Mluvit od útlého dětství dvěma jazyky je nesporně přínosem. Výzkumy ale ukázaly, že děti, které doma mluví převážně jiným jazykem než ve škole, mají velmi často problémy s učením, zejména s vyjadřováním. Nedávno byla publikována studie, která se zabývá tím, co se děje v mozku takového dítěte, jak druhý jazyk ovlivňuje způsob myšlení a v čem je dvojjazyčnost dítěti prospěšná a jak mu naopak škodí.
Vědci z italského Terstu, kde je bilingvizmus poměrně běžný, protože místo je téměř zcela obklopeno Slovinskem, srovnávali oba typy dětí. Dvacet dětí vychovávaných v jednojazyčném prostředí a dvacet v bilingvním prostředí, všechny ve věku sedmi měsíců, kdy samy ještě nemluvily. Ukázalo se, že děti z dvojjazyčného prostředí daleko snadněji a rychleji chápaly změny než děti z jednojazyčného prostředí. Šlo například o jiné umístění loutek i další odlišné situace. Celkově výzkumy dospěly k závěru, že bilingvizmus podporuje pružné a rychlé rozhodování. Má to však háček.
Tyto výhody mají pouze ty bilingvní děti, v jejichž rodině se běžně a stále užívají oba jazyky zhruba stejnou měrou. Odborníci soudí, že je to právě nutnost porozumět oběma jazykům současně a rychle se přeorientovávat z jednoho do druhého, která vede k lepšímu a efektivnějšímu využívání mozkových funkcí, což je pro život obrovská výhoda.
Vážné pochybnosti se ale vyskytly v tom, zda podobné výhody mají i děti, které doma mluví jedním jazykem a ve škole jiným. Tam, jak se zdá, naopak dochází k podstatně horším výkonům ve škole, obtížnějšímu a pomalejšímu vyjadřování a rozhodování, případně k dalším problémům.
Zdroj: 100+1
Bilingvizmus
30.06.2009
Mají bilingvní děti, které odmalička mluví dvěma jazyky, nějaké výhody pro život? Nebo je to spíš hendikep? Odpověď zdaleka není jednoznačná a problémem se neustále zabývají týmy vědců, učitelé i rodiče.
