Bikáner a krysí ráj uprostřed pouště

FiftyFifty, společenský magazín.
Bikáner a krysí ráj uprostřed pouště na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Bikáner a krysí ráj uprostřed pouště

FiftyFifty
Share

Bikáner a krysí ráj uprostřed pouště

Půvabná pevnost Džunagarh, okouzlující haveli a především poutní místo bohyně Karni Mata plné jejích krysích následovníků. Velké město Bikáner ve stínu malé zaprášené vesničky Dešnok.

Na rozdíl od růžového Džajpuru, zlatého Džajsalmeru a jiných barvami ověnčených rádžasthánských měst nemá Bikáner žádný přívlastek, který by poodhalil kouzlo jeho atmosféry. Přesto by mu jeden barvitý příměr padl – šedivé město. Ne kvůli prachu ulic a barvě domů, ale kvůli nejslavnějším obyvatelům nedalekého chrámu v Dešnoku – malým šedým krysám, za kterými se přes thárskou poušť vydávají každoročně tisíce poutníků.

Popelka mezi městy

Třetí největší město indického Radžasthánu Bikáner leží v západním výběžku pouště Thár. Jeho historie sahá až do patnáctého století, kdy město na obchodní stezce založil Rao Bíká, potomek džódhpurských vládců. Město má vše, co může zaujmout turisty – zdobné obchodnické domy, hinduistické i džinistické chrámy a skvostnou pevnost Džunagarh. Ta sice postrádá dramatičnost džajpurského Amberu nebo pevnosti Zlatého města na pahorku Trikuta, ale pro své skvěle dochované interiéry je pokládána za jednu z nejkrásnějších pevností v Indii. Stěny a sloupy má zdobené zlatými ornamenty, půvabnými malbami, barevnými mozaikami a úchvatnými řezbami v kameni a dřevě.

Bikánerské obchodnické domy (haveli) uvnitř starého města přetékají jemnými řezbami a malbami na zdech, džinistické chrámy poutají složitou výzdobou. Bikáner má zkrátka vše, co by měl mít, přesto tam naprostá většina turistů přijíždí za zcela jiným cílem. Za malou prašnou vesničkou Dešnok, kde se to hemží krysami.

Dešnok

Maličká osada Dešnok dokonale skrytá v rozpálené poušti je krysím rájem na zemi. V chrámu Karni Mata v srdci Dešnoku žijí tisíce a tisíce šedivých hlodavců naprosto klidně a mírumilovně před zraky lidí, kteří jim podstrojují jen to nejlepší a sami někdy dojídají posvátné zbytky okousaných úliteb.

Chrám krysám patří. Nejsou to prý obyčejné krysy, ale převtělení následovníci vznešené bohyně Karni Mata. Karni Mata, či Karnidži, byla ženskou verzí mudrce a narodila se v kastě potulných pěvců – čaraní. Její uctívači věří, že byla jedním z vtělení bohyně Durgy. Za života, který prý trval 150 let, získala obrovskou slávu. Stala se oficiální bohyní vládců Džódhpuru i Bikáneru.

V obou městech položila základní kámen jejich pevností. Rao Bíká se s ní po celý život radil o všech důležitých otázkách a spojenectví s bohyní mu údajně zajišťovalo bohatství a ochranu před neštěstím. Ochrana mocné bohyně sahala i za hranice lidského života. Podle legendy kdysi Karnidží žádala po bohu smrti Jamovi, aby vrátil život mladému chlapci z její kasty. Bůh smrti žádost odmítl a Karni Mata rozhodla, že promění po smrti všechny příslušníky své kasty v krysy a poskytne jim ochranu v chrámu v Dešnoku.

Mramor a stříbro

Chrám Karni Mata je považován za jedno z nejdůležitějších poutních míst spojovaných s ženskou bohyní. Výjimečný je i tím, že za bohyni je považována historická postava. Původně prostá svatyně v Dešnoku se díky štědré podpoře vládců z Bikáneru proměnila ve skvostný mramorový chrám s tepanou branou z čistého stříbra. V celé vnitřní konstrukci chrámu je množství podzemních tunelů a chodeb, kterými mohou krysy volně probíhat, případně se skrývat před nežádoucí pozorností. Vnitřní nádvoří je zakryté kovovým pletivem, které krysy chrání před nálety dravých ptáků. O tyto úpravy prý ve snu požádala maháradžu Singha sama bohyně.

Nelehký úkol ochránit krysy bohyně z Dešnoku se zdařil. O krysy, kterých je nyní v chrámu více než dvacet tisíc, je skvěle postaráno. Beze strachu spí, kde se jim zachce – uprostřed nádvoří, na klikách, zábradlí nebo v miskách s jídlem. Občas se zajdou napít mléka nebo si pochutnat na zrní či plátcích kokosových ořechů připravených pouze pro ně. A zatímco krysy se krmí a vyspávají, lidé ohleduplně odstraňují nečistoty a zbytky jídla.

Pokud krysy někdy náhodou přeběhnou lidskému návštěvníkovi přes bosou nohu, zvědavě mu očichají prsty u nohou či drobnými zoubky okoušou kůži na patách, je jejich čin oslavován radostnými výkřiky. Dotyk krysy z Dešnoku totiž přináší štěstí stejně jako pohled na bílou krysu, kterých je ve zdech chrámu jen několik a jsou považovány přímo za vtělení bohyně nebo jejích příbuzných.

Obzvlášť blahodárné účinky má prý požití okousané úlitby nebo doušek svaté vody, ze které krysy pijí. Jediným neblahým znamením je šedivého hlodavce omylem zašlápnout nebo mu ublížit. Náhradu za každý krysí život vyžaduje chrám Karni Mata ve zlatě zpracovaném do podoby krysy.

Chrám v Dešnoku je fascinujícím místem. A ať už jeho návštěvníci v moc bohyně Karni Mata věří nebo ne, nelze mu jeden zázrak upřít. Za dobu jeho existence nevzešla prý z těchto míst žádná epidemie.

Zdroj: 100+1 


:: Fotogalerie ::
foto: KR5 foto: KR3 foto: KR4 foto: KR2 foto: KR6 foto: KR1




© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz