A přitom stačí krapet sebevzdělání a letmé nahlédnutí do encyklopedie. Nejvíc to asi odnáší země tulipánů, fotbalu či přívrženců eutanázie a registrovaných partnerství. Takže, popořádku...
Holandsko je název středozápadního území Nizozemska. V době Svaté říše římské bylo Holland jedním z hrabství, nejdůležitější provincií Republiky spojených nizozemských provincií (Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden, 1581 - 1795). V letech napoleonských válek existovalo Holandské království (1805), pod které spadala velká část Nizozemska.
Dnešní Holandsko tvoří dvě z celkem dvanácti nizozemských provincií - Severní Holandsko (Noord-Holland) a Jižní Holandsko (Zuid-Holland), které vznikly v roce 1840. V době Nizozemské republiky tvořilo Holandsko politické, ekonomické i kulturní centrum, v němž se nacházela též významná města a přístavy, např. Amsterdam, Rotterdam a Haag.
Jméno Holandsko pochází z termínu holt land, „dřevěná země“ - krajina pokrytá množstvím lesů. Na rozdíl od Nizozemska, které vděčí za své pojmenování "nízké zemi", kterou v tomto koutě Evropy způsobuje vytrvalý postup Atlantiku do vnitrozemí přes pobřeží starého kontinentu.
A Nizozemí? To je pouze historická oblast v severozápadní Evropě, mezi Severním mořem a Ardenami, zaujímající území dnešní Belgie, Lucemburska, Nizozemska a malé části severní Francie. Do 14.-15. století tvořilo množství samostatných feudálních držav (vévodství Brabant, Limbursko, Lucembursko, Geldry, hrabství Flandry, Artois, Henegavsko, Holland či biskupství Utrecht).
Takže, taková je prozaická historie krajiny dřeváků, bruslařú a pěstitelů tulipánů. Možná banalita, jež však sečtělým lidem moc sluší.
Autor: Břetislav Olšer
Ani Nizozemí, ani Holandsko
14.01.2008
Často se dopouštíme pravopisných prohřešků a nemístných disharmonií. Třeba když si ve výslovnosti zaměňujeme významy slov status a statut a pleteme si Istambul s Istanbulem či Holandsko s Nizozemskem.
