Alois Nebel

FiftyFifty, společenský magazín.
Alois Nebel na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Alois Nebel

FiftyFifty
Share

Alois Nebel

„V okamžiku, kdy jsem byl osloven ke spolupráci na filmu Alois Nebel, nebyla ještě určená technologie, kterou se film bude vyrábět. Myslím, že se nejdřív uvažovalo o kreslené animaci. Až během dalšího přemýšlení nad tím, jak převést grafický román do filmu, jsme došli k tomu, že se pokusíme využít rotoskopie jako hlavního stylistického prvku.“ (Tomáš Luňák – režisér)

Příběh filmu Alois Nebel začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku.

Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce. V dalších rolích se ve filmu objeví Marek Daniel, Ondřej Malý, Simona Babčáková a Ivan Trojan.

O vzniku filmu

Německé slovo Nebel znamená mlha. Pokud ho přečteme pozpátku, dostaneme slovo „Leben”, což znamená život. Právě ze života skrytého v mlze pocitů a vzpomínek je sestavena trilogie komiksových románů Alois Nebel. Název díla je zároveň jménem hlavního protagonisty Aloise Nebela, zhruba padesátníka, který pracuje jako vlakový dispečer v malé železniční stanici Bílý Potok ztracené v horách, a svým způsobem je stále dítětem.

Příběh je zasazen do Jeseníků, které byly dříve součástí Sudet. Ilustrátor a spoluscenárista filmu Jaromír 99 z tohoto regionu sám pochází, scenáristovi a autorovi předlohy Jaroslavu Rudišovi je zase kromě samotného regionu blízký svět vlaků a železnic. Jeho dědeček Alois skutečně před druhou světovou válkou a po ní pracoval jako výhybkář na malé železniční stanici, velmi podobné té ve filmu. V mnoha ohledech se stal předlohou pro postavu Aloise Nebela.

Alois Nebel spisovatele a scenáristy Jaroslava Rudiše a zpěváka, textaře a výtvarníka Jaromíra 99 byl uveden jako první komiksový román v moderní české historii. Nejprve v roce 2003 vyšla kniha Bílý Potok a po jejím úspěchu následovaly dva další díly - Hlavní nádraží a Zlaté Hory. Ty završily trilogii, jež byla jako celek uvedena v roce 2006. Základ scénáře k filmu tvořila právě tato kolekce. Jaromír 99 se nechal inspirovat americkým komiksem 50. let, socialistickým realismem a motivy starých papírových vystřihovánek, které jsou typickou formou lidového umění v Jeseníkách. Kresby v komiksové předloze se proto vyznačují neotesanými černobílými konturami a specificky sychravou, ponurou atmosférou. Komiks vyšel také v Německu a Polsku.

Technologii rotoskopie si tvůrci filmu Alois Nebel vybrali z toho důvodu, že zachovává plynulost a realističnost pohybu postav i předmětů. Výsledkem je obraz maximálně shodný s charakteristickou mimikou a gesty hereckých představitelů. Důležitá je zde precizní ruka animátora, která stojí mezi filmovým předobrazem a výsledným animovaným produktem. Je to doslova ruční práce, která s sebou samozřejmě nese i určité odchylky a nepřesnosti, ale to jsou právě ty detaily, které činí výsledné dílo unikátním.

Právě z toho důvodu, že film byl nejdřív natočen jako hraný film a poté přišla na řadu metoda rotoskopie, na které se podílelo dohromady k padesáti animátorům/rotoskoperům, kompozitorům, výtvarníkům a supervizorům v České republice a Německu, uplynulo od prvního telefonátu producenta Pavla Strnada a tvůrců komiksového románu Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka do dokončení filmu pět let.

Rozhovor s režisérem Tomášem Luňákem

Postava Aloise Nebela poprvé veřejně ožila v roce 2003 v prvním díle komiksové trilogie nazvané tehdy Bílý Potok. Co jste v té době dělal vy a kdy jste se poprvé setkal s postavou Aloise Nebela a s jejími tvůrci Jaromírem 99 a Jaroslavem Rudišem?
Myslím, že jsem byl ještě studentem FAMU. S Jaromírem Švejdíkem jsem se poprvé setkal při práci na videoklipu V samotách, který pomáhal propagovat remixovou desku Priessnitz nazvanou Zerro remixes. Jednalo se tehdy o kombinaci hrané akce a animace loutek, Jaromír 99 hrál v klipu hlavní roli.

Vystudoval jste animovaný film na Filmové škole ve Zlíně a na FAMU v Praze. Jaká tak byla vaše první reakce, když vás producent Pavel Strnad spolu s tvůrci komiksu oslovili k režii filmu, který je v první fázi hraný?

V okamžiku, kdy jsem byl osloven ke spolupráci na filmu Alois Nebel, nebyla ještě určená technologie, kterou se film bude vyrábět. Myslím, že se nejdřív uvažovalo o kreslené animaci. Až během dalšího přemýšlení nad tím, jak převést grafický román do filmu, jsme došli k tomu, že se pokusíme využít rotoskopie jako hlavního stylistického prvku.
Otázka, jak naložit s tím, že nejdříve bude nutno vést herce a až potom přistoupit k animaci, tak vyvstala později. Myslím, že to bylo riskantní především pro producenta, měl režiséra, který debutuje a je bez zkušeností s hraným filmem.


To vy jste určil technologii rotoskopie, kterou je film zpracovaný. Proč jste si ji vybral a jaké filmy vám byly pro vznik filmového Nebela inspirací?

Byl zde požadavek producenta Pavla Strnada a autorů předlohy, co nejvíce zachovat a nejlépe ještě umocnit atmosféru, kterou komiks Alois Nebel má. Jako jedna z technologických inspirací sloužil film Waking Life, který jsem poprvé viděl na festivalu v Annecy. Dále bych jen uvedl filmy Evropa a Návrat idiota, na ty jsem během realizace často myslel.


Váš film je v rámci animace příbuzný ceněnému (např. Zlatý glóbus) filmu Ariho Folmana Valčík s Bašírem z roku 2008 a má dokonce stejného prodejce světových práv, německou společnost The Match Factory. Jak se podařilo získat tuto renomovanou společnost, jež distribuuje mj. filmy Akiho Kaurismäkiho, ještě před samotným natáčením Aloise Nebela?

Smlouva s The Match Factory byla podepsána po našem setkání na filmovém trhu CineMart na festivalu v Rotterdamu, kam jsme jeli film prezentovat. Měli jsme hotový scénář, minutový test a bylo asi tři měsíce před samotným natáčením, The Match Factory měli před dokončením Valčíku s Bašírem. Upřímně nevím, co tehdy rozhodlo o spolupráci, jen bych chtěl poděkovat za tuhle zkušenost.


Kdo byl u Aloise Nebela dřív? Miroslav Krobot, nebo vy?

Miroslav Krobot dostal scénář k přečtení dřív. To, že souhlasil, mělo výrazný vliv na podobu jak scénáře, tak filmu. S jeho přispěním se postupně měnila postava Aloise Nebela, od hrabalovského baliče papíru Haňti z Příliš hlučné samoty spíše směrem k trpělivému pozorovateli.


A jak se vůbec liší casting na hraný film a film, ve kterém se jeho hraní hrdinové stanou "pouhou" předlohou pro své animované postavy?

Jedná se o můj první casting, nemám tak srovnání, ale v podstatě se v ničem neliší. Vycházeli jsme z komiksové předlohy, snažili jsme se najít nejen kvalitní herce, ale i výrazné typy odpovídající jak kreslené předloze, tak vhodné pro překreslení.


Jaké fáze následovaly po samotném natáčení? Kolik dalšího času a čím jste na Nebelovi strávil do jeho finální podoby?

Postprodukční práce na filmu byly delší než dva a půl roku. Jednalo se o střih, konzultace výtvarných podkladů vytvořených Jaromírem 99 a jak postupně vznikaly první animace, nastal maraton kontrolních projekcí a konzultací. Přičemž během této doby bylo nejobtížnější čelit především času, času na další myšlenky a především pochybnosti.

Film se odehrává ve dvou časových rovinách. Ta snová se vrací k poválečné době odsunu sudetských Němců a ta reálná k polistopadové době v roce 1989. Jaké emoce vyvolávají ve vás tyto historické události? Máte potřebu se k nim nějak vyjadřovat?

Snažil jsem se vyjádřit filmem, nerad bych cokoliv dalšího dodával, natočili jsme příběh kraje, či spíš krajiny.

Do jaké míry je film Alois Nebel opravdu temný? Tak se o něm například vyjádřil po světové premiéře v Benátkách americký herec a režisér James Franco, který tedy konkrétně řekl, že je temný a krásný.

Označení temný bych spíše přisuzoval tomu, že se jedná o černobílý film, kde je oproti hranému černobílému filmu více černé. To je ale dáno podstatou technologie, jakou je film vytvořen. Samotný příběh bych ovšem za temný nepovažoval, náš film spíš popisuje cestu za světlem, i když to světlo na konci tunelu může být i vlak.


Jakého člověka podle vás zobrazuje hlavní hrdina Alois Nebel v rámci české a evropské historie? Žijí tu dnes mezi námi nějací Nebelové?

Postavu Aloise Nebela vnímám jako šlechtice, se silnou morálkou, ve svém smyslu jde o hrdinu, i když obyčejného. A ty postrádám.


O čem je pro Tomáše Luňáka filmová adaptace komiksu Alois Nebel?

Je to příběh rána, kdy mlha postupně opadá, a my můžeme zahlídnout krajinu.


Zdroj: tz - presskit


:: Fotogalerie ::
foto: an3 foto: an1 foto: an2 foto: an5 foto: an6 foto: an7 foto: an4




© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz