Chřipkové pandemie

FiftyFifty, společenský magazín.
Chřipkové pandemie na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Chřipkové pandemie

FiftyFifty
Share

Chřipkové pandemie

Nejhorší chřipkovou pandemií v dějinách lidstva byla zatím takzvaná španělská chřipka. Nebyla to ale pandemie jediná a nebyla ani první, ani poslední. Pokud by se z prasečí chřipky, které se začíná říkat nová chřipka, rozpoutala skutečně pandemie, mohlo by se virem nakazit až půldruhé miliardy lidí.

španělské chřipce se říká, že se tehdy nakazil každý. Zachvátila svět v roce 1918 a vyžádala si třikrát až pětkrát více obětí než první světová válka, která tehdy právě končila. Na jejích bojištích padlo deset milionů lidí, španělské chřipce jich podlehlo podle některých odhadů třicet, podle jiných až padesát milionů. Chřipka se přehnala ve dvou vlnách. Při první na jaře 1918 se nakazilo nejvíce lidí, ale nákaza nebyla zdaleka tak nebezpečná jako při podzimní vlně. V září 1918, když počet nakažených už klesal, začali lidé masově umírat. Nejvíce obětí bylo tehdy mezi mladými lidmi.

Ruská chřipka

Ještě před španělskou chřipkou zažil svět pandemii takzvané ruské chřipky. Bylo to v letech 1889 až 1892 a podle nepřesných odhadů si vyžádala asi milion obětí. Místem vzniku byla Buchara v dnešním Uzbekistánu, odkud se virus rozšířil do celého Ruska a pak do střední a západní Evropy. V roce 1890 se virus dostal na africký a pak i na americký kontinent. Pak se ruská chřipka vrátila ještě jednou do Evropy a v letech 1893 až 1894 pomalu ustupovala.

Další pandemie

Další pandemií byla asijská chřipka v roce 1957. Vyžádala si na dva miliony obětí. Objevila se ve střední Číně a rychle se rozšířila do celého světa. Podobně jako španělská, i tato asijská proběhla ve dvou vlnách. V první postihovala zejména děti, v druhé seniory.  
Zatím poslední pandemií byla takzvaná hongkongská chřipka před čtyřiceti lety (1968 až 1969). Jak název napovídá, pocházela z Hongkongu a rozšířila se do celého světa. Počet obětí se odhaduje na 700 000 až jeden milion.  

Prasečí (nová) chřipka

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila její vypuknutí za mimořádnou událost mezinárodního významu. Pokud by došlo k pandemii, odhaduje WHO počet možných obětí až na sedm milionů. Prasečí chřipku způsobuje zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Nahání hrůzu o to víc, že právě takový virus zřejmě způsobil na začátku století i pandemii španělské chřipky. Prasečí chřipka byla původně onemocněním dýchacích cest chovných prasat. Pokud se vyskytovaly případy u lidí, bylo to přenosem ze zvířat na člověka. Nově objevený typ A H1N1 nebyl znám u prasat ani u lidí. Jde o zmutovaný vir lidské, prasečí a ptačí chřipky, který přenosem z člověka na člověka dále mutuje a boj proti němu je velmi obtížný. Přenáší se vzduchem.  

Virus nové chřipky má původ v Mexiku, kde se zatím nakazilo nejvíce lidí, a vyžádal si tam nejvíc obětí. V současné době byl tento virus identifikován nejen u pacientů v Jižní Americe, ale i v Severní Americe, v Asii, na Novém Zélandě, ale také v řadě evropských zemí. Šíří se velmi rychle. Vynikajícím mikroklimatem pro jeho šíření jsou cesty letadly. Stačí jeden nakažený cestující, jehož viry nasaje klimatizace a zpětně je vypustí do celého letadla. Během jediného letu se tak mohou nakazit desítky lidí. USA, které virus výrazně postihuje, věnují na boj proti němu 1,5 miliardy dolarů. Měly by sloužit k vytvoření zásob léků pro obyvatele USA, dále jako příspěvek k mezinárodnímu hledání účinné vakcíny proti nové chřipce a k důslednému monitorování výskytu nových případů této choroby ve Spojených státech. Ve státě Kalifornie byl například vyhlášen v souvislosti s výskytem této chřipky stav nouze.

Obrana

Proti viru nové chřipky se používá stejný lék jako proti ptačí chřipce – Tamiflu. Očkovací látka zatím neexistuje. Choroba se projevuje horečkou, suchým kašlem, celkovou únavou, bolestmi hlavy a nechutenstvím.  
Hrozba pandemie se naposledy objevila v roce 2003, kdy šlo o ptačí chřipku a SARS. Odborníci tehdy ptačí chřipku označovali za největší hrozbu tohoto desetiletí. Obávali se, že v případě pandemie by počet obětí mohl dosáhnout i stovek milionů. V obou případech nákazy ale zůstaly na úrovni přenosu ze zvířete na člověka. Podmínkou propuknutí pandemie je běžný přenos viru z člověka na člověka.   


Co je pandemie

Název vznikl z řeckého slova pas, což znamená všechen, celý a démos – lid. Pandemie je epidemie šířící se po celém území státu, kontinentu nebo po celé planetě.
Nejčastěji se vyskytovaly pandemie moru, které zachvátily lidstvo v průběhu historie celkem čtyřicetkrát. Ve čtrnáctém století (1347 – 1350) způsobil mor pandemii, která prošla celým světem a nejvíce postihla Evropu a Čínu. V Evropě tehdy vymřelo na mor asi pětadvacet milionů lidí, tedy čtvrtina tehdejších obyvatel, v Číně více než 35 milionů. Pandemie chřipky zachvátily svět celkem čtyřikrát.

Zdroj: 100+1 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.