Anglie není mým kotvištěm

FiftyFifty, společenský magazín.
Anglie není mým kotvištěm na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Anglie není mým kotvištěm

FiftyFifty
Share

Anglie není mým kotvištěm

Je tomu právě rok, co jsem se přestěhovala do UK. Jak jinak, než kvůli muži, který mi nečekaně a mile zkřížil cestu. Protože by mě jinak ani ve snu nenapadlo “na starý kolena” se vláčet a stěhovat do jiné země, natož do Anglie, o které jsem toho tenkrát věděla pramálo a moje úroveň angličtiny se potácela někde mezi How are you? a I am hungry.

Ale jelikož už nás vážně nebavilo pořád lítat sem a tam přes vodu a moje přestěhování bylo asi technicky nejpřijatelnější řešení, tak jsem tady a snažím se fungovat, jako by se nechumelilo, což někdy není úplně taková brnkačka.

Spousta z vás asi také někdy v životě vyrazila “na zkušenou” směrem na západ. Já poprvé v 19ti letech a to jenom za roh, do sousedního Německa. Při pobytu tam a po návratu domů mi v hlavě jela ta známá věta “Všude dobře, doma nejlíp”, a tak nějak jsem neplánovala svoji rodnou hroudu opouštět. Ale stalo se. Zjistila jsem, že je něco jiného se někam přesunout dejme tomu na rok a vědět, že je to teda jako na rok, a něco jiného je přesunout se někam na dobu X, prostě jako nevědět, zda-li se ještě někdy vrátím “domů”. Upřímně si moc nemyslím, že by Anglie byla mým nebo naším věčným kotvištěm. Znám hezčí místa na tom širym světě, ale nějakou chvilku tu asi ještě pobudu.
Ráda bych vám tuhle zemi a život v ní trochu přiblížila, okem mým a snad i okem jiných cizinců i necizinců, které tu potkávám a kteří k tomu mají co dodat. Můj pohled bude asi lehce zkreslený, a to proto, že jsem UK ani náhodou neprojela (to věčné “čas a peníze”). Můj obrázek se bude asi více týkat života ve městě.
To město se jmenuje Birmingham. Leží ve vnitrozemí Anglie, cca 200 km severozápadně od Londýna. Je to druhé největší město po Londýně. Oficiální počet obyvatel je kolem 1 miliónů, což by tak nějak odpovídalo Praze, ale jinak se to s Prahou vážně moc srovnat nedá. Je to město hlavně průmyslové, samá továrna, hala, sklad. (Z těch větších třeba Jaguar, Rover, Catbury Chocolate atd.) Tomu také odpovídá skladba obyvatelstva a celková vizáž města. Ne, že by to tu byla samá lopata, šedivo a ošklivo, to zase ne! Ale kam tím mířím, oficiální údaje uvádějí, že ve městě žije kolem 30% “nebílých”. Čemuž nevěříte ani minutu, jakmile vylezete na ulici. Já osobně to odhaduju na téměř polovinu. Oficiální údaje mají asi pravdu v oficiálních číslech, protože počítají s těmi, co se tu k pobytu přihlásili, no ale jak si jistě umíme představit, značná část se nepřihlásí.
A co že tu tedy máme za národnosti? Po Britech tu máme nevíce zastoupenu Asii samozřejmě, Pákistánci v převaze s asi 120ti tisíci, dál Indové kolem 60ti tisíc, z oblasti Karibiku něco kolem 60ti tisíc, Bangladéš 25 tisíc, a pak nějaká ta Afrika s 10ti tisíci a Čína pod 10 tisíc. Rasově namíchaných jedinců je něco kolem 30ti tisíc, přičemž nejvíc se tu podle statistik křiží “bílí s černými”. To jsou ty nejpočetnější skupiny. Jinak tu potkáte na ulici spoustu jiných národností. V Birminghamu je velká univerzita plná studentů z celého světa. Zaregistrujete poměrně hodně mladých Japonců, sem tam nějakého Frantíka, Mexičana, Nevozélanďana, Němce, Australana, zajisté také Poláky, Slováky a v neposlední řadě i Čechy. Takže slušný mix, že? No a na celkovém obrazu města se tohle musí zákonitě projevit. Takže když městem projíždíte, z jednoho okraje na druhý si to dáte přes pár ghet a vytušíte, jak to asi vypadá v té které zemi. Zajímavé, to bezesporu. Můj dojem podložený pár fakty je asi takový, že původní obyvatelé si sem ze svých kolonií přivezli spoustu levné pracovní síly, ta si s sebou přivezla manželky, sestřenice, kamarády... A  vzhledem k mnohem lepším sociálním a politickým podmínkám, než v jejich rodných zemích se tu začali rozmnožovat a usidlovat napořád.
Proč se tady o tom tak rozepisuju? Je to něco, s čím se v České republice moc nesetkáme. Máme sice také pár početnějších národnostních menšin, ale tohle je opravdový střet kultur. Se svými pozitivními i negativními důsledky. Pro mě osobně to znamenalo po mém příjezdu sem opravdový “kulturní šok” (přičemž jsem neměla víceméně potuchy, co ten výraz ve své podstatě znamená). Na jedné straně Britové a jejich viktorianství a okázalost, u starších generací hodně ovlivněných církví hraničící až s puritánstvím, na druhé pak všechny výše jmenované národnosti a etnika s kulturou na hony vzdálenou od anglické či evropské životní kultury vůbec. Na některé věci, jakožto “holka z východní Evropy” jsem jen zůstala koukat, v tom horším případě oni zůstali koukat na mě! Ale o tom zase jindy.

Pár odkazů pro ty, co by se rádi podívali, jak že to tu vypadá a co se tu děje: http://www.birminghamuk.com/wikipedia/ , http://www.virtualbrum.co.uk/ ,
http://www.bbc.co.uk/birmingham/

A příště už trochu víc ze života.

S pozdravem přes moře

:: Fotogalerie ::
foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie foto: Anglie




© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.