Báthory - je krvavá legenda skutečná?

FiftyFifty, společenský magazín.
Báthory - je krvavá legenda skutečná? na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Báthory - je krvavá legenda skutečná?

FiftyFifty
Share

Báthory - je krvavá legenda skutečná?

Alžběta Báthory, legendární Čachtická paní, je podle Guinnessovy knihy rekordů největší vražedkyní všech dob. Na svém kontě má připsáno 650 vražd, většinou mladých dívek. Pěkné téma na film, Juraj Jakubisko spouští svou premiéru Báthory už v červenci.

Historický velkofilm Juraje Jakubiska Bathory se v červenci 2008 stane skutečností. Bathory bude ve světové premiéře uvedena na MFF v Karlových Varech, v českých i slovenských kinech poběží od 10.7. 2008.

V mezinárodní koprodukci a nejdražším filmovém projektu střední Evropy ožívá krvavá legenda Čachtické paní, která se podle pověstí koupala v krvi panen a na svých panstvích po léta vraždila a mučila své poddané. Kruté skutky dovedly hraběnku Erzsébet Báthory (1560 – 1614) až do Guinnessovy knihy rekordů, v níž je vedena jako největší vražedkyně všech dob.

Změní tvůrci Bathory Guinnessovu knihu?
Bezmála čtyřista let po její smrti se názory historiků na Alžbětu Báthoryovou rozcházejí. Pojetí její osoby coby vraždícího monstra zpochybňuje nový pohled na hraběnku, která se díky svému obrovskému majetku a nezávislosti stala terčem a posléze i obětí intrik, spiknutí a pomluv.
„Lidé mají rádi legendy. Když má někdo motiv a moc vás šikovně pošpinit, nestačí ani několik století, aby vás očistili.“ říká Juraj Jakubisko k legendě Čachtické paní.

Kdo ve skutečnosti byla Erzsébet Báthory-Alžběta Báthoryová?

Otázku, zda hraběnka Bathory byla obětí či vrahem, se tvůrci filmu rozhodli položit veřejnosti. Diváci, historici a kdokoliv, kdo projeví zájem, se k otázce bude moci vyjádřit v hlasování, které bude od června probíhat na internetu.
„Pokud v hlasování převáží názor, že Alžběta byla vražedkyní, zůstane jí z vůle lidu i nadále. Pokud se však lidé v hlasování postaví k názoru, že se Bathory stala obětí intrik a její krutost nepřesáhla krutost a zvyky své doby, podáme oficiálně návrh na změnu zápisu v Guinnessově knize, který se Alžběty Bathoryové týká,“ potvrzuje vážné úmysly s výsledky ankety šéfka produkce JakubiskoFilmu Markéta Zahradníková.

Hlasování bude probíhat na internetové adrese www.zena.cz/bathory


Filmový příběh kontroverzní šlechtičny začíná v době, kdy je jí třicet dva let. Manžel, František Nádasdy, bojuje ve válkách s Turky a ona sama dohlíží na správu rozsáhlých rodových majetků a na výchovu dětí.

„Film Bathory je historický, romantický thriller plný emocí a zvratů,“ říká režisér Juraj Jakubisko k filmu Bathory.

V hlavních rolích se objeví mnoho zahraničních i předních českých a slovenských herců. V roli Alžběty uvidíme britskou herečku Annu Friel, jako její manžel František Nádasdy se představí Vincent Regan, malíře Caravaggia ztvárnil Hans Matheson a čtveřici hlavních postav uzavírá Karel Roden jako Juraj Thurzo. V dalších rolích uvidíme ze zahraničních herců i Franca Nera, Tima Preece, z domácích, česko – slovenských se představí Deana Jakubisková - Horváthová, Bolek Polívka, Marek Vašut, Jiří Mádl, Lucie Vondráčková, Andrej Hryc, Monika Hilmerová, Marek Majeský a další.

Nevíte, zda byla Čachtická paní vina?

Zde je několik důkazů...

- trýznění a vraždění se věnovala od roku 1585 až do jejího konečného uvěznění v roce 1610
- zprávy o jejím řádění dorazily až ke králi Matyášovi II., který nařídil palatinovi Juraji Thurzovi, aby je vyšetřil
- 29. prosince 1610 byla Alžběta Báthory přichycena palatinem přímo při činu ve svém čachtickém sídle
- její pomocníci přiznali vinu v plném rozsahu obžaloby a byli za své ohavné skutky odsouzeni u soudu v Bytči k trestu smrti a následně popraveni
- obvinění dosvědčili, že se Alžběta koupala v krvi mladých děvčat a žen, a tím si zachovávala stálou mladost
- přiznali, že na Alžbětin příkaz unášeli děvčata a mladé ženy ze širokého okolí
- dle těchto nezvratných svědectví se také věnovala pitvám a studiu zavražděných lidských těl. Své choutky maskovala předstíraným lečitelstvím, při němž mučila své oběti. Mnohé z nich její „lečebnou kúru“ nepřežili
- existují záznamy, že po svém zazdění a zamezení přísunu čerstvé krve viditelně zestárla
- před spravedlivým trestem unikla v roce 1614, kdy čekajíc na svém hradě na soud v noci zemřela.

Rozhovor s Jurajem Jakubiskem

Jste režisérem a scenáristou filmu. Skoro všichni Vaši herci o Vás tvrdí, že během celého natáčení jste skoro nejedl, ani nespal, ačkoli oni sami už po mnohem kratší době cítili nesmírnou únavu. Kde berete tolik energie?
Ze všech etap, kterými film prochází, mám nejraději realizaci, tedy čas natáčení. Nejvíc energie člověk spotřebuje, když film vymýšlí, když ho vytváří. Režisér musí neustále zdolávat překážky. Energie narůstá přímo úměrně s celým štábem a je důležitá hlavně pro moment, kdy chcete rozjet celý projekt. Samozřejmě, že člověk ji nesmí všechnu vyčerpat při natáčení, protože ho ještě čeká nekonečná cesta dokončovacích prací, kdy můžete ještě mnoho vylepšit, ale i pokazit, anebo z toho udělat něco jiného. Musí vám ještě něco z té invence zůstat.

Často připomínáte skutečnost, že po Alžbětě Báthory se nezachoval (kromě pár rukopisů) žádný předmět, kterého by se dotýkala.

Objevil se člověk, který tvrdil, že má nějaké její šaty a kovovou truhlu, ale ztratili jsme na něj kontakt. Vím jen, že byl odněkud z okolí Piešťan a je ochotný nám to poskytnout. Ale myslím si, že v oficiálních zdrojích - v muzeích, ať už na Slovensku, anebo v Maďarsku - se nezachovalo nic.

Jak často jste navštěvoval ruiny Čachtického hradu ještě před tím, než začalo natáčení filmu? Chodil jste si tam pro inspiraci? Dýchalo na Vás tajemství toho místa?

Když jsem byl před natáčením na Čachtickém hradě - a byl jsem tam několikrát, vybavila se mi povídání historiků, která jsem četl. Dokonce jeden vyprávěl: „když jsem vešel, dýchla na mne z těch stěn ta krev a vraždění, volání obětí.“ Já jsem tam šel kvůli něčemu jinému, díval jsem se, co všechno z Čachtického hradu a legendy zůstalo, a hlavně jsem hledal, zda se tam nezachovalo něco, co by mě inspirovalo trošku jiným způsobem. Na mě teda nedýchala ani krev, ani výkřiky, jelikož jsem neuvažoval o Báthory jako o vražedkyni. Viděl jsem jen zříceninu, která je v dost žalostném stavu a zjistil jsem, že nemůžeme natáčet v žádné jeho části, ani v podzemí, a že budeme muset hledat něco jiného, podobného.

Věříte, že se ještě někdy přece jen podaří očistit pověst Alžběty a najde se i její tělo?

Věřím. Dnešní mladá generace je zvyklá dělat si svůj vlastní názor. Potřebuje jen informace, k nimž už má dnes díkybohu celkem neomezený přístup. V případě Báthory chybí důkazy. Pracuji tedy s historickými fakty, logikou a fantazií. Čachtická legenda má mnoho tváří a ty chci divákům ve filmu ukázat. Moje Alžběta Báthory byla velice mocná, ale vůči svým nepřátelům nakonec bezmocná. Uměla být krutá i něžná. Byla matka i milenka, anděl i démon, obět i vrah. Kladu si mnoho let po její smrti otázku, zda byla vinná, či nevinná. Svým filmem hledám odpověď.

Jaké jsou Vaše pocity takto krátce před premiérou? Je to úleva, že se skončila tak obrovská práce, anebo napětí, jak ho diváci přijmou?

Samozřejmě, pocity před premiérou jsou mučivé jako vždy. Neexistuje totiž žádný bezpečný návod jak natočit dobrý film, zároveň ale existuje množství způsobů jak udělat špatný film. Každý režisér, který natočí i tu nejhorší věc ve svém životě, si stále myslí, že by to mohlo mít úspěch a že to byl možná jeho nejlepší film.


tz






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.