Broskev, ovoce opředené bájemi a pověstmi

FiftyFifty, společenský magazín.
Broskev, ovoce opředené bájemi a pověstmi na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Broskev, ovoce opředené bájemi a pověstmi

FiftyFifty
Share

Broskev, ovoce opředené bájemi a pověstmi

V Číně je broskev symbolem dlouhého života. Byla údajně pokrmem nesmrtelných. Z pecek broskví se tam vyřezávaly zámečky a děti je nosily na krku, aby je chránily před smrtí. V Japonsku se podle legend zrodil z obrovské broskve plující po proudu řeky Momotaro odvážný bojovník se zlem.

Broskvový květ patří k čínským i japonským kulturním tradicím. Vědecké jméno broskve Prunus persica je odvozeno od Persie. Kdysi totiž vládlo přesvědčení, že broskve pocházejí z Persie, tedy z dnešního Íránu. Jejich původ je ale třeba hledat v Číně, kde je prokazatelně znali už před čtyřmi tisíci lety. Z Číny se hedvábnou stezkou dostaly broskve do Persie a do oblasti Středozemního moře ještě v dobách před naším letopočtem. Na americký kontinent přinesli broskve španělští dobyvatelé a cestovatelé v šestnáctém století a o století později se objevily i ve Velké Británii a Francii.

Pro zdraví i krásu

O tom, že báje a pověsti mají pravdu, svědčí vitaminy a látky, které jsou v broskvích obsaženy. A ne jen v broskvích. Podobné vlastnosti mají jejich blízké příbuzné nektarinky, které údajně vznikly z náhodného zkřížení broskve a švestky. Jak broskve, tak nektarinky mají ve srovnání s ostatními peckovinami, jako jsou švestky, třešně, meruňky a další, daleko nižší obsah sacharidů a tím i nejméně kalorií. Jsou proto ideální pro redukční diety. 100 gramů broskve má energetickou hodnotu pouhých 219 kJ. Bezkonkurenční jsou v obsahu železa, mají vysoký obsah betakarotenu a vitaminů skupiny B, které posilují imunitní systém. Obsahují i vitamin C a z minerálů draslík, vápník a selen, cenné stopové prvky, například zinek a měď a také  flavonoidy, které broskvím propůjčují žlutou či oranžovou barvu. Tyto flavonoidy výrazně zvyšují účinnost vitaminu C. Konzumuje-li se broskev se slupkou, pokryje 100 g broskve 75 procent doporučené denní dávky vitaminu C. Broskve chrání před volnými radikály a vysokým obsahem vlákniny příznivě působí na trávení. To se ale týká jen čerstvých broskví. Příznivý poměr sodíku a draslíku – více draslíku, méně sodíku, podporuje činnost ledvin.

Broskvová kúra, při níž má pacient za den sníst až kilo a půl broskví, je účinná nejen jako redukční dieta, ale je zaměřena i na problémy s ledvinami, které pročistí. Podle odborníků působí broskve povzbudivě nejen na tělo, ale i na mozek. Obsahují množství vitaminu niacinu (vitamin B3), který je nutný pro dobrou funkci nervového systému a výrazně zlepšuje náladu. Broskve by se neměly jíst jako dezert, protože podporují chuť k jídlu.
Broskve pro své léčivé vlastnosti nacházejí široké uplatnění i v kosmetice. Masku z rozmačkané dužniny broskví, která dodává pleti svěží vzhled, používaly už antické krasavice.

Pěstování

Broskvoně snesou obvykle pokles zimních teplot na minus 26 až minus třicet stupňů Celsia. Závisí na druhu. Některé kultivary jsou choulostivější. V létě potřebují broskve spoustu slunce, aby dokonale dozrály. Ideální teploty pro jejich dozrávání jsou 26 až 30 stupňů. Problémem bývají jarní mrazy, protože broskvoně kvetou poměrně brzy. Pokud teplota klesne pod minus čtyři stupně Celsia, květy zmrznou.
Nejdůležitějšími produkčními oblastmi broskví jsou dnes Čína, Írán, Francie a země ve Středomoří jako Itálie, Španělsko a Řecko. Poměrně hojně se začínají pěstovat i v USA hlavně v Kalifornii, v Jižní Karolíně a v Georgii a také v Kanadě a v Austrálii.

Základní rozlišení

Dnes existují asi dva tisíce odrůd broskvoní. Základní rozlišení spočívá v barvě dužniny a jejím vztahem k pecce. V některých případech na pecce dužnina lpí, v jiných se dá od pecky snadno odloupnout. Oba tyto druhy mohou mít jak bílou, tak žlutou až oranžovou dužninu. Broskve s bílou dužninou takzvané bělomasé mají nízkou kyselost, jsou velmi sladké. Tento typ broskví je oblíben zejména v Číně, v Japonsku a v dalších asijských zemích. Evropané a Severoameričané dávají podle průzkumů přednost kyselejším žlutomasým broskvím. Podle klimatu a kultivaru probíhá sklizeň broskví od konce května až do srpna, někdy až do září. Sklízet se musí až zralé, po utržení už nedozrají.

Nektarinky

Jak už bylo řečeno, nektarinky jsou považovány za jakési sestry broskví. Na rozdíl od nich mají hedvábně hladkou slupku. Genetické výzkumy dospěly k závěru, že u nektarinek působil recesivní gen, který potlačil jemné chloupky, které jsou pro broskve typické. Podobně jako broskve i nektarinky jsou bělomasé či žlutomasé a dužnina může lpět na pecce nebo být volná. V zásadě jsou nektarinky menší než broskve a většinou sladší. První písemná zmínka o nektarinkách pochází z roku 1616 z Anglie, ale předpokládá se, že už daleko dříve byly známy v zemích  střední a východní Asie. V případě broskví i nektarinek se nedoporučuje uchovávat je v chladničce. Měly by se skladovat při pokojové teplotě, jinak ztrácejí svou vynikající chuť i aroma.

Použití

Kromě konzumace broskví v syrovém stavu se z nich připravují kompoty, šťávy, ale také nejrůznější pokrmy od předkrmu až po sladký dezert. Před tepelnou úpravou se broskve většinou loupají. Nejlépe je zralé broskve krátce vložit do horké vody a pak stáhnout nožem. Vynikající je kombinace chuti broskví s masem, například položit na kotlety a zapéct se sýrem nebo s krůtím či kuřecím steakem, šunkou a sýrem.


Slavné broskvové dezerty:

Alexandra – kompotované broskve na vanilkové zmrzlině s malinovou šťávou.
Moskevské – vařené broskve na mandlových pusinkách pod mandlovým krémem.
Pražské – broskve plněné rýží s vanilkou upečené v lístkovém těstě.


Zdroj: 100+1 


:: Fotogalerie ::
foto: broskve 08 foto: broskve 01 foto: broskve 06 foto: broskve 04 foto: broskve 05 foto: broskve 02 foto: broskve 03




© 2005 – 2021 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.