Amalgámové plomby? Omezení již příští rok

FiftyFifty, společenský magazín.
Amalgámové plomby? Omezení již příští rok na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Amalgámové plomby? Omezení již příští rok

FiftyFifty
Share

Amalgámové plomby? Omezení již příští rok

V České republice se o zákazu amalgámových plomb stále více diskutuje, v příštím roce by k němu mělo dojít alespoň u některých rizikových skupin. I kdyby se však zákaz začal v budoucnu týkat všech, stále je zde spousta lidí, kteří amalgámové plomby mají. Pro ty existuje možnost je vyměnit za estetičtější a zdravější alternativy u svých zubařů, s ohledem na zvyšující se koncentraci rtuti.

Amalgámové plomby? Omezení již příští rokzoom

Od poloviny roku 2018 má v České republice začít platit zákaz zavádění amalgámových plomb těhotným ženám a dětem do 16 let. Stane se tak z důvodu nařízení Evropské komise, která tyto plomby označila za jedovaté. Na rozdíl od současné situace budou těmto osobám proplácet pojišťovny jiné varianty plomb. Do budoucna se hovoří o zákazu používání zubního amalgámu u všech. O co se vlastně jedná a proč jsou klasické a dlouhou dobu používané plomby škodlivé?

Zubní amalgám je kombinace kovů, přičemž 50 % z toho je rtuť a zbytek další kovy, jako například stříbro, měď nebo cín v různých poměrech. Směs pak slouží jako výplň zubu po odstranění zubního kazu. Amalgám byl poprvé vytvořen před více než 150 lety. V té době šlo pochopitelně o závratný objev, který na dlouhou dobu ovlivnil zubní lékařství. Nicméně tehdy samozřejmě nebyla medicína na takové úrovni, a tak zkrátka nebylo možné zjistit, jak skutečně amalgám na lidský organismus působí. V současnosti se používají dva druhy amalgámových plomb – dózované a kapslové. V prvním případě si zubař připravuje plombu sám v ordinaci, druhá je již připravena v kapsli. U obou je ale obsah rtuti vždy minimálně 50 %.
 
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je působení amalgámu, především uvolňování rtuti v něm obsažené, člověku škodlivé. Na lidský organismus působí toxicky, ovlivňovat může zejména nervový systém, trávicí a imunitní systém nebo plíce. U jedinců, kteří jsou na amalgám citlivější, se může projevit otrava řadou symptomů. Nejčastější jsou bolesti hlavy, deprese, nervozita nebo žaludeční onemocnění. Projevy jsou nárazové a většinou chronické. Bohužel se však v mnoha případech příčina velmi obtížně zjišťuje, pacient je chybně diagnostikován a je mu poskytnuta nesprávná léčba.

Ohroženy jsou zejména děti, těhotné ženy, nemocní a personál zubních ordinací
K podobným stanoviskům se přiklání také Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie (IAOMT), která pravidelně vydává materiály související se škodlivostí amalgámových plomb. Konkrétně pak zmiňuje negativní vliv rtuti zejména na plod, těhotné ženy, ženy v plodném věku, děti, pacienty se zdravotními problémy a také personál zubních ordinací, který s rtutí přichází dennodenně do styku, v největší míře při odvrtávání starých plomb.

Rtuť se uvolňuje i při běžných procesech, jako je žvýkání nebo pití horkých nápojů
Jak již bylo řečeno, amalgám se skládá z poloviny z rtuti a zbytek je kombinace jiných kovů. I když se plomby zdají velmi tvrdé, mohou vylučovat nebezpečné výpary. Je to způsobeno tím, že chemické vazby mezi rtutí a jednotlivými kovy nejsou natolik silné a stabilní. Při zahřátí se slabší vazby rozpojují a toxické látky se dostávají do těla. Dochází k tomu zejména při konzumaci horkých nápojů, žvýkání nebo čištění zubů. Podle informací, které zveřejňuje Česká stomatologická komora, dochází k největší expozici rtuti u jedinců s amalgámovými výplněmi během zhotovení nebo odstranění zubních výplní.

Přitom stojí za zmínku, že informace o škodlivosti amalgámových plomb není úplná novinka. Například v roce 1991 už na tento problém Světová zdravotnická organizace upozorňovala, že amalgám představuje potenciálně závažný zdroj expozice rtuti. Podle tehdejších výzkumů byl právě amalgám hlavní cestou expozice nebezpečné rtuti u celé populace.
 

Jak je to tedy v Česku?

V České republice se dentální amalgám stále využívá, zejména proto, že je odolný, dlouho vydrží a pro zubaře je vcelku nenáročný na výrobu. Hlavním důvodem je však jeho cena. Jedná se totiž o nejlevnější možnost, jak prostor po zubním kazu vyplnit. Jako jedinou ji proplácejí zdravotní pojišťovny, takže je amalgám umisťován do úst hlavně těm, kteří si nemohou nebo nechtějí za péči o zuby připlatit. Od příštího roku se amalgám přestane zavádět těhotným ženám a dětem.
 

…a jak ve světě?

Jiné země na zákaz amalgámu přistoupily dávno. Amalgámové plomby už od roku 2008 neaplikují zubaři v Norsku a od roku 2009 ve Švédsku. Výrazně jsou omezeny v Dánsku, Estonsku, Finsku a Itálii. Další země pak přestávají používat amalgám u těhotných žen, dětí a lidí s různými onemocněními.
Alternativou ke klasickým plombám jsou u nás především tzv. bílé plomby. Jsou dražší, ale z důvodu jejich barvy také estetičtější, zavádění je šetrné k zubům. Zásadní výhodou ale je, že neobsahují škodlivou rtuť. Na jejich výrobu se používá tzv. kompozitní pryskyřice nebo speciální cementy. V zahraničí je aktuální trend keramických výplní.



Zdroj: tz, redakčně upraveno






© 2005 – 2020 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.