Jsou to právě tito inovátoři a velcí podnikatelé, kteří udávají tempo. Pro Ameriku jsou typičtí i vzhledem k její historii. Vždy tam byli podnikavci ochotní riskovat staré jistoty. Americké děti mají příklady v osobnostech, jako byli Benjamin Franklin či Thomas Edison. Andrew Carnegie či Henry Ford mají pomníky po celé zemi. V poslední době se tento rys prohlubuje. Stačí si připomenout Billa či zakladatele vyhledavače Google. Ve třiceti letech z nich byli miliardáři.
Velký význam pro úspěchy podnikatelů má v USA těsné spojení univerzitního výzkumu a průmyslu. Americké univerzity nikdy nebyly věžemi z mramoru jako v řadě jiných zemí, ale hnacími motory ekonomiky a za to také dostávaly v případě úspěchu patřičné odměny. Například když Google vydal akcie, Stanfordova univerzita dostala akcie ve výši dvě stě milionů dolarů. Říká se, že nejméně za polovinu výsledků vděčí Silicon Valley právě univerzitám, které s ním těsně spolupracují.
Dalším velkým kladem je americká imigrační politika vstřícná k vědcům, výzkumníkům a vysokoškolákům. Schopné mozky odčerpává doslova z celého světa. Zatímco před deseti lety se na nových technických řešeních v Silicon Valley podíleli přistěhovalci 25 procenty, dnes je to už více než z poloviny. A pokud jde o celé USA, v roce 2006 se na nových amerických patentech podíleli vědci a vynálezci přišlí ze zahraničí celou čtvrtinou. V roce 1998 to bylo jen sedmi procenty.
Dalším důvodem, proč se vyrobeným novinkám v Americe daří, je podle ekonomů zvědavost a podnikavost spotřebitelů. Jsou maximálně ochotni zkoušet nové produkty všech druhů a používat revoluční technologie. Například Apple prodal půl milionu iPodů za jediný první víkend.
Stará Evropa v tomto neobstojí. Podle nejnovějších údajů se od roku 1980 od píky vypracovalo v Evropě mezi tisíc největších společností jen pět procent. Pro srovnání: v USA to bylo za stejné období 22 procent. Evropané jsou daleko méně ochotní riskovat. Jen málo evropských univerzit je těsně propojeno s výrobními společnostmi, i když výjimky existují jako třeba britský Cambridge. A také Evropská unie prosazuje spíše malé a střední podniky než dravé podnikatele.
Zdroj: 100+1
Američtí podnikatelé
22.05.2009
USA jsou typickou zemí podnikatelů, velkých vynálezců a manažerů. Dodnes jsou zemí velkých příležitostí. Například o společnosti Wall-Mart založené v roce 1962 ještě o deset let později téměř nikdo nevěděl. Dnes je to největší společnost na světě. Podobně je tomu s takovými giganty jako Google či Facebook.
