvekce: Jde o pohyb vzduchu okolo skel. To, co tepelně izoluje, není sklo, ale (nepohybující se) tenká vrstva vzduchu v blízkosti skel. V důsledku rozdílu teplot ale vzduch okolo skla začne proudit a přenáší tak teplo.
Vedení: Vzduch je naštěstí poměrně špatný vodič tepla, a proto se tento způsob znatelně projeví jen tam, kde jsou skla blízko u sebe (řekněme méně než 1 cm).
Radiace: Každé zahřáté těleso vyzařuje teplo ve formě dlouhovlnného infračerveného záření (tepelné sálání). Tento přenos tepla jen o málo menší než přenos konvekcí.
Vybíráme nová okna
Pokud vybíráme nová okna nebo vylepšujeme stará a chceme, aby byla maximálně tepelně úsporná, tak jsou důležité tři technické parametry:
U – součinitel prostupu tepla celého okna, který udává, kolik tepla projde 1m2 při rozdílu 1 °C za 1 s.
Obvykle výrobci udávají Uw, což je hodnota pro celé okno i s rámem a Ug, což platí pro samotné zasklení.
V současnosti vyráběná izolační trojskla mají součinitel prostupu tepla Ug v rozmezí přibližně 0,5 až 0,8 W.m-2.K-1
g – tato veličina udává, jaký podíl energie ze slunce projde 1 m2 zasklení. Vyšší hodnota g zasklení znamená, že dovnitř pronikne více slunečního tepla a tedy, ušetříme více energie na vytápění. Běžná izolační trojskla mají g = 0,50 (50 %), izolační dvojskla pak 0,60 (60 %).
iLV - součinitel spárové průvzdušnosti, který vyjadřuje objemový tok vzduchu v m3/s na 1 m délky spár oken a dveří, při tlakovém rozdílu 1 Pa.
Snažíme se, aby hodnota U byla co nejmenší (malý únik tepla) a naopak hodnota g co nejvyšší (větší zisk tepla ze slunce). Bohužel platí, že nižší hodnota U bývá doprovázena i nižší hodnotou g. Průvzdušnost je vlastnost, která udává celkovou „těsnost" okna a hodnota iLV by tedy měla být co nejnižší.
Autor: Karel Murtinger, poradce v oblasti úspor energie.
Zdroj: Ekolist.cz
