Bombajské chemičky barví toulavé psy na modro

FiftyFifty, společenský magazín.
Bombajské chemičky barví toulavé psy na modro na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Bombajské chemičky barví toulavé psy na modro

FiftyFifty
Share
 >  >  > 

Bombajské chemičky barví toulavé psy na modro

Na cestách - nohy v pralese

Bombajské chemičky barví toulavé psy na modro

Zatímco se bílý los ve Švédsku stal hitem internetu, barevným psům v indické Bombaji zdaleka nebyla věnována taková pozornost. Dílem proto, že jejich zabarvení nezpůsobila vzácná porucha tvorby leucinu, jako u losa, ale nepřečištěný únik chemikálií z továren při pobřeží řeky Kasadi. Přesto je výskyt modrobílých psů hoden pozornosti. Demonstruje totiž katastrofální stav čistoty vody v Indii. O podrobnostech informuje například HindustanTimes.

Bombajské chemičky barví toulavé psy na modrozoom

Na šesti stech kilometrech čtverečních rozlohy indické metropole Bombaj (Mumbai) se tísní přes patnáct milionů lidí. I proto je od roku 2014 počítáno za horkého kandidáta na největší město světa. Turisticky, z hlediska historie, architektury či gastronomie vděčná metropole, se však současně řadí mezi nejvíce znečištěná lidská sídla na světě. Neví to ale každý, a třeba do industriální zóny Taloja se turisté dostanou jen zřídka. O to větší rozruch pak způsobily srpnové záběry pořízené norskými cestovateli, kteří zavítali mezi továrny na pobřeží Kasadi. Natočili tu celkem pět toulavých psů, kteří se mohli chlubit nezvykle modrou srstí.

Vysvětlení tohoto barevně nezvyklého jevu je prosté: toulaví psi často plavou ve zdejších vodách a otevřených kanálech, kde sbírají na hladině unášené zbytky jídla a zdechliny. Pobyt ve vodě, která byla znečištěna rozpouštědly a potravinářskými barvivy jim však dopřál nevšední melír. V Taloja se totiž nachází více než tisícovka výrobců farmaceutik, a evidentně zdaleka ne všichni věnují přečišťování procesní vody potřebnou pozornost. Přivolaní zástupci hygienického odboru města Bombaj a státu Maháráštra (MPCB) pak mohli jen konstatovat zatím nespecifikovaný únik chemikálií do řečiště, kterou část obyvatel využívá jako zdroj pitné vody.

Hydrobiologové přitom považují za prahovou hodnotu tzv. biochemické spotřeby kyslíku (BOD, česky BSK-5) 1-3 mg/l. Tehdy se dá hovořit o mírném nebo středním znečištění, v závislosti na charakteru toku. Ryby houfně vymírají při 6 mg/l. Od tří miligramů kyslíku BSK-5 na litr je pak voda považována za závadnou pro lidskou konzumaci. Voda v řece Kasadi však dosahovala 80 mg/l, a bezpečný limit překročila více než třináctkrát. Neméně drastické pak byly i hodnoty koncentrace chloridů, které jsou rovněž toxické. K břehům Kasadi se přitom pracovníci MPCB vrací poměrně pravidelně. Výsledky ale zatím příliš zřetelné nejsou.

“Po bezpočtu stížností se v posledních letech snížil intenzivní zápach nad Kasadi, ale to je všechno,“ říká Yogesh Pagade, jeden z místních rybářů, který se pro MPCB podílí na sběru vzorků vody. “Chemické znečištění vody zůstalo i nadále extrémně vysoké.“ Jedním z nečekaných důsledků nelepšícího se stavu byl i nedávný “objev“ přebarvených psů. “Bylo to dost šokující, vidět jejich kompletně modrou srst,“ říká Arati Chauhan, ochránce zvířat ze čtvrti Navi Mumbai. “A i když jsme zatím napočítali všehovšudy pět takových psů, netušíme, co barviva a chemikálie z Kasadi udělají s ptáky, plazy a dalšími živočichy.“

“Vypouštět jakékoliv chemikálie nebo barviva do vody je nelegální,“
říká Anil Mohekar, vedoucí MPCB. “A my přikročíme k akci proti znečišťovatelům, kteří v Kasadi ničí životní prostředí.“ Možnosti, jakými toho dosáhnout, má však omezené.

Prozatím přislíbil vyslání jednoho z regionálních komisařů MPCB, který osobně překontroluje 977 chemických, farmaceutických, technologických a potraviny zpracujících závodů, rozmístěných na ploše 2157 akrů kolem Kasadi. A když narazí na konkrétní pochybení? “Udělí jim povinnost do sedmi dnů zdroj znečištění odstranit, a pokud se tak nestane, podá na ně oznámení,“ zmiňuje MPCB.
 


Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz 
 






© 2005 – 2017 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.