Čím větší banda, tím větší mozek. A nejen u opic

FiftyFifty, společenský magazín.
Čím větší banda, tím větší mozek. A nejen u opic na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Čím větší banda, tím větší mozek. A nejen u opic

FiftyFifty
Share

Čím větší banda, tím větší mozek. A nejen u opic

Velikost skupiny, ve které se opice pohybuje, vede k většímu množství šedé kůry v místech, kde má mozek centra zpracovávající informace ze sociálních interakcí. Jinými slovy, čím větší skupina opic, tím větší mají její členové mozek. Podle vědců jsou v tomto ohledu mozky opic a mozky lidí podobné, píše Physorg.com.

Čím větší banda, tím větší mozek. A nejen u opic

O tom, že „velikost tlupy“ má pozitivní vliv na velikost mozku, se například u lidí ví už nějakou dobu. Ale že sociální interakce u primátu fungují obdobně, se dosud jen předpokládalo.

Jerome Sallet, vedoucí vědeckého týmu z Oxfordské univerzity, zkoumal hypotézu, podle které jsou některé oblasti mozku pozitivně ovlivněny v důsledku množství rozmanitých interakcí. Jeho bádání vycházelo z předchozí práce, v rámci které se pokoušel obdobně dokázat nárůst šedé kůry mozkové u lidí, kteří mají na Facebooku hodně přátel.

Výzkumnou skupinu tvořilo třiadvacet makaků, žijících v různě velkých skupinách od dvou do sedmi kusů. Jeden makak byl pro kontrolu výsledků držen jako samotář. V takto početně rozmanitě složených skupinách žili makakové průměrně rok.

Čím početnější byla skupina, tím více se událo sociálních interakcí – vývoj skupinové hierarchie, nepřátelství a spojenectví, hledání partnera a přátel. Vyhodnocení pokusu bylo provedeno pomocí magnetické rezonance, pomocí které byla změřena velikost určitých oblastí mozku u členů jednotlivých skupin. Ukázalo se, že každý další jedinec v tlupě znamenal pro členy tlupy nárůst objemu šedé kůry mozkové zodpovědné za sociální interakce o přibližně 5 %.

Zajímavé bylo i srovnání změny partií mozku hierarchicky výše postavených jedinců – samců. I ti totiž oplývali větším procentem šedé kůry mozkové. Komplikovanost sociální sítě byla makakům rozhodně ku prospěchu. Jedním z dalších výsledků je, že rozvoj v mozkových regionech nemá trvalý charakter a při odstavení nebo naopak rozšíření tlupy změny dále pokračují. Mozek, a nejen ten lidský, vykazuje tedy značnou plasticitu. Sociální interakce, které dávají podněty k učení a rozvíjení vlastních schopností, se odrážejí i na struktuře mozku.

Článek byl uveřejněn 4. 11. 2011 na serveru Physorg.com pod názvem „Monkeys with larger friend networks have more gray matter“.



Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.