3. nejvyšší budova světa

FiftyFifty, společenský magazín.
3. nejvyšší budova světa na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > 3. nejvyšší budova světa

FiftyFifty
Share

3. nejvyšší budova světa

Letos 28. srpna byl oficiálně zahájen provoz v Šanghajském světovém finančním centru. Výškou 492,3 metru dlouho aspirovalo na titul nejvyšší budovy světa. Nakonec ho překonal tchajwanský mrakodrap Taipei 101, který už ale také ustoupil z první pozice dubajské Burdž Dubaj.

Základní kámen k budově Šanghajského světového finančního centra (SWFC) byl položen 27. srpna 1997. Po jedenácti letech byla oficiálně uvedena do provozu letos v srpnu. Projekt je dílem ateliéru KPF (Kohn, Pedersen, Fox) a Východočínského institutu architektury a designu. Developerem byla japonská firma Mori Building Corporation a na financování projektu se podílely japonské, čínské a hongkongské banky i dosud neznámí američtí a evropští investoři.

ZMĚNY ZA POCHODU

Během výstavby došlo v projektu k dlouhé řadě změn. Nejprve byly položeny jen základy a krátce poté byly práce na stavbě koncem devadesátých let přerušeny kvůli asijské finanční krizi. Když byla výstavba v roce 2003 obnovena, stavěl se v té době už hongkongský Taipei 101 a bylo jasné, že prvenství bude jeho. Developer si proto v únoru 2003 vyžádal změny v projektu. Chtěl, aby Šanghajské světové finanční centrum bylo nejvyšší. Plánovaný počet 94 pater byl proto zvýšen na 101, jako má Taipei 101, a výš­ka vzrostla ze 460 na 492 metrů. Budově Taipei se ale vyrovnal jen stejným počtem pater, výškou ji nepředčil. Je o šestnáct metrů nižší. Taipei 101 má 508 metrů díky věžičce, která stavbu zakončuje. Architekt Pedersen se k instalaci věžičky či antény odmítl uchýlit, protože by to narušilo celkovou čistou koncepci budovy.

K významné změně došlo také v době, kdy byly práce přerušeny. Po teroristickém útoku na new­yorská dvojčata v září 2001 byla budova znovu navržena tak, aby odolala všem útokům včetně nárazu letadla, navíc proti původnímu projektu bylo vytvořeno dvanáct ohnivzdorných zón a přidány dva výtahy na vnější straně budovy, aby z ní byl snadnější únik.

Původně projektovaná takzvaná Měsíční brána, kulatý otvor o průměru 46 metrů v horní části budovy, změnila v roce 2003 na žádost čínské strany tvar. Některým Číňanům včetně starosty Šanghaje připomínal kulatý otvor japonský znak vycházejícího slunce, proto byl otvor změněn na čtyřhranný.

DESIGN

Celá stavba je zakotvena pilíři až do hloubky osmdesát metrů. V budově je třípatrové podzemní parkoviště, v přízemí obchody a v dalších třech patrech konferenční a společenská centra. Až do 77. poschodí jsou místnosti vyhrazené luxusním kancelářím. Tam už mají pronajaté prostory přední japonské finanční společnosti jako Sumitomo Mitsui Banking a Mizuho Corporate Banking, francouzská banka BNP Paribas či německá Commerzbank. Nájemné činí tři dolary za metr čtvereční na den. Dalších patnáct pater zaujímá hotel a zbytek muzeum, výstavní síně a také tři vyhlídková centra pro návštěvníky. První je v 94. patře ve výšce 423 metrů, druhé ve výšce 439 metrů v 97. poschodí a nejvyšší ve stém poschodí ve výšce 474 metrů.

ATELIÉR KPF (Kohn, Pedersen, Fox)
Byl založen v roce 1976 Eugenem Kohnem, Williamem Pedersenem a Sheldonem Foxem. Kohn si vzal na starost marketing, Fox byl manažerem a Pedersen hlavním architektem. Už v roce 1983 získali cenu Amerického institutu architektů za nadčasovou stavbu – šesta­třicetipatrovou kancelářskou budovu v Chicagu, která vypadá, jako by byla celá ze zeleného skla. Další cenu dostali v roce 1985 za budovu generálního ředitelství firmy Procter & Gamble v Cincinnati a třetí cenu za projekt banky na Westendstrasse 1 v německém Frankfurtu. KPF má řadu poboček v zahraničí, například v Londýně, Šanghaji a nejnověji v Hongkongu.

Zdroj: 100+1






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.