Chce Slezsko Slezsko?

FiftyFifty, společenský magazín.
Chce Slezsko Slezsko? na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Chce Slezsko Slezsko?

FiftyFifty
Share

Chce Slezsko Slezsko?

Milouškův cestovní deník 9.XII. 2006 Uvítají v polském Slezsku, že velká městská aglomerace kolem Katovic, takřka 20 měst, by měla mít společné jméno Silesia (česky „Slezsko“)? Jak se vyjádří patrioti v jednotlivých městech a co to vzbudí u ostatních obyvatel?

Do jednotlivých správních jednotek skončily nedávno volby a objevila se (zákonem povolená) možnost, že Nejvyšší, tedy vojvoda, s právem veta jim může paralyzovat investice, zejména z unijních fondů. Anketa proti tomu začala.

Světoznámý režisér Kazimír Kutz už v řadě fejetonů připomněl současné a historické nedemokratické ústrky vůči Slezsku, jehož průmyslový potenciál byl a je přední oporou polské ekonomiky. Velmi často to není adekvátně respektováno od centrálních politických elit. Opomíjené společenské potřeby Horního Slezska a s tím vázané požadavky jsou pak traktovány jako “myšlení hlavně autonomní, etnické a možná i nebezpečné národnostní jinakostí “.

Pro zmíněnou aglomeraci koncem války nacisté, ustupující pod tlakem Rudé armády, museli přiznávat vyklizení některého slezského města. Se zpožděním, s frází o „plánovaném ustoupení do předem připravených pozic“. Na mapě Evropy jsme znovu a znovu přepichovali špendlíky s podivem, kolik že to těsně vedle sebe existuje měst na poměrně malém území! Děti i dospělí, kterým to před válkou ani nepřišlo, pak poznali poměrně zachovalý průmyslový kraj - proti válkou mnohem více zničené Varšavě. Poskytoval už od 19. století na základě velmi tvrdé práce uhlí, koks, ocel i průmyslové výrobky. Probíhalo v něm poválečné doosídlování lidmi, vyhnanými z východních části Polska, které si přisvojil Sovětských svaz. Tyto skupiny se setkávaly s německým obyvatelstvem, vyháněným odtud na západ za neméně krutých podmínek: i dvouetapově! Což znamenalo, že během hodiny museli jen s nejnutnějšími věcmi opustit domov a pochodovali (o hladu, žízni) několik dní. Pak byl údajný transfer zrušen, byli vráceni do původního bydliště, které našli zcela vykradené, zničené a čekali zde na definitivní odchod. Jiní - muži a mladíci, Poláci i Němci, byli po r.1945 nasazeni do SSSR a někteří se nevrátili …

Po několika poválečných letech se situace ustálila. Ne všichni byli odsunuti. Pospojovaly se někdejší a nově přinesené tradice (jako „nejlepší odkazy předků“). Poté, za půlstoletí vznikla jiná, staronová „tožsamost“ – identita obyvatel.

Došlo k uznání společných slezských hodnot. Slezsko se po staletí, se svými obyvateli, životním stylem i jazykově vytvářelo - jak pod vlivy polskými (zejména po roce 1945), tak německými (kolonizací od středověku až po průmyslovou revoluci k meziválečnému období). I českými - celá staletí už od Přemyslovců.

Na nejstarších mapách najdeme vždy např. Katovice. Se středověkou těžbou stříbra jsou spjaty Bytom a Tarnovské Hory. Co k Silesii řeknou tam? Nebo v Zabrze, které od 19. století pod názvem Hindenburg bylo po správní stránce stále obrovskou vsí s desítkami šachet a zároveň desítkami tisíc obyvatel - než získalo statut města? Dostalo se tak do povědomí nejen fandů a sázkařů, když pro nic jiného, tak přes kopanou světoznámého klubu Gornik Zabrze. Dalšími jsou Glivice či Chořov.

Bude ještě aktuální a zajímavé, jaké přijdou na myšlenku společné Silesie tamní reakce. Naše média už převzala fráze, vlivem autorů projektu a oficiálních stanovisek prezidentů některých měst, že Silesia má přispět k likvidaci nezaměstnanosti, že je to s podporou většiny obyvatel. Prý název bude mít propagační význam pro cizinu, včetně ubytování sportovních fanoušků. Dokonce pomůže „budování cest, které občas končí v poli“. Zajímavá zjištění!

V předvánočních Katovicích 2006 jsem zhlédl akutní plány revitalizace nádraží, kterému bezdomovci zatím spoluvládnou. Také jsem prošel právě dohotovený tunel s délkou 650 metrů. Je pod hlavním náměstím s rondem, jehož dopravní zátěž tento tunel převezme. Stál během šesti let kolem 800 milionů zlotých. Nic nenasvědčovalo, že to je už vklad pro budoucí Silesii. Spíše je ukázkou péče nejen místních politiků, jak město zkulturnit, aniž by se vytvářelo něco po vzoru Londýna nebo Varšavy.


N. B. Pro poznání hodnotového žebříčku Slezanů viz texty 28 a 60 na www.volný.cz/hornicka.matice





© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.