Někteří architekti jsou přesvědčeni, že napodobování přírodních tvarů přispívá nejen ke kráse staveb, ale při navrhování budov využívají i znalostí přírodních pochodů. Například při konstrukci chladicích systémů či využívání energie. Západoevropští architekti už netvrdí, že zelená technologie je ekonomicky nevýhodná. Zatímco až donedávna bylo kopírování přírody spíše pasivní, Arabský institut v Paříži šel dál. Na jižní fasádě má budova soustavu čoček připomínajících oči. Automaticky se zavírají nebo otevírají podle množství světla, které na ně dopadá, a regulují tak světlo a také teplo uvnitř budovy.
Na světě existuje řada budov, které mají ventilační systém okopírovaný podle termitišť. Jde například o obchodní centrum Eastgate v zimbabwském Harare. Horký vzduch putuje nahoru a odvádí se průduchy u střechy, zatímco u paty budovy průduchy vniká do obchodních prostor chladný vzduch.
Architekti v současné době zamýšlejí využít materiály, které reagují na vlhkost vzduchu podobně jako piniové šišky. Když se v budově nahromadí vlhký a horký vzduch, průduchy se automaticky otevřou. Pokud je vzduch suchý, průduchy zůstávají zavřené. Jde o takzvané inteligentní mechanizmy, které se v nových budovách používají stále častěji. Příroda v tomto směru nabízí nekonečné množství příkladů, jak problémy řešit. Měla k dispozici miliony let a vybrala obvykle nejvýhodnější řešení. Byla by škoda tyto systémy opomíjet a nevyužít je jako inspirace. Také proto, že přírodní řešení jsou přátelská k životnímu prostředí.
V současné době se například testují inteligentní barvy založené na principu lotosových listů. Kapky vody, které na takový povrch dopadnou, se nevsáknou, ale stečou a zároveň s vodou se odplaví i špína. Na stejném principu je založeno samočisticí sklo.
Podle řady architektů inspirace přírodou a kopírování jejích nápadů v architektuře by mohlo vést ke snížení negativních dopadů výstavby na životní prostředí a tím i ke zvýšení kvality života.
Zdroj: 100+1
