Obě firmy se snaží podstatně zredukovat výrobní náklady. Zdá se, že v současné době s tím má větší problémy Boeing než Airbus, který se naopak úspěšně vzpamatovává z dvouleté krize. Boeing uzavřel některé výroby kvůli stávkám svých zaměstnanců. Těm se nelíbila bezpečnost provozu, žádali vyšší platy a více výhod.
Airbus potíže řeší tzv. outsourcingem, tedy převedením částí výroby do zemí, kde jsou platy nižší a lidé jsou vděční za práci. Například začátkem letošního září prodal Airbus továrnu v Bristolu a místo ní mu francouzská firma postaví moderní továrnu v Tunisku. Navíc se jeho zaměstnanci spokojili s průměrným růstem platů o 1,5 procenta ročně, zatímco zaměstnancům Boeingu se zdá nabídnutý 11procentní růst mezd za tři roky plus bonusy málo.
Zdaleka to neznamená, že Airbus má potíže za sebou. Letoun A380 má více než dvouleté zpoždění a klesající síla dolaru a americká finanční krize snižují zisky společnosti. Airbus proto chce ušetřit další 1,4 miliardy dolarů. Podle oficiálního prohlášení ale nebude propouštět, protože vzhledem k velkým zakázkám výroba v příštích letech stoupne o padesát procent a budou se naopak najímat další pracovní síly.
Zahraniční výroby
Airbus velmi úspěšně pokračuje s výrobou letounů A320 v Číně. Výroba tam zřejmě dál poroste, protože poptávka po těchto letadlech je silná zejména v asijských zemích. Airbus rovněž oznámil, že chce podstatně rozšířit své výrobní aktivity v Indii, která má zásobu vynikajících inženýrských talentů. Plánuje také výstavbu nových výrobních podniků v zemích tzv. Maghribu, tedy v Tunisku, v Maroku a v Alžírsku. Tyto země mají velmi levnou pracovní sílu a jsou velmi blízko evropským trhům. Airbus uvažuje o výstavbě svých továren i v Mexiku.
Problémy Boeingu
Boeing je na tom v současné době podstatně hůř. V jeho závodech fungují jedny z nejsilnějších amerických odborů. Jejich vůdce Tom Wroblevski začátkem září prohlásil, že zaměstnanci Boeingu dále zvýšili své požadavky. Nabídka, kterou jim vedení učinilo, se jim zdá nedostatečná. Nabídka zahrnovala 11procentní zvýšení platů během tří let, další tříprocentní zvýšení platů, odpovídající nárůstu životních nákladů a jednorázové odměny až do výše šesti procent ročních platů. Navíc čtrnáctiprocentní nárůst penzí.
Boeing tedy bude muset rychle uvažovat o dalším převedení výroby do zahraničí, které naopak chtěl omezit. Už dnes se zhruba čtyři pětiny součástek na Boeing 787 vyrábějí v jiných státech hlavně v Asii a v Evropě. V domovském Seattlu v USA se provádí jen jejich montáž. Boeing měl problémy s včasnými dodávkami těchto součástek a chtěl postupovat právě opačně. Převést více výroby do USA. Vzhledem k požadavkům odborů bude muset naopak výrobu v zahraničí rozšířit. Stávky zpomalily výrobu Boeingu 787, která se dostala do čtrnáctiměsíčního skluzu a negativně ovlivnila i továrny na výrobu součástek v zahraničí, které byly nuceny přejít na zkrácenou pracovní dobu.
Vytváří se začarovaný kruh. Odbory se bojí, že další lidé přijdou o práci. Právem, protože v současné situaci Boeing uvažuje o tom, že nejen výrobu součástek, ale i montážní závody převede do zahraničí, kde mu nehrozí stávky ani vysoké požadavky odborů. Takový postup by připravil o práci vysoce kvalifikované americké dělníky. Zdá se, že odborářské akce budou mít zcela opačný devastující účinek. Pro Boeing je to jediné možné východisko, nechce-li zaostat za Airbusem, který má vstřícnější zaměstnance, a přesto se cestou převádění výroby do zahraničí také vydal. Kvalifikované pracovní síly jsou dnes všude na světě a čekají na příležitost. Jen neschopné vedení by toho nevyužilo.
Zdroj: 100+1
Boeing a Airbus, dva giganti leteckého průmyslu
10.10.2008
Boeing a Airbus. Oba nabízejí vynikající letadla a nestačí krýt poptávku. Dlouhé seznamy objednávek mají na několik let dopředu. Proč tedy vývoj i výroba váznou? Jaké mají perspektivy?
